Teď však začíná být čekání na uskutečnění původního záměru autora projektu architekta Františka Blažka pořádně napínavé.
Chybí totiž ještě zhruba třetina na pokrytí více než osmnáctimilionových nákladů, dodržení harmonogramu navíc závisí na získání dotace.
Příběh věže se začal psát již za Rakouska–Uherska, kdy se objevily první plány této stavby, která měla stát na kopci nad Hořicemi. Nakonec se stala symbolem samostatnosti a vlastenectví.
Pískovcová dominanta města začala růst v roce 1926, kdy na základní kámen poklepal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Architekt Blažek ve svém projektu počítal s víceúčelovou rozhlednou vysokou 40 metrů, která měla sloužit také jako letecký maják na lince mezi Prahou a Varšavou. Do roku 1938 však vyrostla jen do výšky 25 metrů a druhá světová válka stavbu definitivně zastavila.
Na pokusy o dostavbu z 60. a 90. let minulého století před časem navázala hořická radnice a Královéhradecký kraj, když odsouhlasily finanční podporu projektu. Zhruba třetina peněz však stále chybí.
„Podali jsme žádost o dotaci z ministerstva pro místní rozvoj na zvýšení turistického ruchu. Budeme se zároveň připravovat na výběr dodavatele. Konečné rozhodnutí, jestli je projekt reálný, by mělo padnout na podzim,“ vysvětlil hořický místostarosta Martin Pour.
„Ještě se dá všechno stihnout podle původního plánu. Realizace by měla trvat rok. Když do podzimu vysoutěžíme dodavatele, přes zimu by se řezaly pískovcové prvky a do podzimu by se práce stihly. Harmonogram stále držíme, nicméně bychom potřebovali ještě jednu injekci z jiného zdroje, než z městského rozpočtu,“ řekl místostarosta.
Náklady postupně vyšplhaly až k odhadovaným 18 milionům
Původní částka, se kterou Hořičtí počítali, byla výrazně nižší, než je ta skutečná dnes.
„Uvažovalo se o nákladech do 10 milionů, později do 12 a nyní je to podle návrhu projektantů 18,5 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Bez dalších prostředků nejsme schopni dostavbu provést. Kdy bude rozhodnuto o dotaci, v tuto chvíli nevíme, ale řekněme, že by to mělo být v několika málo měsících,“ sdělil starosta Hořic v Podkrkonoší Aleš Svoboda.
Další obavy vyvolávají rostoucí ceny ve stavebnictví. „Nenahrává nám ani to, že je dnes obrovská poptávka po řemeslnících a že ceny jdou prudce nahoru. Oproti původním předpokladům z roku 2015 jsou náklady o třetinu vyšší jenom na materiálu a mzdách,“ vyčíslil Pour.
V současnosti je na dostavbu připraveno 12 milionů korun, šest milionů mají postupně dodat Hořice, stejnou částku má zaplatit Královéhradecký kraj. Ani jeho zástupci zatím nepanikaří a věří v dodržení harmonogramu.
„Přípravy běží podle plánů. Všechno, na čem jsme se s Hořicemi domluvili, platí,“ potvrdil krajský radní pro oblast regionálního rozvoje, grantů a dotací Pavel Hečko.
Věž symbolizuje svornost národa, na některé symboly nedošlo
Masarykova věž samostatnosti by se měla dostavět podle původních plánů a za použití původních technologií.
„Myslím si, že na dostavbě je nejzajímavější naplnění původní vize architekta, která měla velmi silnou symboliku týkající se svornosti národa, jeho samostatnosti či základů státnosti. Některé ze symbolů nebyly naplněny, což by dostavba napravila. V této souvislosti se pokusíme o použití původních technologií a řemeslného zpracování,“ řekl místostarosta Pour.
Stavba Masarykovy věže samostatnosti v Hořicích na Jičínsku
Hořický „maják“ vyprojektoval architekt František Blažek v roce 1924, měl měřit 40 metrů.
„Chceme ukázat, že v Hořicích řemeslo nevymřelo. Musím však říct, že to bude docela problém, firem, které se na to specializují, ubývá. Ale samozřejmě se to zvládnout dá. Když to řeknu hodně nadneseně, bylo by jednodušší nechat to vyřezat v Číně a celý vršek věže dovézt. Přišlo by to levněji než použití kvalitního materiálu z Hořicka, byť se to zdá paradoxní. Je to však historická budova a je nutné to udělat fortelně,“ vysvětlil místostarosta Pour, který je profesí architekt.
Na dostavbu jsou nejen kvůli technologii zvědaví obyvatelé Hořic, ale i lidé z oboru, který má ve městě kamenné krásy dlouhou tradici.
„Dokončení věže bude samozřejmě náročné, stejně jako byla náročná původní stavba. Dnes je stavitelství a stavebnictví díky technologiím samozřejmě posunuté někam jinam,“ řekl ředitel Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích Petr Malý.
„Pokud chceme dodržet ráz původní části stavby a navázat na ni, tak to samozřejmě přinese nějaké kompromisy například ve vyzdívání masivních kusů, které nebudou nosné. Je tam stavebně poměrně obtížná část týkající se prolisů nahoře pod hlavní římsou, která bude rovněž zajímavě konstrukčně řešená. To se však již řeší v projekční kanceláři a jde to mimo naši školu,“ uvedl ředitel Malý.
Nedostavěná Masarykova věž samostatnosti je dnes zakrytá hvězdářskou kopulí. Prvky amatérské hvězdárny zpod ní jsou již vystěhovány, v budoucí vrchní části stavby by měl podle plánů vzniknout zasklený ochoz. Nad ním bude ve výšce 37 metrů venkovní vyhlídka, ke které návštěvníci vystoupají po prodlouženém točitém schodišti.
