O některých nově objevených teplomilných druzích v Krkonoších se zatím vedou diskuse, jestli jejich výskyt se změnou klimatu souvisí.
„Zápřednici jsme poprvé zaregistrovali letos na louce nad Horním Maršovem, víme ještě minimálně o dvou dalších lokalitách na české i v polské části Krkonoš. Je to teplomilný druh pavouka. Odborníci se zatím neshodnou na tom, jestli šíření tohoto pavouka souvisí bezprostředně s klimatickou změnou,“ řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.
Zápřednice na rozdíl od ostatních pavouků v ČR dokáže prokousnout lidskou kůži, kousnutí od tohoto pavouka ale život člověka neohrožuje.
„Kousnutí bolí, otéká a působí pocení. Obvykle do 24 hodin odezní. Nebezpečné by pro člověka být nemělo. Zápřednice sama neútočí, brání se v ohrožení sebe anebo svého zámotku. Lze se s ní setkat na níže položených loukách,“ řekl Drahný.
Zato posun horní hranice lesa podle něj s klimatickou změnou jistě souvisí. „Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok,“ řekl Drahný.
Nejen zápřednice, i další pavouci v Česku umějí bolestivě kousnout |
Vědci tento jev pozorují v takzvané přechodové zóně (ekotonu), kde se mění les v alpínské bezlesí. Nicméně neočekávají, že by Krkonoše v tomto století přerostly lesem. Horní hranice lesa se ve středních Krkonoších, kde vědci tento jev zkoumají, pohybuje v nadmořské výšce mezi 1 300 až 1 400 metry. V Krkonoších se mírně liší podle toho, jaký je sklon svahu, jak je orientován nebo jaké je tam klima.
Alpínské bezlesí jako klenot
V současnosti se na české straně Krkonoš pohybuje horní hranice nejvýše položených jedinců smrku v nadmořské výšce mezi 1 450 až 1 500 metry a dolní okraj rozvolněných porostů smrku je okolo 1 300 metrů.
Alpínské bezlesí nebo také arkto-alpínská tundra v nejvyšších partiích Krkonoš představuje jeden z největších klenotů pohoří. Ve středoevropském prostoru jde o anomálii, relikt doby ledové. Nejde o nic jiného než o izolované ostrovy severské přírody v jinak převážně lesem pokryté krajině, kde našla útočiště řada endemických druhů či druhů reliktních vyskytujících se ve střední Evropě jen na hřebenech Krkonoš.
Dalším poslem změn je podle odborníků teplomilný hmyz kudlanka nábožná a pták slavík modráček tundrový. O výskytu kudlanky na úpatí Krkonoš Správa KRNAP informovala poprvé v roce 2019. Odborníci ji tam zaznamenali v nadmořské výšce 680 metrů. Šlo o první nález ve volné přírodě Krkonoš bez zjevné vazby na činnost člověka.
Slavík modráček mizí
Vědci ze Správy KRNAP se domnívají, že dopady klimatické změny stojí za mizením slavíka modráčka tundrového.
„Patří k tomu nejcennějšímu, co krkonošská rašeliniště v oblasti arkto-alpínské tundry nabízejí. Jeho mizení dáváme do souvislosti s klimatickou změnou. Jde o procesy, které se nám mohou zdát rychlé, ale rozhodně nelze hovořit o tom, že bychom v Krkonoších o arkto-alpínskou tundru v dohledné době přišli,“ dodal Drahný.
Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů patří v Krkonoších mezi nejpozoruhodnější biotopy a Správa KRNAP se je snaží chránit a zachovat. Letos dokončila poslední ze tří rozsáhlých projektů na obnovu mokřadů a udržení vody v krajině rozložených do několika let.
