Krkonoše se bojí kůrovce, lesníci stříkají pokácené kmeny chemií

  16:30aktualizováno  16:30
Poprvé po deseti letech nasadili ochranáři ze Správy Krkonošského národního parku do boje proti kůrovci chemický postřik. Lesníci jej aplikují na skládky napadeného dřeva, které poté přikrývají neprodyšnou plachtou. Po celých Krkonoších vzniknou během léta desítky takto ošetřených hromad smrkových kmenů.

K použití chemie Správu KRNAP donutila souhra několika okolností: přetížené pily, nedostatek pracovníků, velké množství kalamitního dřeva, ale i značné sucho, které kůrovci vyhovuje. 

Zatímco v loňském roce z národního parku vytěžili přes pět tisíc krychlových metrů kůrovcového dříví, k letošnímu červnu to bylo už téměř 18 tisíc kubíků, z nich kalamitní tvoří asi tři čtvrtiny.

„Na podzim a v zimě došlo k poměrně rozsáhlým polomům a vzniklo hodně kalamitního dříví, které je pro kůrovce velmi atraktivní. Jenže odbytové kapacity nejen u nás, ale téměř v celé Evropě jsou kvůli kalamitám z posledních let a stupňujícímu se suchu přetížené a distribuce dříví z lesa je čím dál obtížnější,“ vysvětluje, proč ochranáři zařadili do svého arzenálu staronovou zbraň na kůrovce, náměstek ředitele správy parku Václav Jansa.

Fotogalerie

Chemickou asanaci naposledy prováděli v roce 2008. Na rozdíl od minulosti však tentokrát lesníci postříkané kmeny zakrývají netkanou textilií. Chemický postřik kombinovaný s přikrytím skládky plachtou je novinka. Vylíhnutý kůrovec zůstane pod plachtou uvězněný a k ošetřenému dřevu se navíc nedostanou hmyzí a ptačí predátoři lýkožroutů, které by chemická látka mohla ohrozit. Vybrané skládky jsou v bezpečné vzdálenosti od zdrojů vody. 

„Chemická asanace je kontroverzní a přistupujeme k ní jen velmi neradi. Látky, které jsou v aerosolu obsažené, se sice běžně používají v zemědělství, ale pro přírodu to samozřejmě není nic příjemného,“ upozorňuje Jansa. 

Když kůrovec zahyne v plachtovém vězení, napadené dřevo je neškodné a je možné ho dál využít v dřevozpracujícím průmyslu.

Líhne se druhá generace kůrovce

S postřikem ochranáři začali minulý týden. První skládka vznikla u Špindlerova Mlýna, další se zhruba padesáti kubíky dřeva nad Strážným. V ochranném pásmu a třetí zóně národního parku lesníci chemicky ošetří desítky skládek kmenů. 

„Skládky budeme dělat po celých Krkonoších v lokalitách, kde běžně v lese hospodaříme,“ podotýká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle něj asanace potrvá minimálně do konce srpna, v současnosti se začíná líhnout už letošní druhá generace lýkožrouta. Skládky zůstanou zaplachtované až do odvozu dřeva.

Kromě většího množství polomů může za rozmnožení lýkožrouta dlouhodobý nedostatek srážek. 

„Strom, který je zdravý a má dostatek vláhy, se při náletu kůrovce zalije smůlou a přežije. Pokud je oslabený nedostatkem vody, má málo mízy, tvoří málo pryskyřice a nedokáže se bránit,“ vysvětluje Zdeněk Čermák, vedoucí oddělení lesního hospodářství na Správě KRNAP a připomíná, že situace v Krkonoších je ve srovnání s jinými českými regiony stále velmi dobrá.

Nejvíc napadených stromů je ve východních Krkonoších, postupem na západ populace kůrovce slábne. 

„Nesouvisí to s klimatickými podmínkami, ale se složením lesů. Kvůli imisní kalamitě v 90. letech a těžbě je na západě, který byl kalamitou postižený více, větší množství mladých porostů. Na východní straně je více starých a přestárlých porostů, které jsou k napadení kůrovcem náchylnější,“ objasňuje Čermák. 

Správci národního parku proti kůrovci bojují několika způsoby. Tradičním prostředkem jsou lapače – plastové bedničky uvnitř s feromonem, který láká lýkožrouta. Dalším osvědčeným způsobem jsou lapáky, tedy pokácené zdravé kmeny, na které se položí větve. 

„Zavadáním větví a kůry je simulován poškozený strom, ke kterému se lýkožrout stahuje,“ poznamenává Václav Jansa. Po nalétnutí brouka a nakladení vajíček lesníci ručně nebo pomocí speciální nástavby na motorové pile loupou kůru.

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Řidič kodiaqu narazil na silnici do pohovky, škoda je čtvrt milionu

Dopravní nehoda u Chlumce nad Cidlinou (15. 1. 2019)

Šoférovi na Hradecku přiletěla přímo před auto nová pohovka zabalená v igelitu. Její majitel ji totiž pořádně...

Ztráta Richtrovek se blížila milionu a správce chyboval, tvrdí ministerstvo

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Vážná manažerská pochybení, porušování několika zákonů a neúměrné vysoké náklady. Tak s odstupem ministerstvo školství...

Sníh a vichr vyhnal z poštovny na Sněžce personál, zpět se prokopou

Personál České poštovny Anežka na Sněžce musel proházet cestu ke dveřím skrz...

Osazenstvo České poštovny raději opustilo Sněžku kvůli extrémnímu počasí. Když se kolem budovy nakupily až čtyřmetrové...

Další z rubriky

Trestaný muž onanoval na sídlišti i ve vsi, soud ho poslal do vazby

Panelové sídliště

Třicetiletý muž z Trutnovska čelí obvinění z výtržnictví za onanování na veřejnosti. Začátkem ledna se obnažoval na...

Podnikatel vdechl nový život zchátralé Lysečinské boudě v Krkonoších

Lysečinská bouda v Krkonoších.

Pražský podnikatel Karel Chotek kupuje v Krkonoších opuštěné objekty, o které nikdo nemá zájem. Po Dixově brusírně se...

„Mlékomaty“ v Hradci skončily po devíti letech, nebyl o ně zájem

Mlékomat ještě provozují na farmě v Osičkách nedaleko Hradce Králové.

Z Hradce Králové zmizel i poslední ze tří automatů na mléko. Na Baťkově náměstí vydržel do začátku ledna, jeho provoz...

Najdete na iDNES.cz