"Přejeme si, aby tu pokud možno zůstala zachována nákladní doprava. Když tu něco je, aby to fungovalo i dál a nedopadlo to jako třeba se zdejším depem. Jakmile se něco začne redukovat, později se to zavře úplně," obává se starostka Meziměstí Eva Mücková.
Porovnání přechodů v Meziměstí a Lichkově(za rok 2012, bez určení dopravců) Lichkov: 863 převzatých vlaků 774 odevzdaných vlaků Meziměstí: 212 převzatých vlaků 225 odevzdaných vlaků Zdroj: ČD Cargo |
Ve městě je velká část lidí svázána právě s železnicí. "Pokud ubyde nákladních vlaků, dotkne se to i pracovních míst lidí, kteří doprovázejí vlaky nebo slouží na stanicích," tvrdí Petr David ze Společnosti přátel železnice v Meziměstí.
Osobní vlaky jezdily mezi Meziměstím a polským Mieroszówem od roku 1993 do prosince 2003. Dosud zdejší lidé věřili, že by se mohly na trať vrátit, včetně rychlíků. "Pořád byla naděje. Když ubude nákladů, je to další krok, který časem může vést až k tomu, že se tady vytrhají koleje," míní David
Přes železniční přechod dál pojedou jen vlaky vezoucí jedno zboží, takzvané ucelené vlaky. "Doprava není zastavena, PKP Cargo a ČD Cargo se dohodly směrovat jednotlivé zásilky mimo přechod Meziměstí. Přepravy ucelených vlaků jsou možné," uvedla mluvčí ČD Cargo Lada Hlaváčková. Podle ní je možné, že když vzroste zájem, vrátí se do Meziměstí i takzvané jednotlivé zásilky.
Na přechod v Meziměstí dopadá, že dráhy před čtyřmi lety za půl druhé miliardy korun elektrifikovaly trať do Polska přes Lichkov. Ta nyní slouží jako nejkratší spojení mezi Baltem a Středozemním mořem. Během roku 2009 platil v Meziměstí úplný zákaz nakládky. Pak tam sice nákladní vlaky znovu směly, ale jen v menší míře.
Město se nevzdává, chce kolejemi spojit regiony
Dopravce argumentuje, že přejezd přes Lichkov ve srovnání s Meziměstím vychází levněji kvůli mírnějšímu terénu a i díky tomu, že tam nemusí přepřahat lokomotivy. Kritici však tvrdí, že pro některé vlaky by trať přes Meziměstí byla kratší.
Město stále nevzdává myšlenku většího železničního propojení mezi regiony na obou stranách hranice. Okruhu mezi Walbrzychem, Meziměstím, Broumovem a Nowou Rudou brání pouze úsek u Otovic, kde zatím chybí železniční svršek, tedy pražce a koleje.
Trať má však v malých vesnicích i odpůrce, kterým vadí představa, že tudy budou projíždět vlaky plné polského štěrku z nedalekého lomu.
Poláci teď jednají, že by aspoň mezi Walbrzych, Mieroszów a Meziměstí vrátili osobní vlaky. "Podle starosty partnerského Mieroszówa je to v jednání a snad je šance, že to dopadne," říká starostka Mücková. Když budou jízdní řády vyhovovat lidem, mohou být vlaky podle ní využívané. Příhraniční propojení by pomohlo třeba s dojížděním Poláků do textilky Veby.
Meziměstské nádraží vzniklo jako součást stavby trati z Chocně do Broumova, která se otvírala roku 1875. Bylo projektováno jako významný uzel na hranicích mezi Rakouskem-Uherskem a Pruskem. Od zhlaví mieroszowského po broumovské má nádraží délku 2 kilometry, kolejiště je ve tvaru trianglu, uvnitř něho vzniklo depo.
