Město plánovalo důlní dílo zčásti zasypat, zmenšit vodní plochu asi o polovinu a z lokality, kam má veřejnost zakázaný vstup, vytvořit rekreační přírodní park.
Trutnov zamýšlel stavbu dálnice D11 spojit s rekultivací starého lomu s minimálními náklady, využil by totiž výkopku z nedalekého tunelu, celkem asi 250 tisíc kubických metrů zeminy a kameniva. Zároveň by to znamenalo úlevu pro obyvatele Libče, Poříčí a dalších městských částí, přes které by několik měsíců nejezdily tisíce plně naložených náklaďáků.
Po jednání se sdružením firem, které D11 staví, však Trutnov rekultivaci odložil na neurčito a lom jen zabezpečí.
Stavební firmy v čele s MI Roads měly zájem pouze o dovoz materiálu, nákladnou přeměnu na přírodní park by město muselo dělat ve vlastní režii, což nedává ekonomicky smysl. Trutnovský starosta Michal Rosa (ODS) nevyloučil, že se město jednou k projektu vrátí.
Trutnov lom v Libči kamením z D11 nezaveze, firmy o rekultivaci nestojí |
„Je dost možné, že se objeví dotační programy na rekultivace důlních děl, a v tu chvíli se k lomu v Libči v nějaké podobě opět vrátíme. Nyní provedeme jen nezbytná opatření k zabezpečení lomu tak, aby tam nikdo bez místní znalosti nemohl spadnout a ti, kteří do lomu přes zákaz vstoupí, si byli jasně vědomi toho, jakému riziku se vystavují,“ uvedl starosta.
Podle něj by se mohla lesní oplocenkou ochránit místa nad velkým srázem a do terénu umístit zákazové cedule. Město neuvažuje o kompletním oplocení důlního díla. „Předpokládám, že toto bude stačit. Nechceme dělat naschvály a lidem, kteří tam rádi chodí, život komplikovat,“ dodal Michal Rosa.
„Akutní nebezpečí pominulo“
Petice, která v reakci na záměr trutnovské radnice vznikla, nasbírala za osm dnů 2 500 podpisů. Zakladatelé iniciativy za záchranu lomu považují odložení pouze za dílčí vítězství.
Podle nich je potřeba projekt v současné podobě, tedy technickou rekultivaci, zrušit. Petice nadále pokračuje. Její elektronická verze má na 2 600 podpisů, další jsou v papírové petici.
„Pominulo akutní nebezpečí, ale cílem petice je, aby se zpracoval projekt přírodě blízké rekultivace lomu. To, že město řeklo, že rekultivaci odkládá, nás vůbec neuklidňuje. Je tady riziko, že ji bude chtít v této podobě kdykoli zrealizovat,“ uvedl krajinný ekolog Martin Hanousek. Za ideální považuje nechat lom v současném stavu, pouze staticky zabezpečit nebezpečná místa.
Chtějí přírodní památku
Zakladatelé iniciativy už začátkem března podali na krajský úřad návrh vyhlásit lom přírodní památkou. Pokud by k tomu došlo, jeho zavezení by bylo jen těžko proveditelné. Aktivisté chtějí jednat s vedením města a petici nechat zařadit na program trutnovského zastupitelstva.
„Buď tam město petici zařadí samo, nebo kvůli tomu necháme jako občané svolat zastupitelstvo. Chtěli bychom také udělat happeningy před trutnovskou radnicí,“ naznačil další plány Hanousek.
Lom v Libči je oblíbený mezi otužilci i potápěči.
Zákon o obcích dává občanům možnost projednat záležitost na zastupitelstvu, žádost musí podepsat 0,5 procenta obyvatel města. „Mám zkušenosti z řady jiných kauz, že když se to nedotáhne naprosto důsledně do konce, tak se vám to pak desetkrát vrátí nazpátek,“ dodal krajinný ekolog.
„Zároveň usilujeme o to, aby se podobné projekty projednávaly otevřeně a transparentně, ne aby se, jako v případě lomu v Libči, dlouhodobě v tichosti připravovaly a lidé o tom nevěděli. Kdyby bylo vše dojednané a schválené, bylo by už pozdě s tím něco dělat,“ poznamenal člen petičního výboru Martin Věchet.
Mediální humbuk, tvrdí starosta
Starosta Trutnova považuje celou záležitost za uzavřenou, cílem ekologů je podle něj pouze snaha o mediální zviditelnění.
„Chtěli jsme využít příležitost a vždy jsme říkali, že rekultivace lomu má smysl pouze ve spojitosti s dálnicí. V přípravách nepokračujeme a žádná jednání s dalšími firmami neprobíhají,“ upozornil Michal Rosa.
Rekultivaci starého lomu nepovažuje za investiční prioritu města. „Nevím proto, o čem by teď zastupitelé měli jednat. Myslím si, že autoři petice chtějí téma udržet mediálně co nejdéle ve hře, protože se jim to z nějakého důvodu hodí,“ poznamenal starosta.
K oficiální likvidaci důlního díla v Libči nikdy nedošlo. Přestože zde veřejnost nemá co dělat, běžně sem lidé chodí na procházky a v létě se koupat. Zákazové značky postupem času zmizely. Kvůli erozi odpadává ze stěn kamení a návštěvníkům hrozí nebezpečí. Podle trutnovské radnice se situace v poslední době zhoršuje a jedním z hlavních důvodů rekultivace kamenolomu bylo právě jeho zabezpečení.
Oblíbený lom zasype Trutnov kamením z dálnice, ochranáři jsou proti |
„Celý záměr byl ve fázi přípravy a na začátku povolovacího procesu. Radnice měla připraveny podklady pro Český báňský úřad, ve kterých se vyjádřily dotčené instituce a organizace,“ řekla Michaela Dědková, mluvčí trutnovského městského úřadu.
Melafyr nebo též paleobazalt se v Libči těžil od 50. let minulého století do roku 1982. Město Trutnov se vlastníkem kamenolomu stalo v roce 1991. Místo se stalo útočištěm chráněných živočichů a rostlin, žijí zde například obojživelníci i netopýři. Zároveň je významnou geologickou lokalitou, lom je součástí Geoparku Broumovsko. Důležitou roli má také z hlediska zadržování vody v krajině.
