Ministr odvolal předešlého ředitele Robina Böhnische po osmi letech ve funkci letos v březnu. Poté park dočasně vedl vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva Michal Servus.
Červený nastínil, kam by měl nový ředitel park nasměrovat. Ochranu přírody, za níž jezdí turisté, pokládá za klíčovou, zároveň by však podle něj neměla být v rozporu s rozvojem obcí. Podle Červeného se Krkonoše ve srovnání se sousedním polským parkem staly skanzenem.
„My tady už 35 let spíme, a to je špatně,“ upozornil Červený.
Racionalizace a udržitelnost vztahu mezi ochranou přírody a rozvojem obcí je podle ministra klíčová. Míní, že park by neměl limitovat společnost a ta naopak nemůže jen vytěžovat přírodu.
„Musíme napravit situaci, která je tady řadu let. Musí se rozvíjet nejen národní park, ale i obce. Očekávám od pana ředitele, že tuto koncepci posune dopředu. Občané tady mají mít stejný komfort jako v Polsku, Německu nebo Rakousku,“ poznamenal ministr Igor Červený.
Moravce označil za zkušeného manažera, pedagoga a odborníka, který se vyzná v moderních technologiích a ekonomice lesního hospodářství. Ve výběrovém řízení podle něj prokázal detailní znalost fungování národního parku, legislativy i vztahů s obcemi, státní správou a odbornou veřejností.
„Zároveň představil komplexní a realistickou strategii dalšího rozvoje formou udržitelnosti a ochrany životního prostředí,“ uvedl Červený. Do finální koncepce nechá zapracovat i návrhy zbylých dvou kandidátů, například návrh na úspornou a efektivní digitalizaci nebo protipožární ochranu.
Nový ředitel chce správu parku vést průhledněji. „Rád bych organizaci viděl otevřenou vůči všem, kteří s ní mají co do činění, ať už jsou to obce, zaměstnanci, podnikatelé a další. Komunikace bude otevřená, měla by připravit správu na daleko větší průhlednost, lepší předvídatelnost i v rámci dotazů a žádostí,“ řekl ředitel Petr Moravec.
O výhradách obcí vůči své osobě řekl, že na to starostové mají právo. Chce s nimi komunikovat a vyjasnit si třecí plochy.
Věnovat se bude i kamerovému systému, jímž Správa KRNAP vyhodnocuje nepovolené vjezdy do národního parku. Snaží se tím regulovat dopravu, systém však kritizují někteří boudaři či majitelé nemovitostí.
V Krkonoších přibývají kamery kontrolující vjezd do parku, bude jich až trojnásobek |
„Vnímám kamerový systém jako jeden z problémů, který je nutný určitě vyřešit. Podrobnosti nevím, protože i když ve správě pracuji už osm let, v posledních letech jsem pracoval na velmi malý úvazek a tyto záležitosti se mnou nebyly konzultovány a neřešilo se to se mnou. Znám to jen mediálně. Potřebuji se s tím seznámit a najít nějakou cestu domluvy,“ prohlásil Moravec.
Kamery i další záležitosti Správy KRNAP v posledních letech hlasitě kritizuje Klára Sovová, spolumajitelka Luční a Labské boudy. Za Motoristy už kandidovala ve volbách, nyní je jejich kandidátkou v komunálních volbách Praze. „Ať už to budeme vnímat jakkoliv, Luční bouda je centrem zájmu turistů. Tím nechci říct, že by paní Sovová nebo kdokoliv jiný měl mít jiné podmínky, má je mít stejné,“ poznamenal nový šéf parku.
Moravec také řekl, že mezi jeho priority patří ochrana krkonošské přírody, ale i protipožární opatření, digitalizace úřadu či usměrnění enormní návštěvnosti některých lokalit. V čele nejstaršího národního parku v Česku chce také bojovat proti výstavbě apartmánů, není příznivcem zpoplatnění vstupu do KRNAP.
Zkušenosti sbíral na severu
Moravec vystudoval střední lesnickou školu a Fakultu lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze. Začínal u Východočeských státních lesů na lesním závodě Maršov a Vrchlabí. Pokračoval v privátním sektoru, pracoval v zahraničí, v Německu, Finsku a Švédsku. Po návratu a se zkušenostmi z těchto zemí podle svých slov zakládal ve Svobodě nad Úpou SOU lesnické, obor mechanizátor lesní výroby.
„Výuku specializujeme na operátory těžebních strojů. Jsme jediní ve střední Evropě. Byl jsem nějaký čas učitel, následně jsem se vrátil do privátní sféry,“ řekl.
Učil také operátory a technologie například v Kolumbii. Byl členem dozorčí rady Lesů ČR, kam ho navrhli sociální demokraté. S bývalým ředitelem Böhnischem přišel na Správu KRNAP a také se vrátil zpět do lesnické školy. Dosud v ní má na starosti obor operátor těžebních dopravních strojů.
Trapné divadlo i radost
Dnešní jmenování nového ředitele označil za trapné divadlo vrchlabský starosta, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Že to bude právě Petr Moravec, se vědělo už od května, řekl.
„Tato volba není pro území dobrou zprávou, protože ten člověk nemá kredit ani dovnitř do úřadu, ani k veřejnosti, odborné veřejnosti v ochraně přírody, ani ve vztahu k obcím. Byl jsem účasten výběrového řízení a byli tam lepší kandidáti, ale jsem přesvědčen od samého začátku, že pan Moravec byl předurčen – a to není dobré,“ uvedl na webu Sobotka.
Podle něj to pro území Krkonoš a Krkonošského národního parku není dobré řešení a komunikace mezi národním parkem a obcemi bude ohrožena. „Spolupráce se Správou KRNAP se za posledních dvacet let vyvíjela a přes čtyři ředitele, které jsem zažil, se nějakým způsobem formovala. Považuju to za cestu zpět na úplný začátek,“ řekl Jan Sobotka.
Naopak starosta Harrachova Tomáš Vašíček (Změna pro Harrachov) změnu v čele Správy KRNAP přivítal. Vidí hlavní problém v úřednících KRNAPu.
„Pevně doufám, že zejména pro obce a veřejný zájem pro život obcí a jejich rozvoj na území KRNAP, při vší toleranci a úctě k ochraně přírody a krajiny, se KRNAP stane partnerem a bude dodržovat zákony, zejména jeho úředníci,“ řekl Vašíček.
Úředníci KRNAPu podle něj za bývalého ředitele Robina Böhnische postavili ochranu přírody a krajiny nad jakýkoliv veřejný zájem bez opory v zákoně. Zásadní podle něj bude to, aby úředníci dodržovali zákony. S úředníky parku se dostával opakovaně do sporu.
Vašíček byl členem výběrové komise, Moravec u něj skončil na druhém místě. Všichni tři finalisté však podle Vašíčka deklarovali zájem záležitost úředníků prověřit a napravit. Když se zjistí pochybení úředníka, měl by to ředitel podle Vašíčka umět řešit, což se dosud nedělo. Dříve uvedl, že KRNAP nedodržoval lhůty, úředníci všechno prodlužovali. „Není normální, aby nám změna územního plánu trvala osm let,“ prohlásil.
Ozvaly se odbory i obce
Podle původních plánů ministerstvo chtělo vybrat nového ředitele k 4. květnu, výběrové řízení se však protáhlo. Hlásilo se 14 uchazečů, výběrová komise doporučila tři s nejvyšším bodováním.
Vedle Petra Moravce, který dříve působil i jako vedoucí kanceláře tehdejšího ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische, to podle dostupných informací byli pracovníci KRNAP, a to vedoucí oddělení projektového řízení správy Josef Taláb a šéf oddělení monitoringu a podkladů k péči David Krause.
O větší transparentnost při výběru ředitele nedávno žádaly ministra Červeného odbory Správy KRNAP. Také požadovaly vysvětlení k avizovanému snižování počtu úvazků a také k rozsahu a dopadům organizačních změn.
Obáváme se škrtů a změn, víc nás informujte. Odbory KRNAP napsaly ministru Červenému |
Moravec byl favoritem i podle některých médií. Před jeho jmenováním však varovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše, kteří poslali ministrovi dopis, že jeho profesní profil a veřejně dostupné informace o něm vyvolávají vážné pochybnosti o vhodnosti této volby. Přimlouvali se za Josefa Talába, s nímž mají obce dobré zkušenosti.
Krkonošský národní park je nejstarším národním parkem v Česku. Byl založený v roce 1963 a rozkládá se na 55 tisíci hektarech. Zahrnuje významnou část horského masivu Krkonoš v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.
