Většina návštěvníků hradeckého magistrátu si toho nevšimla, ale charakteristické podloubí s vchodem chrání sítě, naštěstí v tmavozelené barvě původních keramických dlaždic.
Není to však jediná vada budovy, která v roce 2026 oslaví 90. výročí. Obklady u soklu jsou popadané a na mnoha místech fasády je patrná plíseň. Zaměstnanci, kteří pracují v nejvyšším třetím patře si v létě stěžují na nesnesitelné vedro.
Budova nutně potřebuje opravu. Upozorňovala na to už předchozí vedení města, ale až to současné se rozhodlo s rekonstrukcí pohnout.
Rada města schválila vypsání výběrového řízení na projektanta. O potřebných nákladech více prozradí až tato dokumentace, ale už teď je jisté, že půjde o desítky milionů korun. V akčním plánu města má radnice na opravu budovy alokováno 55 milionů korun, což je však jen velmi hrubý odhad. Když vše půjde podle plánu, práce by mohly začít v roce 2026.
„Jako úředníci bychom měli dodržovat nějaký dress code, tedy nechodit do kanceláře v sandálech, tričku a kraťasech, ale naopak pokud možno mít aspoň košili a dlouhé kalhoty. Jenže to se dá dodržet jen v zimě. V letních dnech jsem v kanceláři naměřil přes 27 stupňů. Zkuste si v takovém vedru sedět v obleku. Prostě to nejde,“ uvedl zaměstnanec magistrátu, který si nepřál být jmenován.
Zelená střecha dosud vzácností
Město se i při zlepšování pracovních podmínek rozhodlo jít příkladem a přes památkáře prosadilo zelenou střechu na celé ploše obrovského objektu.
Mělo by jít o střechu osázenou především nízkými sukulenty, kterým nedělá problém vydržet i několik týdnů bez vody, jež příliš nezatěžují konstrukci a přitom přispívají k tepelné izolaci a tím významně šetří náklady na vytápění a chlazení. Padl i nápad na pořízení fotovoltaického systému, avšak panely na střeše hradeckého klenotu funkcionalistické architektury jsou pro památkáře nemyslitelné.
„Střechu bude tvořit suchomilný trávník, kameny a různé nižší byliny, které dobře reagují na teplo a sucho. Vrstva porostu bude do dvaceti centimetrů, nejde o stromy ani keře,“ upřesnil Lukáš Řádek (TOP 09), náměstek primátorky pro oblast investic a rozvoje města.
Zelené střechy jsou v Hradci Králové dosud ojedinělé, ale ministerstvo životního prostředí je plánuje na nových průmyslových halách i obchodních centrech coby povinnost.
„Asi bychom nebyli správní hospodáři, kdybychom se před zadáním projektové dokumentace nezeptali památkářů. Zelených střech je mnoho typů. Jde také o to, aby i město reagovalo na vlivy změn klimatu. Zelená střecha v takové ploše už má nějaké měřitelné efekty a zároveň výrazně zlepšuje funkci izolačních vrstev,“ uvedl Řádek.
„V horních patrech je někdy obtížné vůbec pracovat. Chceme proto zlepšit pracovní podmínky pro naše úředníky a samozřejmě bychom rádi přispěli i ke snižování tepelných ostrovů v centru města,“ doplnila primátorka Pavlína Springerová (HDK).
Změní se celý vestibul
Rekonstrukce se bude týkat také nejviditelnějších vad, tedy opadávajících obkladů.
„Zadali jsme restaurování a úpravu venkovního obkladu u vstupu, který je kvůli špatnému stavu zabezpečen ochrannou sítí,“ upozornil Lukáš Řádek. Podle něj je nutné vylepšit bezbariérovost úřadu i zlepšit podmínky pro ostrahu. Opravou projdou i dva boční vstupy. Změnit by se tedy měl celý vestibul, který posledními opravami prošel stejně jako fasády v roce 1999.
Jestliže neselže plán soutěže na projektanta, město by mělo mít dokumentaci včetně ceny do konce příštího roku, stavební povolení v roce 2026 a ve stejném roce by rekonstrukce mohla začít. Obavy však panují z nepředvídatelného stavebního řízení.
„Povolovací proces je mimořádně neodhadnutelná agenda. Předpokládám, že na konci příštího roku se bohužel vrátíme k nedigitalizované formě stavebního řízení. Pokud by stavba byla povolena v roce 2026, může začít. Je to však spíš optimistický odhad,“ řekl náměstek primátorky.
Kritice kdysi neunikl lev
Hradecký magistrát platí za Gočárovu funkcionalistickou perlu města. Tehdejší areál okresního a finančního úřadu vznikl v roce 1936. V pravé části byly původně kanceláře finančního úřadu, v levé okresního úřadu s četnickou stanicí, služební byty velitelů a dvoupodlažní byt přednosty úřadu. V nejvyšším patře zadního levého křídla byla i terasa pro slunění.
K výraznějším změnám došlo po druhé světové válce. Byty se proměnily v kanceláře, v suterénu vznikly garáže, umývárny vozů a sklady.
Zajímavostí budovy byla někdejší kritika plastiky od Vincence Makovského u vstupu. Před 88 lety tehdejší tisk strhal podobu českého lva na ní: „Trochu nezvyklý, hodně vychrtlý s hřívou jen naznačenou, takže pod tlamou vypadá jako vole a na hřbetě jako ustřižené mikádo.“
