Jednání o koupi více než 1 300 hektarů za stovky milionů korun od společnosti Lesy České republiky (LČR) je teprve na začátku. V hradeckých městských lesích pokračují opatření proti suchu a pomalu se mění i charakter porostů.
„Odumírání smrkových porostů nám umožňuje rychleji změnit druhovou skladbu ke smíšeným a listnatým lesům. Snažíme se, aby více odpovídaly přirozenému zastoupení dřevin s ohledem na půdní a klimatické podmínky,“ nastiňuje ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán, třiačtyřicetiletý chovatel bažantů i papoušků a milovník myslivosti a ryb.
Proč chcete koupit další hektary porostu od Lesů České republiky?
Severní hranicí navazují pozemky na naše městské lesy, s nimiž mají společnou historii. Původně šlo o součást Dačického velkostatku, který byl v první pozemkové reformě znárodněn. Pokud vím, kupovalo se to někdy v roce 1931. V té době Hradec zvažoval, zda koupí celé panství, nebo jen část. Nakonec koupilo pouze severní část, zbývající mezi Vysokou nad Labem a Hoděšovicemi přešla do vlastnictví České republiky. Pro představu začíná 200 metrů za rybníkem Biřička, velká část lesa je u motorestu Koliba.
V jaké fázi je jednání?
Na začátku a zatím jsme se dohodli na ochotě jednat, zda koupě dopadne, ukáže čas.
Jaký je charakter lesa, o který máte zájem?
Jde o bohatší lesní půdy, tím je i dáno jiné zastoupení dřevin, hlavně dubu. Věkové složení je také jiné, jde se o mladší porosty okolo padesáti let, které naopak v našich současných lesích chybí. Listnáče jsou výhodné například i jako palivové dříví. V našich lesích je přetlak borovic a právě listnaté stromy, po kterých je větší poptávka, chybí.
Počítáte i s rekreační funkcí?
Lesy ročně navštíví na 900 tisíc návštěvníků. Rekreační funkci podporujeme cíleně, pro bezmála stotisícové město mají jiné než hospodářské funkce velký význam. Naše lesy jsou na prestižním seznamu lesnických demonstračních objektů a jsme také členy organizace Pro Silva Bohemica propagující přírodě blízké, šetrné a trvale udržitelné hospodaření.
Jaká byla letošní zima z pohledu lesníků?
Kraj je nejsušším v celé České republice. Velmi suché léto nenapravil ani na srážky bohatší podzim a ani zima nepřinesla zlepšení. Potřebovali bychom, aby napadlo hodně sněhu, který by pozvolna roztával. Z pohledu lesníka je zima pracovní, neboť je to čas těžby. Dokončujeme zpracovávání borových souší, těžíme mýtní porosty, ořezáváme nebezpečné stromy okolo cest a připravujeme paseky na zalesňování.
Vyrovnaly se lesy s následky letního sucha?
Letní sucha potrápila vzrostlé borovice lesní. Ty mají většinu kořenů hluboko, takže když prší málo, vodu odčerpají smrk, keře, byliny a mechy. Ani prognózy na letošní rok nezní příznivě. Některé odhadují, že bude dokonce ještě tepleji než v roce 2018. Hledání opatření není snadné. Pomáháme borovicím, na ohrožených stanovištích podřezáváme smrkový podrost, aby jim nebral vodu. Snažíme se usychání alespoň zpomalit. Teplé a suché počasí samozřejmě způsobilo silnější rojení kůrovců.
Chystáte i retenční nádrže?
Budování nádrží je naším cílem i nadále. Kromě malých nádržek, které slouží jako napajedla pro zvěř a biotop pro obojživelníky a další živočišné a rostlinné druhy, stojíme před realizací velké nádrže Káťa mezi rybníky Cesta myslivců a Biřička.
Jak se vyvíjí druhová skladba lesů?
Vždy říkám, že vše zlé je pro něco dobré. Odumírání smrkových porostů, mnohdy na nevhodných stanovištích, umožňuje rychleji změnit druhovou skladbu ke smíšeným a listnatým lesům. Hodně se uplatňuje dub a buk, nezapomínáme ale ani na doplňkové dřeviny, jako jsou třešně ptačí, jilmy, javory a jedle. V letošním roce tvoří listnáče více než 90 procent plánované sadby.
Zvládly by dnes lesy kalamitu, podobnou té po vichřici v roce 2012, lépe?
Těžko odhadovat. Lokální bouře, jako byla v roce 2012, je velmi nevyzpytatelná jak sílou, tak směrem větru. Snažíme se ale, aby byly porosty stabilnější. Na podmáčených lokalitách jsme mírně snížily hladinu spodní vody obnovou historické meliorační sítě. Stromy mohou hlouběji zakořenit a jsou odolnější vývratům. Obnovu volíme tak, aby respektovala převládající směr větrů, děláme silnější výchovné zásahy, což vede k odolnějším kmenům.
V jaké fázi je rekonstrukce hájovny U Dvou šraňků?
Opravy jdou podle plánu. Dělníci právě rekonstruují střechu, shnilé trámy střechy a stropů nahrazuje dřevo z našich lesů. Budou ji obývat dva naši zaměstnanci.
Co bude s Marokánkou?
Většina plochy lomu byla rekultivací převedena na les. Vzniklo tam jezero, to má velký potenciál, prozatím hraje důležitou roli jako zásobárna vody. Slouží jako napajedlo a biotop pro živočichy a rostliny a jako hasební nádrž.
V čem spočívá největší problém hradeckých lesů?
Velkou výzvou je vyrovnání se se změnou klimatu, ale za největší problém bych označil nevychovaného návštěvníka. Naši práci provázejí konflikty s veřejností, která nerespektuje lesní zákon ani sebe navzájem. Nalézáme odpadky, poničené altány, odpadkové koše. Často jde o konflikty sportovců mezi sebou nebo s lidmi, kteří v lesích pracují. Některým vadí těžba a odvoz dřeva, aniž by si uvědomovali, že právě to je hlavní zdroj peněz do rekreačního zázemí, které je tu zdarma. Návštěvníka se snažíme vychovávat. Pomáhají nám informační tabule, internet, Facebook, tisk a také lesní pedagogika.
S jakými vzácnými druhy zvířat a rostlin se lze v hradeckých lesích setkat?
Máme tu několik přírodních památek a rezervaci Mazurovy chalupy, kde je široká škála chráněných živočichů a rostlin. Podrobnější informace jsou na našich internetových stránkách.
Mluvilo se o rozhledně na Černé stráni, později o požární věži, jak to vypadá?
Pokud dopadne koupě lesů od státu, dojde k posunu rozhledny o 100 metrů na nejvyšší bod v okolí. Takže čekáme a budeme hledat vhodný dotační titul.
V podniku pracujete dvacet let, ředitelem jste devátým rokem, jaký je váš vztah k hradeckých lesům?
Zdejší les se mi stal domovem a práce koníčkem. Vidím plno věcí do budoucnosti, co by se dalo dělat, jak působit na veřejnost a co po sobě zanechat. Poznal jsem, že ani příroda není všemocná a že i špatný správce toho dokáže hodně pokazit. Pořád se mám co učit, musím se neustále rozhodovat a být ve střehu, protože možná plánuji já, ale rozhoduje čas a příroda. Možná někdo za sto let, až bude stát u zdejší památné borovice, si na nás v dobrém vzpomene.
Jak se lesy změnily od vašeho příchodu v roce 1998?
Když jsem přišel poprvé, splnil se mi sen a vůbec jsem nečekal, že jednou budu tam, kde jsem, a budu se snažit vytvářet podobu zdejších lesů. V lesích se hospodařilo dobře, ale nevěnovala se pozornost i jiným věcem a názorům. Jezdil jsem po jiných majetcích v republice i zahraničí, potkával zajímavé lidi a utvářel si názor, kam by lesy měly směřovat a v čem jsou unikátní. Největším vzorem byly Lázeňské lesy Karlovy Vary.
A co soustava lesních rybníků?
Troufám si říct, že rybníky v naší správě jsou ve velmi dobrém stavu. Všechny jsme odbahnili, což usnadňuje práci rybářů a zvyšuje kvalitu ryb, hlavně známého Hradeckého kapra. Kde bylo třeba, došlo k rekonstrukcím stavidel a hrází. Náš baštýř pravidelně provádí údržbu celé soustavy. Důkazem je celoroční zájem o produkci kvalitních ryb, můžete je získat i jako cenu v tombole na Rybářském plese v Hradci Králové, nebo jako smažené v lesích u stánku U Pytláka u Svinar.
Jaké chystáte novinky letos a v budoucnu?
Plánů a nápadů máme hodně. Chystáme projekt na lesní minigolf u stánku U Vlka, rozšíření lesní tělocvičny a stavbu obory s jeleny evropskými nebo rysem. Výhledově chceme zřídit zázemí pro lesní pedagogiku a opravit lesní chatu Šanovec. Také bude u Zděné boudy v jarních měsících otevřena první etapa lanového centra mezi stromy. Také jednáme o možnosti stabilního provozu vláčku dopravním podnikem.
Lidé bojovali proti zbourání hájovny, už se od podzimu 2018 opravuje:
13. listopadu 2018 |