Veslař Milan Světlík čeká už pátým dnem na lepší počasí. Snímek pořídil z bójky...

Veslař Milan Světlík čeká už pátým dnem na lepší počasí. Snímek pořídil z bójky pomocí satelitu (1. 7. 2020). | foto: Twitter MilanRows

Veslař vzdal plavbu přes Atlantik, odradilo ho počasí i obavy o jídlo

  • 3
Veslař Milan Světlík po měsíci plavby vzdal záměr přeplout sólo ze Spojených států amerických přes Atlantik do Evropy. Zdolal asi šestinu z plánovaných 5 280 kilometrů. Podle něj by byl přílišný risk pokračovat dál. Projektant původem z Náchoda, který žije v New Yorku, se chce k plavbě vrátit příští rok.

Šestatřicetiletý Světlík se odhodlal obrátit směr plavby v pondělí 6. července vzhledem k předpovídanému počasí v oblasti.

„Musím se bohužel vrátit, protože počasí se nelepší a v dohledné době hrozí subtropické bouře. Musím se vrátit z bezpečnostních důvodů... není to všechno, budu pokračovat příští rok silnější a s nadějí, že budu mít víc štěstí,“ napsal veslař na svůj twitterový účet, kde ho jeho podporovatelé ocenili za odpovědné rozhodnutí.

Za úterý poté urazil kolem 42 kilometrů a zakotvil v oblasti George’s Bank, aby počkal, až přejde očekávaná bouře. „Kvůli mé vzdálenosti od pobřeží nemůžu zamířit přímo k němu, nebyl byl schopen zakotvit a riskoval bych, že mě moře zatlačí směrem k Novému Skotsku (poloostrov na východě Kanady, pozn. red.). To je poslední místo, kam bych si přál jet,“ vysvětlil veslař.

Už na přelomu června musel vyčkávat s lodí řadu dní na místě, až se naskytne lepší počasí. Změnu kurzu tak zvažoval už od té doby, bál se přicházejících bouří i tenčících se zásob jídla.

Cestu s cílem na ostrovech Scilly, které tvoří nejjižnější část Britských ostrovů, totiž původně plánoval zvládnout za tři až čtyři měsíce. Rychlejší postup směrem k východu mu však komplikovaly proudy, které loď tlačily na západ, čemuž se snažil čelit s pomocí kotvy.

Svou plavbu přes severní Atlantik zahájil 26. května pod newyorskými mrakodrapy. Pak ho po třech dnech překvapilo nepříjemné počasí, silný vítr a proudy ho od jihu zatlačily znovu na kontinent, takže po prvních pětasedmdesáti kilometrech skončil s převrženou lodí a škrábanci na Long Beach.

Po týdenní opravě se přesunul po souši na východní cíp Long Islandu a vyplul 7. června z Montauku.

Pak zvládl minout pevninu na východ od Long Islandu a dostal se na volné moře. Popisoval, že spatřil delfíny a je v pořádku. Zvládl veslovat i dvanáct hodin denně, přičemž v obtížných podmínkách urazil třeba 32 kilometrů. Pak ale přišlo nepříjemné čekání. Také opravoval přístroj na pitnou vodu anebo přišel na moři o bójku.

Testuje své limity, aby měl nač vzpomínat

Veslař, který dal do plavby všechny úspory i půjčku a shání podporovatele, si extrémní plavbou chtěl otestovat vlastní limity, ale také se bezpečně vrátit.

Po čtrnáctiletém pobytu ve Spojených státech už mu život v New Yorku připadal až příliš předvídatelný s rutinou mezi prací a domovem. Mezitím se přitom pracovně potápěl na ropných plošinách v Mexickém zálivu, zvládl uběhnout maraton nebo zdolal v sólo výstupu bez přípravy nejvyšší horu Colorada.

Volno na plavbu si nevzal, v únoru naopak dostal s dalšími dvěma zaměstnanci výpověď ve firmě, kde pracoval, protože bylo jasné, že bude pryč několik měsíců.

Do tvrdého tréninku se pustil na podzim

Ze západu na východ se zatím uskutečnilo celkem pouze 16 přeplaveb severního Atlantiku, dva veslaři to dokonce dokázali dvakrát. Naproti tomu je však 32 neúspěšných pokusů, tři veslaři se na moři navždy ztratili.

Milan Světlík se původně plánoval plavit jako první z New Yorku směrem do přístavu St. Mary’s na britských ostrovech Scilly. Trasa o délce 5 280 kilometrů by v případě úspěchu patřila k delším přeplavbám severního Atlantiku.

Své plány i přípravy konzultoval s úspěšnými veslaři Lawrencem Waltersem, který absolvoval plavbu ve dvojici, a Brycem Carlsonem, od nějž pořídil loď. Pro extrémní cestu se Světlík rozhodl teprve na podzim, od té doby trénoval, držel dietu, nepil alkohol a připravoval se veslováním a přenocováním nedaleko sochy Svobody. 

Veslař se plaví bez plachet či motoru. Jí sušenou stravu, denně si připravuje pitnou vodu pomocí filtru poháněného baterií. Na lodi používá solární panely k nabíjení baterií. S sebou má navigaci, klasické i satelitní rádio, takže v nouzi může přivolat pomoc. Zájemci mohou sledovat jeho polohu i detaily z plavby na sociálních sítích či webu milanrows.com.

Žraloků se nebojí díky zkušenostem z dřívějšího potápění. S převracením své lodi nazvané Czech Mate předem počítá, na počátku odhadl, že se mu nevyhne možná dvacetkrát či třicetkrát.