Na pátečním setkání s novináři to uvedl ředitel Správy KRNAP Petr Moravec, jenž v polovině června nahradil ve funkci Robina Böhnische.
Po prvních dvou měsících se chce zaměřit na hospodaření a řízení organizace, dodržování lhůt a předvídatelnější rozhodování vůči obcím, podnikatelům i dalším partnerům v území.
Moderní, odborná a otevřená instituce, tak Petr Moravec definoval, jak by se správa parku pod jeho vedením měla prezentovat. Za základní pilíře považuje ochranu přírody, udržitelný turismus a partnerství v regionu.
„Nepřišel jsem měnit poslání národního parku ani přepisovat odborné cíle ochrany přírody. Zásady péče jsou pro nás jasným dlouhodobým rámcem,“ sdělil.
Apartmánové domy nic nepřinášejí, chci je maximálně omezit, říká nový šéf KRNAP |
V důsledku dříve avizovaných finančních škrtů a snížení provozního příspěvku od ministerstva životního prostředí Petr Moravec nevyloučil personální změny. Konkrétní čísla neuvedl, jasno by podle něj mělo být do konce letošního roku. Ministerstvo v únoru navrhlo snížit počet pracovních míst o čtrnáct, na správě parku pracuje kolem 240 kmenových zaměstnanců.
„S ministerstvem jednáme o počtu úvazků, které budeme muset snížit. Mým cílem je, aby personální a finanční škrty byly co nejmenší,“ pronesl ředitel.
Za první dva měsíce ve funkci se Petr Moravec potkal s řediteli ostatních českých národních parků, jednal se zaměstnanci a odbory Správy KRNAP i s krkonošskými starosty. Prověřil stav klíčových projektů v objemu několika milionů korun a své priority v červenci představil poslancům sněmovního Výboru pro životní prostředí.
Někteří starostové a odborníci jmenování odborníka na lesnictví do čela nejstaršího národního parku kritizovali. Ředitel věří, že se mu podaří najít se všemi zástupci obcí společnou řeč.
„Respektuji názor úplně každého. Z dosavadních jednání mám dobrý pocit, protože jsme si to dokázali vyříkat z očí do očí a hovořili o konkrétních problémech, které je potřeba řešit,“ zhodnotil Moravec.
Čitelnější rozhodování
Ředitel se v následujících týdnech hodlá zaměřit na výkon státní správy. Chce vyhodnotit délku jednotlivých řízení, identifikovat místa, kde vznikají průtahy, a nastavit jasnější standardy, aby správa parku byla vůči obcím, podnikatelům a investorům předvídatelnější.
KRNAP má nového ředitele. Volba Moravce však od řady obcí schytává kritiku |
„Nemohu slíbit, že každý bude s rozhodnutím správy souhlasit, mohu ale požadovat, aby pro srovnatelné případy platila stejná pravidla, dodržovaly se zákonné lhůty a každé rozhodnutí mělo odborně obhajitelné a srozumitelné odůvodnění.“
Petr Moravec připouští také změny v hospodaření Správy KRNAP, například počítá s lepším zhodnocením vytěženého dřeva, aniž by došlo ke zvýšení objemu těžby.
„Dobré hospodaření pro mě neznamená více těžit. Pokud dokážeme stejné množství dřeva lépe zhodnotit, je to přesně cesta, kterou považuji za správnou,“ sdělil.
Vyjádřil se i k možnému zpoplatnění vstupu do KRNAP. Tuto praxi před lety zavedl polský Krkonošský národní park.
„Nemyslím si, že zavedení vstupného je něco, k čemu by ministerstvo a správa parku směřovaly. Nedomnívám se, že by to zásadně změnilo návštěvnost,“ řekl Petr Moravec.
Dlouhodobou snahou Správy KRNAP je více rozprostřít turisty po chráněném území a motivovat je k návštěvě zajímavých, ale méně frekventovaných lokalit. Přispět by k tomu mohla připravovaná aplikace pro mobilní telefony.
Nedostatek vody pro hašení
Na setkání s novináři ředitel upozornil také na potřebu změnit přístup ochranářů k riziku požárů, které se kvůli dlouhotrvajícímu suchu zvyšuje. Poslední požár na území národní parku se odehrál u Janských Lázní na ploše 25 metrů čtverečných.
„V těchto dnech Krkonoše zažívají mimořádný nápor turistů a podobných událostí může přibývat. Podmínky pro šíření ohně na horách jsou velmi specifické, mimochodem kvůli nedostatku vody,“ uvedl Petr Moravec.
V Krkonoších chtějí vyzrát na oblevy. Pod parkoviště skryjí nádrž pro zasněžování |
Chce proto zahájit jednání se zástupci krkonošských skiareálů, aby bylo možné při požárech na hřebenech čerpat vodu pro hašení z jejich retenčních nádrží. Ty se v současnosti nacházejí na Černé hoře nebo v Malé Úpě.
„Taková dohoda v současné době bohužel neexistuje,“ poznamenal ředitel.
Dokáže si představit, že by v lyžařských střediscích vznikly další retenční nádrže, které budou sloužit pro zasněžování a v létě jako zdroj vody pro hasiče.
„Pokud projekty budou splňovat zákonné podmínky ochrany přírody, tak si myslím, že nic nebrání tomu, aby vznikly další retenční nádrže,“ myslí si Moravec.
Stejně tak bude podle něj nutné přehodnotit přístupové trasy na hřebeny a stav mostků kvůli lepší dostupnosti hasičské techniky. Souvisí s tím i dostatečné pokrytí pohoří mobilním signálem a další opatření. Koncepce by měla být hotová do konce letošního roku.
