Od roku 2023 správa parku na pokutách rozdala víc než jeden milion korun. Díky monitorovacímu systému se „dopravní situace“ na hřebenech výrazně zklidnila.
Kameru pod Lesní boudou ochranáři testovali už loni, od čtvrtka jede naostro. Z hlediska ochrany vzácného opeřence je to velmi důležitá lokalita.
 |
„Žije zde deset procent populace všech krkonošských tetřívků, kterých je v národním parku podle posledního sčítání padesát šest. Je to významné místo, kde musí být zajištěn klid,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Komunikace je frekventovanou zkratkou pro řidiče mířící z Černého Dolu do Pece pod Sněžkou. „Jsou to známá, opakující se vozidla místních a lidí z okolí, kteří silnici využívají jako zkratku,“ potvrzuje boudař Michal Kreipl z nedaleké Lesní boudy.
Kamery zaznamenávají registrační značky vozidel a systém podle databáze vyhodnocuje, jestli má auto oprávnění ke vjezdu.
„Po komplikacích jsme si zvykli“
Provozovatelé ubytovacích zařízení musejí hosty a dodavatele v databázi registrovat.
„Zadáváme tam registrační značku, datum příjezdu a odjezdu. Majiteli auta přijde potvrzení, a dokonce i mapka cest, po kterých může přijet. Je s tím trochu víc administrativy, ale po počátečních komplikacích jsme si na to už zvykli,“ popisuje Michal Kreipl. Podle něj to většina hostů Lesní boudy akceptuje.
V Krkonoších „kvete“ sníh. Vzácný jev zkoumají vědci, ohrožuje ho změna klimatu |
„Vždy se najdou neukáznění návštěvníci Krkonoš, kteří ignorují cokoli. Už jsem tu letos měl jednu takovou návštěvu. Přijeli autem, zaparkovali před restaurací a nikoho se na nic neptali,“ uvádí boudař.
Neúnosně aut, říká starosta
Podle místostarosty Černého Dolu Petra Čermáka (nestraník) je každé opatření, které pomůže snížit provoz na horách, ku prospěchu.
„Pohyb vozidel na hřebenech Krkonoš byl neúnosný a jakákoli forma regulace byla nezbytně nutná, stejně tak je potřebná i v horských obcích. Vždy to s sebou v počátcích přináší velkou nevoli, především ze strany místních, kterým by to ve finále mělo přinést užitek,“ tvrdí místostarosta.
Autem do národního parkuZákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje vjezd mimo zastavěné území národního parku. Výjimku mají složky integrovaného záchranného systému, správci vodních toků, provozovatelé vodovodů a kanalizací, majitelé a nájemci nemovitostí. Všichni ostatní musejí být zaevidováni v databázi, nebo prokázat, že mají zákonný důvod ke vjezdu. Například pracovní smlouvou, objednávkou či dokladem o rezervaci ubytování. Pro usnadnění evidence správa parku už v roce 2023 vytvořila samoobslužnou vjezdovou aplikaci vjezd.krnap.cz, do které se majitelé vozidel mohou dobrovolně zaregistrovat. Jednou z možností je osobně v informačních centrech Správy KRNAP. Do aplikace mají přístup registrovaní vlastníci a provozovatelé objektů, které leží mimo klidové území. Hostům, zaměstnancům nebo zásobování mohou zajistit online evidenci. Takto evidovaná vozidla systém automaticky identifikuje jako legální vjezdy, v případě „neznámého“ vozidla úředníci mohou provozovatele vyzvat k doložení oprávněnosti vjezdu. Ke vjezdu do klidového území je potřeba výjimka ze zákona. Nežádají o ni majitelé objektů, ale přímo dodavatelské firmy. Za neoprávněný vjezd může správa parku uložit až stotisícovou pokutu. |
Černý Důl, v jehož katastru se kamera pod Lesní boudou nachází, před časem zavedl parkování pouze na vyznačených místech.
Před spuštěním monitorovacího systému strážci parku kontrolovali povolení ke vjezdu namátkově přímo v terénu, kamery však evidují každé vozidlo.
Na motoristy dohlížejí také ve Strážném, v Malé Úpě, v Černém Dole, na Zlatém návrší, u hotelu Děvín v Peci pod Sněžkou nebo na začátku Obřího dolu.
Jestli v národním parku ještě letos přibudou další kamerové body, není podle Radka Drahného jisté. Záležet to bude na financích. Správa KRNAP do monitorovacího systému dosud investovala víc než dva miliony korun.
„Dlouhodobým plánem je, aby v celém národním parku byly tři desítky kamer,“ potvrzuje mluvčí.
Kamery na baterii
Většina je připojena na elektrickou síť, výjimkou jsou dvě ostrovní kamery na Zadních Rennerovkách a právě u Lesní boudy. Zavedení proudu by bylo složité a velice nákladné. Energii zařízením dodává solární panel se záložní baterií a metanolový palivový článek.
„Když nesvítí slunce nebo dojde baterie, tak se to automaticky sepne a elektřinu pro kameru zajišťuje palivový článek,“ prozrazuje David Hanuš, referent informatiky ze správy parku.
Celé zařízení včetně čtyři metry vysokého sloupu a betonové základny váží 2,2 tuny. V boxu jsou dva kanystry s metanolem. Kamery technici na podzim demontují a vrátí je k rozcestí pod Lesní boudou znovu na jaře.
Řidiči si dávají pozor
Po spuštění telematického monitorovacího systému ochranáři v některých lokalitách zaznamenávali víc než 80 procent neznámých průjezdů, v současnosti jich je v průměru jen 23 procent.
Kamery v Krkonoších už jsou v ostrém provozu. Pokut za vjezd autem přibude |
„Neznamená to, že všechno to jsou nelegální vjezdy. Pokud majitel vozidla doloží, že měl zákonný důvod ke vjezdu, pokutu nedostane. Počet aut v národním parku postupně klesá a především se snižuje množství nelegálních průjezdů, protože se o tom už ví a řidiči si dávají větší pozor,“ uvádí Radek Drahný.
Od roku 2023 úředníci s řidiči zahájili 120 správních řízení, rozdali sankce v celkové výši přes jeden milion korun. Jednotlivé pokuty se obvykle pohybují v řádech tisíců korun, příjemcem peněz není Správa KRNAP. Polovina částky míří do Státního fondu životního prostředí, druhou půlku získávají obce, v jejichž katastru došlo ke spáchání přestupku.
Spuštění kamer vyvolalo kritiku
Správa parku začala v reakci na rostoucí počet aut na hřebenech monitorovací systém testovat v roce 2022, o rok později na několika místech přidala detektory zvuku. Jen testovací režim odhalil desítky tisíc neautorizovaných průjezdů. Do ostrého provozu systém přešel loni na podzim.
Luční boudu nešikanujeme, odmítá nařčení KRNAP. Hájí se vymáháním pravidel |
„Už třicet let platí zákon o ochraně přírody a krajiny, který zakazuje vjet autem přímo do národního parku, pokud k tomu není zákonný důvod,“ poznamenává Radek Drahný s tím, že moderní technologie daly správcům parku účinnější nástroj, jak nelegální vjezdy regulovat.
Kamerový systém kritizovali někteří boudaři i starostové. Nejhlasitější byla spolumajitelka Luční a Labské boudy Klára Sovová. Kvůli sporům o vjezd do klidového území se dostala se správou parku do ostrého střetu. Loni v létě na protest dočasně omezila provoz Luční boudy.
Drahé bundy do hor? Majitelka Luční boudy útočí a obviňuje KRNAP z plýtvání |
Letos v zimě začala na sociálních sítích prezentovat smlouvy, které podle ní poukazují na plýtvání veřejnými prostředky ze strany Správy KRNAP.
