Zámek Opočno

Zámek Opočno | foto: Michal Klíma, MAFRA

Spor o zámek Opočno skončil, dědička neuspěla u soudu ve Štrasburku

  • 50
Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeldů a tím potvrdil loňský rozsudek českého Ústavního soudu.

Informaci v úterý zveřejnil Český rozhlas Radiožurnál s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti. Zamítnutím stížnosti končí třicetiletý spor o vlastnictví zámku mezi dcerou posledního šlechtického majitele zámku Kristinou Colloredo-Mansfeldovou a Českou republikou.

Ministerstvo spravedlnosti tímto krokem považuje záležitost za ukončenou, uvedl Český rozhlas. Právní zástupce rodiny Colloredo-Mansfeldů rozhodnutí pro rozhlas nekomentoval.

Pokračuje ale spor o část mobiliáře zámku, kterým se nyní zabývá Krajský soud v Pardubicích.

Opočno zabavili nacisté, po válce zámek převzal stát. Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.

Později díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. Poslední stížnost Colloredo-Mansfeldové zamítl Ústavní soud loni v květnu.

Dědička ve stížnosti uváděla, že nacistická perzekuce měla rasový motiv. Ústavní soud uznal, že nelze pochybovat o zločinnosti konfiskační praxe prováděné nacistickými úřady, ale odčinění takových křivd označil po sedmdesáti letech od války za obtížné nebo až nemožné.

Rasovou perzekucí je podle Ústavního soudu nutno rozumět jen nejkřiklavější formy rasismu, páchané za 2. světové války zejména formou holocaustu, ale nikoli jiné formy perzekuce z důvodů národnostních nebo politických.

Rodina se tehdy proti verdiktu hlasitě ohradila.

„Překvapivě i v nově objevené demokracii je volena temná cesta, ve které politika stále zasahuje do soudního systému, a tak nadále popírá naše vlastnictví Opočna a s ním i našeho českého dědictví,“ reagovala rodina na usnesení Ústavního soudu. Prohlášení zveřejnil na svém facebookovém profilu Derek Colloredo-Mansfeld, syn Kristiny Colloredo-Mansfeldové.

Rodina přišla o zámek v roce 1942

Opočenský zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 Němci, po roce 1945 připadl dekrety prezidenta Beneše do majetku státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, v roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska a poté do Kanady.

Kristina Colloredo-Mansfeldová opakovaně upozorňovala, že majetek jejího otce byl za války zkonfiskován kvůli jeho nepřátelství k nacistům. Už před třinácti lety poukázala na údajnou rasovou perzekuci rodiny.

Zámek v Opočně na Rychnovsku vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo.

Po požáru na konci 17. století nechali majitelé provést úpravy podle barokních trendů. Kolem roku 1820 vybudovali Colloredo-Mansfeldové v údolí Zlatého potoka anglický park, tehdejší úpravy se dotkly i zámku a letohrádku.

Z počátku 20. století pocházejí poslední úpravy zámeckých interiérů inspirované barokem a rokokem. Tím se však znehodnotily původní interiéry z období renesance.

Opočenský zámek patří mezi nejvíce navštěvované památky v Královéhradeckém kraji. V roce 2020 i přes vládní omezení kvůli koronaviru si zámek prohlédlo téměř 60 tisíc lidí, vůbec nejvíc za posledních pět let. Zdejší prohlídky nabízejí unikátní obrazárnu a sbírku zbraní.

Dědička opočenského panství obdržela v minulosti od státu 4800 hektarů lesů a asi dvacet domů. V Opočně rekonstruovala byt, malířka střídavě žije v Čechách, Řecku a Rakousku.

,