Příčinou očekávaného nárůstu v brzké budoucnosti je mimo jiné aktuální sucho.
„Letošní čísla ukazují, že jsme v úplně jiné situaci než před několika lety. Kůrovcová gradace výrazně ustoupila a objem napadeného dřeva je ve srovnání s vrcholem gradace několikanásobně nižší. To ale rozhodně neznamená, že můžeme přestat být obezřetní. Naopak,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Petr Moravec.
V letech 2019 až 2023 tvořila těžba kůrovcového dříví vždy více než 50 procent celkové těžby v národním parku. V roce 2020 správa parku dokonce zpracovala rekordních 81 tisíc metrů krychlových napadeného dřeva, což představovalo 70 procent z celkové roční těžby.
Loni to bylo téměř 13 tisíc kubíků (12 procent) a velmi podobnou bilanci ochranáři očekávají letos. Nejvíce napadených stromů se nachází v okolí Černé hory a Horního Maršova.
Černý scénář nehrozí
V příštím roce se situace pravděpodobně zhorší. Letos se totiž vytvořil silný základ kůrovcové populace, která přejde do následujícího roku. Dalším důvodem je sucho, které snižuje vitalitu stromů a oslabuje jejich přirozenou schopnost se napadení bránit.
„Pokud budou suché podmínky pokračovat, mohou být smrkové porosty v příštím roce k napadení kůrovcem náchylnější,“ konstatoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Orkán poničil na tři miliony stromů. Škody půjdou do miliard |
Proto už nyní ochranáři připravují monitoring a zásahy pro příští sezonu. „Určitě se nepřiblížíme číslům z přelomu minulého desetiletí. Předcházely tomu čtyři roky extrémního sucha a orkán Herwart. Současná situace není zdaleka tak dramatická. Troufám si říci, že bychom se v příštím roce mohli pohybovat kolem dvaceti tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva,“ naznačil Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park Správy KRNAP.
Sledování kůrovce modernizovali
Pracovníci výskyt lýkožrouta smrkového a dalších druhů kůrovcovitých soustavně sledují. Na horách instalovali 520 feromonových plastových lapačů a položili více než sedm tisíc lapáků, což jsou pokácené stromy určené k zachycení a kontrole kůrovce. Pokládají se dva týdny před předpokládaným jarním rojením kůrovce, na hromadu kmenů se ještě umisťují větve.
Správci parku monitoring v poslední době modernizovali. Kontrolu lapačů a evidenci zachycených kůrovců provádějí prostřednictvím elektronické aplikace. Díky tomu mají mnohem přesnější a rychlejší statistiky.
„Každá kontrola se zapisuje do systému a získaná data můžeme průběžně vyhodnocovat. Pomáhají nám sledovat aktuální vývoj populace kůrovce a podle jeho průběhu také odhadovat, co můžeme očekávat v dalších týdnech a měsících,“ vysvětlil Jansa.
Každý lapač má své zeměpisné souřadnice. Na základě údajů tak je možné předvídat, kdy a v jaké nadmořské výšce začne rojení lýkožrouta.
Opadání kůry a rezivění jehličí
Podle Jansy se historicky střídají etapy s vyšším a nižším výskytem kůrovce. „Vždy je to sinusoida, gradace a sestup trvají přibližně sedm let. Záleží to na spoustě různých faktorů, jako jsou klimatické podmínky, nástup vegetační sezony nebo složení lesních porostů. V Krkonoších je smrk doma, a je tu proto doma i kůrovec. Musíme s ním pracovat.“
Lesníci napadené porosty aktivně vyhledávají. Poznávacím znamením oslabeného smrku je opadávající kůra a rezivějící jehličí.
„Strom je potřeba co nejdříve pokácet a odvézt, abychom zabránili šíření kůrovce na okolní porosty. Ve chvíli, kdy začne kůra opadávat, je lýkožrout v určitém stádiu. Kdybychom to třeba o dva týdny odložili, brouk vylétne,“ upozornil lesník Pavel Zázvorka.
Asanace stromů probíhá v celém národním parku včetně jeho ochranného pásma. Jedinou výjimku tvoří přírodní zóny, které jsou z hlediska ochrany přírody nejcennější.
„Napadené stromy se nekácí a neodvážejí, kůrovec je zde součástí přirozeného vývoje lesa,“ poznamenal Drahný.
Lesníci odstraňují stromy pouze z bezpečnostních důvodů, když souše mohou ohrozit návštěvníky, turistické trasy nebo objekty. „Dřevo se však v přírodní zóně z lesa neodváží,“ dodal mluvčí.
