Změna klimatu přivádí do Krkonoš kosa či kobylku, mizí naopak modráček

  9:30aktualizováno  9:30
Klimatická změna, o které odborníci v posledních zhruba dvaceti letech mluví, je patrná také v Krkonoších. Důkazem jsou nové zvířecí druhy, které by zde vědce ještě před pár lety ani nenapadlo hledat. Jenže jiné naopak vyklízejí pozice, například slavík modráček.

Slavík modráček tundrový. | foto: Jiří Novák

Největší pohyb je u bezobratlých, ale plíživý růst teploty a častější výkyvy počasí, které doprovází častější povodně, přívalové deště, málo vody v řekách nebo nedostatek sněhu v zimě, se projevují také v ptačí říši.

„Řada drobných prvků z přírody mizí, aniž bychom si toho všimli, a na druhou stranu se náhle a naprosto překvapivě setkáváme s organismy, které jsme tu nikdy neviděli,“ říká dlouholetý pracovník Správy KRNAP a entomolog Jan Vaněk. 

Jako typický příklad uvádí druh ploštice kněžici mlhovitou. „Ještě v 90. letech minulého století to byl velmi vzácný druh, který žil v Polabí a dalších teplých lokalitách. Dnes se s ním zcela běžně setkáváme i na horách. I velmi malé oteplení vede k jejich rychlému šíření na nová místa,“ upozorňuje.

Fotogalerie

Podobných příkladů je celá řada. Do vyšších nadmořských výšek se přestěhovala například kobylka zelená, která dříve obývala nížinu a pahorkatinu. Na horách se dnes objevuje včela stepnice dlouhorohá, preferující stepní biotopy. Z jižní Moravy a Polabí do Krkonoš už dorazila také kudlanka nábožná.

„V roce 2015 jsme ji našli ve Vrchlabí, letos na louce v rudnické části Bolkov,“ upřesňuje Vaněk. Místo posledního nálezu se nachází 680 metrů nad mořem. Otázkou je, jak se tady kudlanka objevila a zda to nebyla náhoda. 

Kudlanka se do Krkonoš mohla dostat s převáženým materiálem nebo při silném proudění vzduchu. Příští rok se odborníci na tuto lokalitu zaměří a uvidí, jestli se podaří objevit více jedinců. 

Patrné pohyby jsou rovněž u ptactva. Kos černý se dostává daleko do říše kosa horského a některé chladnomilné druhy, jako linduška horská, pěvuška podhorní nebo slavík modráček tundrový, vyklízejí pozice. 

„Tyto druhy jsou přizpůsobené pro život v severských oblastech, Krkonoše pro ně byly ostrůvkem, kde přežívaly, a nyní mizí. Pokud se změní podmínky, přestává jim to vyhovovat a stěhují se víc na sever. I nepatrný posun teploty je z tohoto hlediska zásadní,“ tvrdí ornitolog a předseda ochranářské organizace Jaro Jaroměř David Číp.

Výkyvy modráčkovi nesvědčí

V 80. a 90. letech populace modráčka tundrového v Krkonoších kolísala mezi 20 až 40 samci, v současnosti jich zde podle odborníků žije už pouze 10 až 20. Kromě růstu teploty mají vliv na výskyt tohoto druhu také extrémní výkyvy počasí, které s klimatickou změnou úzce souvisí. 

„Úspěšnost hnízdění modráčka snižují přívalové deště. Když v létě nastanou velká horka, mláďata napadají paraziti. Při prudkém ochlazení zase samice častěji vylétává z hnízda a přestává zahřívat mláďata. To všechno má negativní vliv na jejich reprodukci,“ dodává vrchlabský ornitolog Jakub Šimurda.

Indikátorem klimatické změny je také výskyt klíštěte v mnohem vyšších polohách než dříve. Důvodem jsou zvyšující se teploty na jaře a v létě. Už na přelomu tisíciletí to doložil několikaletý výzkum, který Správa KRNAP dělala ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem v Praze. Zatímco v minulém století klíště žilo v nadmořské výšce do 700 metrů, dnes se běžně vyskytuje i v 1 100 metrech a může se zde vyvíjet. 

Součástí projektu byla také analýza hydrometeorologického ústavu monitorující vývoj teplot v Krkonoších. „Od roku 1961 do roku 2005 se průměrná teplota v tisíci metrech nad mořem zvedla o 1,4 stupně Celsia,“ připomíná Jan Vaněk.

Vrátit lesy do původní podoby

Jedním z negativních důsledků měnících se klimatických podmínek je také přemnožený kůrovec. Kvůli dlouhodobému suchu a vysokým teplotám jsou porosty více zranitelné, jen stromy s dostatečnou zásobou vody se do určité míry dokážou proti lýkožroutovi bránit samy. V loňském roce lesníci v národním parku vytěžili 30 tisíc kubíků kůrovcového dříví, letos to má být ještě o deset tisíc metrů krychlových více. S kůrovcem letos v Krkonoším pomáhali skauti.

Klíčovým úkolem ochranářů v boji s oteplováním je adaptovat krajinu na měnící se klima. Proto dlouhodobě usilují o druhovou proměnu lesů a vracejí je do podoby, kterou měly v minulosti. 

„Klimatická změna druhovou proměnu lesa urychluje hlavně působením sucha, na které lesy především v nižších polohách, jež byly v historii opakovaně přeměněny z původních převážně bukových na smrkové, reagují a změnu klimatu neustávají,“ vysvětluje náměstek ředitele správy parku Jakub Kašpar.

Nové stromy lesníci vysazují už jen výjimečně. „Například tam, kde je nahusto vysázená smrčina a v širokém okruhu není nic jiného, podsazujeme buky. Tam, kde zdrojová dřevina už je, stačí pustit světlo,“ doplňuje Kašpar.

Ochranáři také likvidují v minulosti nevhodně vybudované odvodňovací systémy a obnovují mokřady, nejcennější z nich jsou rašeliniště. Do roku 2022 má díky penězům z Evropské unie zpomalit odtok vody z horské krajiny na tři tisíce přehrážek. Komplex hrází ze dřeva zadrží při deštích velké množství vody, která by jinak z krajiny zmizela.

„Jsme zhruba v polovině, hotové jsou řádově stovky přehrážek v celých Krkonoších. V minulosti odvodněná rašeliniště se nacházejí od Harrachova až po Rýchory,“ říká Radek Drahný. Více než sto menších a 60 větších přehrážek v létě vzniklo pod Tetřevími boudami u Černého Dolu.

  • Nejčtenější

Kdosi nasprejoval vulgarity na vrata Havlovy chalupy na Hrádečku

Neznámý vandal posprejoval chalupu Václava Havla na Hrádečku nápisy „ožrala, feťák, kurevník.“ Na pomalovaná vrata...

Gulaš pálil podeváté v řadě, ale slaví Kladno. Pardubice zaskočily Liberec

Hokejista Milan Gulaš se sice trefil podeváté v řadě, čímž vyrovnal extraligový rekord, jenže Kladno i díky gólu...

Havlová chce stavět v nedotčeném Hrádečku apartmány i muzeum

Herečka Dagmar Havlová chce na Hrádečku na Trutnovsku stavět hotelový resort. Vdova po Václavu Havlovi tam vlastní...

Nešikovný řidič smetl parkovací sloupek. Architekt udělal chybu, hájil se

Řidič vozu SUV vjel na nové parkoviště v Trutnově tak nešikovně, že porazil sloupek chystaného závorového systému. Ke...

Premium

Krkonoše zažívají stavební boom, skiareály mají stovky nových apartmánů

Stavební rozmach v krkonošských skiareálech pokračuje. V jednom z nejmenších středisek Vítkovicích vzniknou desítky...

Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Lara Fabian oslaví v Praze narozeniny. Máme exkluzivní přednostní nákup vstupenek

Po dvou letech se 9. června 2020 vrátí do Prahy Lara Fabian. Zpěvačka belgicko-italského původu má k českému publiku...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Nešikovný řidič smetl parkovací sloupek. Architekt udělal chybu, hájil se

Řidič vozu SUV vjel na nové parkoviště v Trutnově tak nešikovně, že porazil sloupek chystaného závorového systému. Ke...

Kdosi nasprejoval vulgarity na vrata Havlovy chalupy na Hrádečku

Neznámý vandal posprejoval chalupu Václava Havla na Hrádečku nápisy „ožrala, feťák, kurevník.“ Na pomalovaná vrata...

Starostové z parlamentu se semkli proti krácení platů při kumulaci funkcí

Útok na nejnižší lidské pudy, deformace systému, populismus, závist. I taková slova vyvolala novela zákona, podle níž...

Spolek opravuje zchátralý Hrnčířův mlýn se zachovalou původní technologií

Zchátralý Hrnčířův mlýn v Českém Meziříčí - nová kulturní památka - má naději. Zachránce čeká hromada práce, o...

Státní léčebné lázně Janské Lázně, státní podnik
Všeobecná sestra/ dětská sestra

Státní léčebné lázně Janské Lázně, státní podnik
Královéhradecký kraj

Najdete na iDNES.cz