Jen co v nevyhovujícího sále začaly demoliční práce, přišel v roce 2004 architekt Alexandr Wagner s upraveným projektem počítajícím s umístěním varhanních skříní po obou stranách orchestřiště. Tehdy to však byla pouze možnost.
„Nebyly peníze ani na úplnou dostavbu sálu, v němž chyběly vnitřní technologie, ty se později pořizovaly z evropských peněz. Uvažovat v té době o varhanách bylo nereálné,“ vzpomíná Václav Derner, který stojí v čele Filharmonie Hradec Králové od roku 2000. Samotný sál má výbornou akustiku, tím se řadí k nejlepším v Evropě.
Naději vystřídala trudomyslnost
Naději hradeckým filharmonikům přinesl Nadační fond kulturního dědictví českých a moravských varhan Prostějov, který slíbil uspořádat sbírku na mistrovský nástroj za 18 milionů korun. Prvních šest milionů vložilo město Hradec Králové. Když ale varhanář Vladimír Grygar podle pozdějších rozsudků většinu peněz zpronevěřil, přišlo první velké zklamání a s ním i neochota radnice investovat do nového projektu.
„Postavil jen minimální část, která se pro další výstavbu nedala použít. Byly to velmi trudné chvíle, kdy jsme si říkali, že vize varhan asi nebude mít pokračování,“ přiznává Derner, „ale když vás opouštějí síly, přijde někdo, kdo tu vlnu znovu nakopne. A to byl nový nadační fond.“
Filharmonie v roce 2008 založila vlastní nadační fond, do jehož čela se postavil zpěvák a podnikatel Luboš Janhuba. Jenže už v počátcích, kdy se fondu podařilo rychle shromáždit několik milionů korun, se musel potýkat s nedůvěrou veřejných činitelů.
„Bylo tu cítit takové nepříjemno. Nedůvěra orgánů státní správy a především samosprávy tady byla cítit naprosto jednoznačně. Ale my jsme se je snažili přesvědčit, že neúspěch musí být smazán jedině silným úspěchem. Takovýto projekt, jako jsou varhany, to je projekt na století. Pokud se to dotáhne do konce, za rok či dva si na předchozí neúspěch nikdo nevzpomene,“ líčí Luboš Janhuba.
Krize utáhla kohouty penězotoků
Nadační fond však stihla další rána, tentokrát ze soukromé sféry. Přišla hospodářská krize a firmy se k příspěvkům neměly. Peníze ve fondu přibývaly jen po stovkách a tisících.
„Naráželi jsme a nebylo to jednoduché. Donátoři nebyli, veřejné rozpočty osekány. Do roku 2012 to bylo hodně rozpačité, a tak jsme začali hledat všechny možnosti od fundraisingu, podpory v zahraničí či propagace za účasti významných osob,“ popisuje Janhuba.
Jenže webová sbírka vynesla pouhých deset dolarů. Zvrat nastal až před dvěma lety, když na podporu varhan vystoupila operní pěvkyně Soňa Červená. Při oslavě svých devadesátin na pódiu Národního divadla v Praze vyzvala, aby lidé místo květin a darů přispěli na varhany (více v článku Obří varhany v Hradci zazní v roce 2017, pomohla výzva Soni Červené).
„Začalo být jasné, že čeho se účastní ona, to se musí dobrat zdárného konce. Ministr kultury Daniel Herman tehdy přislíbil čtyři miliony, pokud se kraj a město budou podílet na dofinancování,“ připomíná zásadní posun Václav Derner.
Luboš Janhuba potvrzuje, že šlo o klíčový moment celé snahy: „Byl to takový mezník. Uvědomil jsem si i tu odpovědnost paní Soni Červené, která do toho šla s vlastním nasazením, pomáhala lobbovat na nejvyšších úrovních a také sama přispěla. Cítili jsme, že představitelé veřejné správy a samosprávy se tím dali strhnout.“
Soňa Červená: Myslela jsem, že se jich nedožiju
Mistrovský nástroj přišel na více než 14,5 milionu korun. V nadačním fondu se sešlo přes 5 milionů, 4 miliony přispělo ministerstvo kultury, 1,5 milionem kraj a zbytek dodalo město Hradec Králové.
Lidé slyšeli první tóny nových varhan ve středu 20. prosince. Zatím je hotovo 14 z 54 rejstříků. Nyní varhanáři pracují na ladění nástroje, který se veřejnosti poprvé představí při dvojici slavnostních koncertů 15. a 16. března 2018.
„Říkala jsem si, že to bude trvat několik let a možná se toho ani nedožiju,“ přiznává Soňa Červená, která nástroj ve středu slavnostně pokřtila.
Varhany jsou pro hradeckou filharmonii významným přínosem. Dosud je nahrazovala elektronickými.
„Zvuk z reproduktorů však neobsáhne to, co pravého nástroje. Je ochuzen mimo jiné o alikvoty, plastičnost. Když se sálem rozezní nejvyšší píšťala, která má 5,6 metru, chvěje se duše. Když varhany zazní se symfonickým orchestrem, hudba vás obklopuje, prostupuje a povznáší. To se s elektrickým nástrojem srovnat nedá,“ zdůrazňuje Václav Derner.
Filharmonie nyní vyhlíží nového šéfdirigenta orchestru, který příští sezonu nahradí Andrease Sebastiena Weisera. Má jít o významnou osobnost evropských pódií, jejíž jméno filharmonici oznámí koncem ledna.
