Které přednosti zásad pro spolupráci s investory považujete za největší?
Dá se to říct relativně jednoduše: zásady přinášejí jasná pravidla, zjednodušují procesy a zajistí financování důležité infrastruktury – od škol až po chodníky. Jde o spravedlivý systém, který moderní město potřebuje. Přece všichni chceme, aby se tu dobře žilo, vznikaly nové byty, ke kterým vedou opravené chodníky. Jsem přesvědčen, že jde o nový standard moderního fungování města, který se úspěšně zavádí ve většině velkých měst, navíc je úspěšný i v Evropě. Nevím, proč by měl Hradec zůstat pozadu.
Znáte zkušenosti z jiných měst?
Možná nejlepší příklad je z Brna, kde si prokazatelně investoři sami řekli o zavedení pravidel, protože tam devadesátková postdžungle byla silná natolik, že se na ničem nebyli schopni dohodnout. Díky atraktivitě Prahy jsou tam pravidla zavedena už delší dobu, podařilo se získat téměř dvě miliardy korun na veřejné projekty. Funguje to také v Liberci, v Pardubicích si kromě kontribucí pochvalují, že zásady přinášejí včasnou informovanost o projektech investorů. Díky tomu může město připravit lokalitu tak, aby noví obyvatelé měli kvalitní bydlení hned a nežili roky na staveništi.
Lukáš Řádek (47)2. náměstek primátorky, člen TOP 09 Od října 2022 zodpovídá za oblast strategického rozvoje, investic, ochrany klimatu, adaptace a energetiky, dotací. Je člen správní rady Královéhradecké labské, o.p.s., a člen dozorčí rady Městské lesy Hradec Králové, a.s.  Náměstek hradecké primátorky pro oblast investic Lukáš Řádek (TOP 09) |
Víte také o nějakých negativních zkušenostech? Strhla se podobná bouře i jinde?
O takové bouři v jiných městech skutečně nevím. Ani naše dodavatelská společnost (Frank Bold, pozn. red. ), která pracuje na zásadách ve většině měst, se s takovou polarizací nesetkala.
Takže protesty v Hradci Králové vás překvapily?
Ano.
O ničem jste nevěděli?
Zcela zjevně je to dobrá praxe, úspěšně zavedená v dalších městech. Přináší spolupráci, rovná pravidla pro všechny a dohodu v území. Kdyby to bylo špatné, v jiných městech by ta pravidla jistě zrušili. Nikde k tomu však nedošlo, což je ukazatel, že iniciativa je správná a zásady fungují. Možná právě to je kámen úrazu. Třeba není úplně stoprocentní zájem, aby pravidla byla pro všechny stejná.
Jaké výhody z kontribucí plynou pro stavební firmy?
Stavby se v Česku reálně povolují mezi čtyřmi až osmi lety. Pokud součinnost zkrátí povolování developerského projektu jen o jeden rok, bude to právě pro developera významná úspora. Pokud bude jedním z výsledků zásad finanční plnění a příspěvek investujeme do dané lokality, zlepšíme veřejný prostor a developer díky tomu prodá hodnotnější byty.
Jaká je sazba za metr čtvereční? Liší se u bytových domů a u komerčních ploch?
Základní sazba u bytové výstavby je 600 korun za čtvereční metr hrubé podlahové plochy. V případě komerčních projektů jde o tisíc korun. A pokud jde o projekty občanské vybavenosti, sazba buď není žádná, nebo s 90procentní slevou.
Takže když si koupím stometrový byt, zaplatím navíc 60 tisíc korun, protože investor svůj příspěvek do jednotlivých bytů rozpustí?
Je dobré vědět, že 600 korun za metr čtvereční je základní sazba, která se ve většině případů sníží – například u bytové výstavby v prolukách, kde už infrastruktura existuje, to může být až o polovinu, tedy přibližně o 300 korun. To představuje méně než jedno procento ceny bytu. Navíc zásady výrazně zrychlí administrativní procesy. Za posledních pět let stoupla cena bydlení v Hradci Králové o 100 procent, zjednodušeně o 20 procent ročně. Jednorázový příspěvek na infrastrukturu činící méně než jedno procento tuto dynamiku nemůže ovlivnit, naopak, díky rychlejší výstavbě může přispět ke stabilizaci, nebo dokonce ke zlevnění bytů. Pokud se však staví v méně žádoucí lokalitě nebo jde o méně žádoucí projekt – například obchodní centrum za městem bez infrastruktury – je správné, aby investor svým vyšším příspěvkem kompenzoval část nákladů města.
Mají kontribuce oporu v českém právu?
Zákon neužívá pojem kontribuce. Nový stavební zákon zavádí plánovací smlouvy. Jde o veřejnoprávní smlouvu, která umožňuje investorům a městu dohodnout se na podmínkách realizace projektu v souladu s veřejným zájmem. Obecné doporučení je, aby město, pokud předpokládá, že bude uzavírat více než dvě plánovací smlouvy ročně, zpracovalo a zavedlo do praxe zásady, které definují pravidla pro investory.
O právu mluvím kvůli případu přestavby hotelu Veselka v Pardubicích. Firma má demoliční rozhodnutí, žádá o stavební povolení a údajně jen kosmeticky připomínkovala návrh smlouvy o dobrovolném příspěvku. To se stalo loni na podzim, ale ani po čtvrt roce si právní oddělení města není jisté, zda může dojít k podpisu...
Pokud město XY nebude mít žádné zásady, vzory a principy jak postupovat, bude to vždy horší, než když zásady mít bude. I my se často setkáváme s nedůvěrou, jestli to skutečně bude fungovat a procesy to zrychlí. Ale historie není budoucnost! Je pravda, že procesy v minulosti nebyly vždy efektivní a transparentní. To je přesně důvod, proč zásady pro spolupráci s investory zavádíme.
Jde o dobrovolný, nebo o povinný příspěvek?
Na bázi dobrovolnosti. Pokud investor usoudí, že je pro něj výhodou spolupracovat s městem na principu zásad, je to z mého pohledu pro něj jednoznačná výhoda. Dává tím najevo společenskou odpovědnost. Pokud do systému nastoupit odmítne, je to jeho svobodné rozhodnutí.
Jestliže konkrétní smlouvu odmítne, město mu znemožní projekt realizovat?
Součástí zásad jsou vzorové typy plánovacích smluv. Pokud bude investor nesouhlasit s naším vzorem a bude chtít jinou plánovací smlouvu, je to možné, ale předpokládám, že potom jeho cesta na úseku samosprávy nemusí být tak rychlá, protože se bude déle dohadovat na principu a parametrech jiné plánovací smlouvy.
Uvažujete o dalším setkání se zástupci stavebních firem, abyste vyslechli jejich připomínky?
Máme protokol o vypořádání připomínek. Na obou jednáních s investory zazněly různé návrhy – některé jsme zapracovali, jiné zapracovat nelze, například když někdo zásady označí za amorální. Naopak za velmi cenný považuji návrh, že by příspěvky měly být směrovány přímo do lokality, kde se projekt realizuje. To nejen zlepší veřejnou infrastrukturu, ale také zvýší hodnotu samotného projektu. Navíc to může snížit odpor sousedů, kteří často nové výstavbě brání. Když uvidí, že přináší přímé zlepšení okolí, bývají ochotnější projekt přijmout.
Protestní petici proti navrhovaným zásadám pro spolupráci s názvem Nejdražší město pro život podepsali i čtyři hradečtí exprimátoři a připomínkami se netají ani koaliční ODS. To o něčem svědčí...
Připadá mi, že mnoho nesouhlasů vzniká spíše z nedostatečné informovanosti. Chápu, že jde o složitou problematiku, kterou máme propracovanější než v jiných městech – právě proto, že chceme vycházet z těch nejlepších příkladů. Když si člověk udělá čas a zásady si důkladně přečte, může zjistit, že dávají smysl. Protesty nepřeceňuji, ale ani nepodceňuji.
Kdy bude bod připraven na program zastupitelstva?
Zjevně to musíme ještě odpracovat. Pluralita názorů mě docela těší, ukazuje to, že řešit problém s předraženým bydlením a zamrzlou výstavbou Hradec nutně potřebuje. Chápu i to, že někteří místní investoři a stavební firmy se narušení dosavadních praktik brání. Zavedení spravedlivějšího systému rozvoje města by však bylo dobré zavést co nejdříve. Naším cílem je schválit zásady na jaře a ukázat, že Hradec Králové může být moderním a efektivním městem, kde pravidla platí pro všechny stejně.
