MF DNES popsala kontroverzní záměr v polovině září, stavebník však tehdy své vyjádření neposkytl a reaguje až s odstupem. Tvrdí, že projekt okolí respektuje. Lidé podle něj neberou v potaz úpravy, jimiž už prošel. Novější vizualizaci však neukázal.
„Nesouhlasu částečně rozumím. Do vašeho okolí přijde někdo nový a na místě, kde 100 let nic nestálo, chce stavět. Zároveň se vám dostane do ruky jedna z prvních studií. Některá řešení vám zvednou tlak, a tak připomínkujete. To naprosto chápu a jiné názory vítám. Na jejich základě jsme provedli mnoho změn, ať už v konstrukci, nebo i ve vnějších prvcích. Častou připomínkou je, že stavba není klasickou roubenkou. Není replikou tradiční roubenky ze 17. nebo 18. století, ale svými prvky a krytím může být roubenkou pro 21. století,“ hájí se podnikatel.
V projektu upustil od krycího skla ze střešních oken, které nahradí dřevěné žaluzie proti slunci a sněhu.
„Mým cílem bylo co nejméně narušit a ovlivnit podobu Liščího Vrchu. Proto je materiálem dřevo a konstrukcí klasická chalupa, hmotou nepřesahující velikost okolní zástavby. Sedlová střecha má krytinu připomínající tradiční šindele. Plášť domu tvoří horizontálně ložené dřevěné latě protínané stínicími okenicemi,“ říká Tomáš Huber.
„Do Krkonoš jezdím od dětství a v okolí Trutnova či Dvora Králové mám mnoho přátel. Po dlouhém hledání se objevil na prodej pozemek právě na Liščí hoře. Místo jsem znal, proto nebylo co řešit. Má jedinečnou atmosféru uprostřed lesů a zajímavou historii,“ uvádí Huber.
Stavebník si cení Rajnišovy lásky ke dřevu
Autorem projektu je architekt Martin Rajniš, podepsaný pod poštovnou na Sněžce či vzducholodí Gulliver v Centru současného umění DOX v Praze nebo pod rozhlednou Ester v Jeruzalémě v Izraeli.
„Hlavním důvodem, proč jsem si vybral pana architekta Rajniše, je jeho láska ke dřevu a konstrukci staveb. Zadáním bylo venkovské stavení, chalupa s klasickým rozdělením obytných částí na světnici a místo pro spaní. Podmínkou byla klasická sedlová střecha, hlavním materiálem dřevo,“ vysvětluje Tomáš Huber.
„Před první čárkou do skicáku Martin Rajniš s námi navštívil pozemek, osadu a přilehlé okolí. Tady vznikla první idea chalupy a jejího umístění. Stejně jako několik dalších má být orientována kolmo na cestu. To zároveň koresponduje s původním stavením, jehož základy jsou stále patrné,“ říká Huber.
Úřad už vydal územní rozhodnutí
Umístění stavby už úředníci schválili. Odbor výstavby Městského úřadu v Trutnově zahájil územní řízení na jaře. Obec proti němu podala námitku, tu však úřad zamítl.
„Umístění stavby je v zásadním rozporu se stávajícím charakterem a rázem lokality. Požadujeme řešení z hlediska krajinného rázu,“ zněla námitka. Výhrady zazněly kvůli údajně omezenému zdroji pitné vody.
Další námitku vznesl majitel jedné z nemovitostí Aleš Tauchman: „Lokalita má historickou vazbu na prastarou stezku (zemská stezka, pozn. red.), nazývanou solná, která zde byla zcela jistě od raného středověku. Liščí Vrch sloužil jako servisní středisko. V 18. století vznikla vesnice jako soubor roubených chalup. Proto sem diskutovaná stavba nepatří.“
Počátkem září trutnovský úřad vydal územní rozhodnutí, které potvrdilo, že stavbě „rekreačního domu s garáží v obci Hajnice“ nic nebrání. Obec se po pár dnech rozmýšlení odvolala ke krajskému úřadu.
„Trváme na našich připomínkách, se stavbou nesouhlasíme, jsme přesvědčeni, že se na Liščí Vrch nehodí. K odvolání jsme se rozhodli po poradě s právníkem. Těžko říci, jaké máme šance,“ uvedl starosta Hajnice Petr Červený.
Bude to spíš symbolický nesouhlas, obávají se
Odbor výstavby trutnovského městského úřadu potvrdil, že odvolání obdržel. Po vypořádání připomínek je postoupí krajskému úřadu. „Stavební úřad je povinen odvolání předložit odvolacímu orgánu ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení. Tato lhůta ještě neuplynula,“ podotkla mluvčí kraje Sylvie Adamcová.
Sousedé trvají na svém, i když shodně říkají, že se jim samotná stavba líbí. Přitom nevěří, že jejich odpor bude mít jiný než symbolický smysl. „Těžko s tím něco zmůžeme. Třeba si na to další generace zvyknou, ale z našeho hlediska zdejší prostředí není pro takovou stavbu vhodné,“ uvedla před časem Blanka Huťková, která žije v myslivně na Liščím Vrchu.
„Jak to dopadne? Asi blbě,“ podotkl starosta Červený, který zopakoval, že důvodem obce k odvolání je dávno započatý proces nesouhlasu se stavbou dotáhnout do konce.
„Hajnice má vymezené pouze hranice zastavěného území, nemá však schválený územní ani regulační plán, což by v opačném případě mohlo vydání rozhodnutí ovlivnit,“ uvedli zástupci odboru výstavby Městského úřadu v Trutnově.
„Nespěcháme. Letos jsme tu postavili prozatímní indiánské týpí, které chceme v příštích letech řádně obydlet,“ pravil Tomáš Huber a připustil, že v blízké době stavba nezačne.
