Minerálka v Hronově má potíž s arzenem, Náchod svou vodu upraví

  7:58aktualizováno  7:58
Ministerstvo zdravotnictví doporučilo městu Hronov, aby začalo zbavovat tamní minerálky arzenu. Vedení města se k tomu však nechystá s odkazem, že dopady pití vody s arzenem na lidské zdraví nejsou jednoznačné. Naproti tomu Náchod osadí odlučovač arzenu v nově budovaných Malých lázních.

Prameník minerálek v Jiráskově parku v Hronově | foto: Štěpánka Tůmová, MF DNES

Desítky let si lidé v Hronově chodí čepovat minerálku do Jiráskova parku, aniž to budilo rozruch. Koncem roku však laboratorní testy ukázaly zvýšené koncentrace arzenu v obou místních minerálkách až 165 mikrogramů na litr, a tak radnice rozvěsila varovné cedule, že voda není pitná.

Upozornění od té doby zmizela, jen v malé vývěsce zůstal přípis Českého inspektorátu lázní a zřídel (ČILZ), v němž Hronovu úředníci radí kvůli předběžné opatrnosti snížit koncentrace arzenu ve veřejném pítku pod 10 mikrogramů.

„Nevím, zda jde o výkyv koncentrací arzenu či standardní hodnotu. Troufám si říct, že ve skříňce v parku v laboratorních protokolech se nikdy neuváděly hodnoty arzenu,“ říká starosta Hronova Petr Koleta (ANO).

„V této chvíli bych se držel vyjádření ministerstva zdravotnictví, že podle jimi zadaného posudku nebyl jednoznačně prokázán vliv zvýšeného množství arzenu na lidské zdraví ve vodách určených k pitnému režimu nad limitní množství stanovené vyhláškou,“ doplňuje starosta a neskrývá obavu, že medializace může zdejším prameníkům uškodit.

Do parku si tak někteří lidé pro vodu lidově zvanou podle zápachu „prdlavka“ dál chodí.

Fotogalerie

„Já si ji napustím do lahví občas v létě, je dobrá do šťávy i na vaření kávy. Asi bych ji pila i častěji, kdyby mi ji někdo domů nanosil. Ale lidé si sem normálně dál chodí a berou ji do lahví. Myslím, že arzen nemůže zase tolik škodit,“ říká místní obyvatelka, kterou víc než složení vody rozčiluje moderní podoba obou prameníků.

Hronovské i náchodské minerálky jsou v tuzemsku ojedinělé právě přirozeným obsahem arzenu. Problematické jsou v nich však soli kyseliny arzeničité, proto se tyto vody k dlouhodobému pití nehodí. Lidé by si tím mohli přivodit chronické zdravotní obtíže.

„Zdravotní komplikace mohou hrozit při dlouhodobější opakované konzumaci. Jednalo by se pak o chronickou otravu, jejíž klinický obraz je poměrně pestrý, popisovány jsou zejména změny na kůži a sliznicích, případně změny neurologické a hematologické,“ popisuje mluvčí Krajské hygienické stanice v Hradci Králové Veronika Krejčí.

Podle ní je však třeba vzít do úvahy všechny ukazatele pro jakost vody v konkrétní kategorii.

Světová zdravotnická organizace stanovila pro pitné vody limit hodnot arzenu 10 mikrogramů na litr a stejný limit určuje i vyhláška ministerstva zdravotnictví. Ministerští úředníci však upozorňují, že není možné tuto mezní hodnotu pro pitnou vodu vztahovat i na přírodní léčivý zdroj minerální vody. U ní by totiž například lékař v lázeňském zařízení měl pacientovi určit, jak často má minerálku popíjet.

Vany pro koupele vybudoval už otec Aloise Jiráska

Hronovská minerálka vytékala na louce u řeky Metuje už v dávnější minulosti. Jak píše Boris Ekrt v časopise Rodným krajem, v první polovině 19. století za působení kněze Josefa Regnera vznikla na místě studánka s pramenem železité kyselky a někdy kolem roku 1869 otec Aloise Jiráska vykopal na svém pozemku studnu, kde se dala minerálka nabírat, a pak i kůlnu s dvěma vanami pro koupele.

Pozdější majitel pozemku Hynek Švorčík tam pak malé lázně provozoval, ale za první války spadl na dřevěnou stavbu při povodni komín a poničil ji.

Město vykoupilo původní Jiráskův domek i s pozemkem roku 1925, ale až ve čtyřicátých letech se pustilo do hledání vody. Po dvou letech roku 1943 objevilo skutečně kyselku, silně železitou, s oxidem uhličitým, řadou minerálů i s ionty kyseliny arzeničité a sirovodíku. Tehdy také zdejší minerálky dostaly jména Hronovka a Regnerka.

Na stavbu lázní pak už za války nedošlo. V srpnu 1945 požádal městský národní výbor o uznání minerálních pramenů za přírodní léčebný zdroj, protože chtěl zřídit malé lázně, a Zemský národní výbor v prosinci 1946 uznal prameny za léčivé.

Od války tak funguje v Hronově prameník, který v sedmdesátých letech dostal podobu pískovcové zdi a od roku 2013 je v moderní nerezové úpravě. Zdroje Hronovky a Regnerky však nemají povolení podle lázeňského zákona, které by upravovalo jejich využití.

„Zdroj nemá stanoveného správce ani odborný dozor zodpovědný za využívání a ochranu zdroje, tedy balneotechnika,“ upozorňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Náchod už postavil „čistírnu“

Kvůli arzenu v minerálce se už v roce 2015 dostal do křížku s Českým inspektorátem lázní a zřídel Náchod. Několik let předtím radnice slibovala, že zajistí odarzenování minerálky v prameníku Jakub, ale po čtyři roky si tam lidé čepovali vodu bez úpravy.

Na zvýšené hodnoty arzenu v minerálce město upozorňovalo uvnitř prameníku alespoň cedulí. Město pak dostalo stotisícovou pokutu, po odvolání sníženou na polovinu, což zaplatil starosta Jan Birke (ČSSD). Místostarosta Tomáš Šubert (Patrioti) tehdy pod tlakem opozice odstoupil z funkce.

Náchod se na podzim 2016 pustil do hledání náhradní vody a loni se mu povedlo u ministerstva zdravotnictví osvědčit vrty Jan a Běla jako přírodní léčivé zdroje.

Nově nalezené minerálky potečou v chystaných Malých lázních za Kauflandem, které radnice buduje asi za 25 milionů korun. Stavba se však zadrhla loni na podzim a město zřejmě na jaře vypíše nové výběrové řízení na zhotovitele.

S arzenem už by v budoucnu neměl být problém.

„Obsah arzenu ve vrtu Jan je 366 mikrogramů na litr, ve vrtu Běla je to 226 mikrogramů na litr. Pro Malé lázně jsme vybudovali úpravnu vody, jejíž součástí je technologie, která téměř výhradně slouží k odstranění arzenu, tedy k jeho snížení pod hranici 10 mikrogramů na litr,“ říká mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.

Ačkoli bývalý místostarosta dříve tvrdil, že už město pořídilo pro tehdejší prameník Jakub dearzenizační zařízení za 250 tisíc korun, Náchod žádnou takovou technologii z té doby nemá.

„Toto zařízení nebylo dodáno, pouze vyprojektováno a ani by ho nebylo možné použít. Jedná se o minerální vodu jiných parametrů a zařízení se konstruuje s parametry podle rozboru a zkoušek na konkrétním vrtu. Cena úpravny včetně technologie je kolem čtyř milionů korun,“ popisuje Adlof.

Radnice už dokončila stavbu minerálkovodu z louky za řekou Metují k Malým lázním. Nyní se čeká na dohotovení úpravny vody, aby se obě díla mohla napojit. Odarzenovací zařízení bude umístěno v ulici U Zbrojnice v budově bývalé hasičárny nedaleko Malých lázní. Obyvatelé také již poslali radnici 400 námětů na jména nové vody, z nichž radní poslali deset do užšího výběru, o kterých bude hlasovat veřejnost.

V zimě 2016 se povedlo najít v Náchodě-Bělovsi novou kyselku:

Nejčtenější

Jeden člověk zemřel při požáru chalupy v Krkonoších, škoda je v milionech

Požár horské chalupy ve Velké Úpě v lokalitě pod Janovými boudami (23. 2. 2019)

Plameny zachvátily horskou chalupu ve Velké Úpě v Krkonoších. Chalupa z většiny shořela, škoda je asi čtyři miliony...

Pod centrem Hradce Králové jsou jedy z dehtárny, vyčištění je nemožné

Areál bývalé dehtárny v Hradci Králové mezi dnešním Vančurovým náměstím a řekou...

Jen stěží uvěřitelný koktejl chemických látek se nachází pod centrem Hradce Králové. Benzen, toluen, naftalen a další...

Hrozí zalesnění pískovny, kde se daří kudlankám. Vědci i Hradec jsou proti

V pískovně Marokánka u Hradce Králové končí těžba (18. 2. 2019).

Letos po mnoha letech skončí těžba v pískovně Marokánka I v těsné blízkosti Hradce Králové. Mohla by se z ní stát...

Útočník napadl před diskotékou v Trutnově muže, ten v nemocnici zemřel

policejní auto

Napadení muže, kterého v neděli zbil útočník před zábavním podnikem v Trutnově, vyšetřuje policie. Případ je o to...

Postižení montují auta pinzetou, modely kamionů míří do celého světa

Centrum má vlastní lakovnu, některé díly jí projdou až osmkrát.

Už přes 380 tisíc věrných modelů aut vyslala mezi sběratele do různých koutů světa chráněná dílna v Jaroměři. Lidé se...

Další z rubriky

Kraj by rád dostal vambereckou krajku až na seznam UNESCO

Jedna z vambereckých krajkářek při práci.

Tradice krajkářství na Vamberecku by se mohla zařadit na národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury....

Za devět skácených stromů vysadí jediný, Hradecký kraj je v tom nejhorší

Povodí Labe nechá pokácet víc než 1300 stromů podél řeky Úpy v České Skalici.

Stovky zdravých stromů v Královéhradeckém kraji jdou k zemi, nejčastěji kvůli opravám a výstavbě silnic. Nová výsadba...

Při nehodě tří aut u Trutnova zemřel řidič, který vjel do protisměru

Nehoda u Mladých Buků na Trutnovsku (20. 2. 2019)

Při nehodě tří aut zahynul ve středu večer u Trutnova čtyřiašedesátiletý řidič fábie. Na výpadovce z Trutnova směrem na...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz