Správci národního parku lokalitu měří od konce 90. let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.
„Zimy v posledních letech nejsou v Krkonoších bohaté na sníh, což dokazuje i naměřené maximum na Mapě republiky. Na hřebenech Krkonoš nebylo sněhu v této zimě mnoho. Naměřená maxima sněhu na Mapě republiky v posledních letech řadíme z hlediska dlouhodobého měření v této lokalitě k podprůměrným hodnotám,“ řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.
Podle něj to odráží situaci na většině území Česka, kde je na začátku prvního jarního měsíce nebývalé sucho. Zima byla totiž chudá na srážky.
„Krkonoše nejsou výjimkou. Když je sucho teď, kdy má být vody v krajině z tajícího sněhu nejvíce, tak jak to bude vypadat v létě? Musíme se připravit na výrazné sucho v následujících měsících,“ varoval Drahný.
V zimní sezoně 2023/2024 bylo na Mapě republiky naměřeno maximum sněhu loni 19. března, a to osm metrů, přičemž sněhové pole odtálo 6. června.
„Lze předpokládat, že i letos sněhové pole odtaje na začátku června. Na hřebenech je stále 90 až 150 centimetrů sněhu, více ho je na závětrných svazích, tak jako tomu je i v lokalitě Mapa republiky,“ podotkl Drahný.
„Než se Mapa republiky začne rýsovat, na to si budeme muset ještě nějaký ten týden počkat,“ dodal.
V Krkonoších v lavinových lokalitách platí první, nejmírnější stupeň lavinového nebezpečí z pěti, uvedla na webu horská služba.
2. června 2023 |
Sněhové pole připomínající prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí se každoročně na jaře rýsuje nad Modrým dolem v nadmořské výšce 1 420 až 1 455 metrů. Přestože je na jižním svahu, sníh tam v takovém rozsahu zůstává nejdéle v celém Česku. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy větro-horopisného systému Bílého Labe, které na jižním svahu Studniční hory pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Mocnost sněhu tak nemusí odrážet charakter zimy z hlediska sněhové pokrývky v Krkonoších.
Mapa republiky odtává od východu na západ, až nakonec zůstávají „střední Čechy“, v místě takzvané nivační deprese. Leží v klidovém území KRNAP, pěšky se k ní proto návštěvník hor nedostane. Dobře viditelná je třeba od Chalupy na Rozcestí.
Nejvíce sněhu v této oblasti Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru sněhu. Nejméně ho bylo naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru. Tehdy roztál 10. června.
