U odpočinkové zóny zbude stoletý činžák, memento sporu Hradce s majitelem

  • 5
Jako memento zbytečných sporů mezi Hradcem Králové a vlastníkem nemovitosti zůstane stát uprostřed plánované relaxační zóny na novém náměstí v Kuklenách přes sto let starý činžák. K této hradecké podivnosti se schyluje podle oceněného projektu revitalizace Malého Labského náhonu.

Válka Hradec Králové versus Pavel Kalina začala před pěti lety. Skončila až s novým vedením radnice a přestože trvala jen dva roky, napáchala značné škody.

V Kuklenách na místě někdejší koželužny vznikne park a náměstí. Uprostřed nové odpočinkové zóny však nejspíš zůstane stěží pochopitelný solitér: přes sto let starý činžák. Schyluje se k tomu podle projektu revitalizace Malého Labského náhonu.

Nemovitost na Pražské třídě 111 si Pavel Kalina pořídil v roce 2014 s plánem zřídit v něm malometrážní byty. O rok později s ním město jednalo o směně za jiný dům, aby činžák ustoupil záměru, který dostal ocenění za urbanistický projekt roku.

Všechna jednání však nejenže ztroskotala, ale vyvrcholila v soudní spor Kaliny s městem.

Po volbách sice obě strany vyhlásily příměří, ale nejspíš to nebude nic platné. Po demolici sousedních domů činžák nyní ční jako memento na pláni, kde mu dělá společnost už jen malá tovární hala a komín po bývalé koželužně. Přestože Kalina je o směně s radnicí ochoten jednat dál, s domem na budoucím náměstí s pracovním názvem Koželuhů již počítá dokumentace pro územní rozhodnutí.

„Pro nás jsou závazné závěry dané rozhodnutím zastupitelstva, respektujeme tedy existenci stavby a snažíme se, aby dům byl vhodně začleněn do celého území,“ říká hlavní architekt města Petr Brůna.

Podle něj bude projekt s parkem, náměstím, ale i cyklostezkami a domem s pečovatelskou službou připraven čerpat peníze v dotačním období 2023 až 2026.

Kalina se už s městem dohodl o směně pozemků. Hradec získá dvůr u činžáku, on jako jeho vlastník na oplátku dostane devět parkovacích míst na městském pozemku. Také z výkresů je zřejmé, že dům má být součástí relaxační zóny.

„S primátorem jsme uzavřeli džentlmenskou dohodu, že si vzájemně nebudeme dělat potíže, což funguje. Na nedávné schůzce jsem zopakoval, že jsem znovu ochoten jednat o směně nemovitosti za jiný majetek města, aby jim dům jako solitér uprostřed náměstí nebránil rozvoji. S městem se hádat nechci a snažím se maximálně vyjít vstříc, protože činžák uprostřed náměstí je architektonická i urbanistická zrůdnost. Říkám městu: ‚Pojďme jednat‘, dům však určitě nechci směnit za dvě garsonky, které mi jednu dobu nabízeli. Byl bych hlupák, abych blokoval celý projekt,“ zdůraznil Kalina, jenž se však už pustil do oprav zanedbaného domu, ve kterém bydlí nájemníci.

Primátor: Vizualizace nevypadají špatně

Také hradecký primátor Alexandr Hrabálek (ODS) souhlasí, že válka je již minulostí. Přiznává, že i on se domníval, že dům nové lokalitě vizuálně uškodí, že však po zhlédnutí vizualizací změnil názor.

„Pan Kalina po nás za dům požadoval značné peníze a my jsme řekli, že mu to dát nemůžeme, protože to vysoce převyšovalo odhad. Nyní jsme se domluvili, že směníme jen pozemky, aby u domu mohl vybudovat parkoviště. V podstatě se počítá s tím, že dům zůstane stát. Moc jsem si to nedovedl představit, ale když jsem viděl vizualizace od našich architektů, musím říct, že to vůbec nevypadalo špatně. Je pravda, že současný dojem je hrozný. Ale až se celý prostor podaří dát dohromady, tedy vytvořit park, opravit koželužnu a postavit dům s pečovatelskou službou, bude to krásné místo,“ uvedl primátor.

Příběh neobyčejného činžáku

  • V Kuklenách Činžovní dům na Pražské třídě 111 navrhl architekt Jindřich Freiwald, žák Jana Kotěry a potomek rodiny spisovatele Aloise Jiráska. Byl zastřelen při Pražském povstání 8. května 1945.
  • V činžáku sídlilo ředitelství dávno zaniklé automobilky K. A. N. (Královehradecká automobilka Nejedlý), která fungovala v letech 1911 až 1914.
  • Největší úspěch měl čtyřsedadlový model LC z roku 1913 s motorem se čtyřmi válci. Ze závodu sjelo v tomto roce asi 80 vozů s cenou od 3 500 do 5 200 korun.
  • Činžák je posledním artefaktem dávno zaniklé automobilky. V přízemí prý byla účtárna a ředitelství, v patře bydlel ředitel Alois Nejedlý.

Přežije komín a hala?

Revitalizace Malého Labského náhonu už začala demolicí podstatné části koželužny a domu, který byl přilepen na Kalinův činžák. Území je zplanýrované a je zřejmé, že spoustu úsilí zabere jen nutnost zarovnat terén s úrovní chodníku.

„Zpracováváme dokumentaci pro územní rozhodnutí. Zároveň připravujeme materiál do rady týkající se postupných etap a přípravu celého území. Musí však padnout rozhodnutí o malé tovární hale i komínu. O tom bude jednat vedení města, ale obecně počítáme, že by oba objekty byly zachované,“ konstatuje Brůna.

Primátor si však není jistý, zda by sanace obou továrních artefaktů byla efektivní. „Malá tovární hala bohužel značně zchátrala. Podle mě by bylo lepší halu zbourat, než na někoho spadne, vytvořit přesnou kopii a zakomponovat ji do prostoru. Je to historický kus Kuklen, na místo patří. Komín je bohužel nestabilní a musel by se snížit o řadu metrů a já opravdu nevím, jak by vypadal. Musel bych vidět vizualizaci. Zmenšený tovární komín by mohl působit směšně,“ míní primátor.

Statická kontrola 33,5 metru vysokého komína prokázala jeho výchylku 23 centimetrů. Pomohla by vnitřní vyztužená betonová vrstva nebo drastičtější zásah, jímž by areál esteticky utrpěl, a to snížení až o deset metrů.

Na budování náměstí Koželuhů včetně revitalizace Labského náhonu by mohla navázat výstavba za potokem. V lokalitě, které Hradečáci říkají Temešvár anebo Červený Dvůr, může být čtvrť s bytovými i rodinnými domy, sportoviště a další parky.

„Díky revitalizaci Labského náhonu vznikne nový živý parter, který městská část potřebuje. Jsou také plánovány pěší a cyklistické vazby na budoucí pozemky vlastněné městem, které za potokem budou určeny pro budoucí výstavbu. Území je zcela zásadní pro další rozvoj nejen Kuklen, ale celého města,“ připomíná Brůna.