Úterý 7. prosince 2021, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. prosince 2021 Ambrož, Benjamin

Přerušit meliorace, víc mokřadů. Spolek radí obcím, jak na klimatickou změnu

  8:09
S budováním tůní začínalo před pár lety několik nadšenců ve Zdoňově, teď na sebe inspirativní projekt Živá krajina nabaluje další zájemce na Broumovsku i po republice a sbírá ceny.

Hotové tůně v Suchém Dole (28. 10. 2020) | foto: spolek Živá voda

Sucho, bleskové povodně, ničivé tornádo, málo úrodné lány a chudá krajina. Dopady měnícího se klimatu z posledních let o sobě dávají vědět stále naléhavěji a začínají zajímat víc lidí.

Recept na nápravu nabízí spolek Živá voda v čele s ekologem Jiřím Malíkem, kteří s Maiwaldovou akademií v broumovském klášteře proškolili za půldruhého roku na 150 koordinátorů. Ti mapují v republice území přes 3 tisíce kilometrů čtverečných a budou prosazovat konkrétní záměry ve svých obcích.

Spolek také tlačí na politiky a úředníky, aby změny v krajině a v zemědělském hospodaření začal stát více podporovat, s tím však zatím naráží.

„Pomoci mohou jedině komplexní řešení, všechna možná a na plochách celých povodí. Je chybou řešit vodu na katastru či jiné jednotce nebo spoléhat na to, že se všichni vlastníci dohodnou, jak každý u sebe napraví krajinu. Jediná rozumná hranice pro vodu je rozvodí, tedy vršky kopců mezi povodími jednotlivých toků. Proto navrhujeme, aby nejmenší jednotkou řešení krajiny bylo povodí 5. řádu o minimální rozloze 10 km2 a pokud možno bylo řešeno studií, pak projektem, ale hlavně prováděním prací od pramene po toku dolů,“ vysvětluje Jiří Malík.

Výsledkem pak podle něj bude, že vlastníci pozemků a zemědělci, obce a města i další dostanou návod, jak opravit krajinu. A pokud budou pokračovat dotační tituly, většina opatření se z nich dá zcela zaplatit z peněz státu a Unie.

Vše začalo už v roce 2005. Hybatele spolku mrzelo, jak citelně se změnila příroda kolem Zdoňova oproti tomu, jak ji znal z dětství. Hrnčířský potok se totiž každé léto ztrácel a od kapličky níže už býval vyschlý.

Spolek už tehdy vybudoval dvě velké tůně v Horních Teplicích, revitalizoval potok v Březové a také zatím nejdelší úsek v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko ve Zdoňově nad Navrátilovým lesem. Před čtrnácti lety tam totiž Zemědělská vodohospodářská správa Náchod zbudovala 11 tůní a obnovila  600 metrů potoka s okolním mokřadem. Tuto úpravu prověřil suchý rok 2018, kdy tam voda zůstala.

Spolek se pokoušel protlačit také revitalizaci toku Bučnice, sehnal peníze na projekt, získal souhlas vlastníků, ale úsilí ztroskotalo na státní byrokracii.

Trubky odvodňují 90 hektarů ve Zdoňově

Zvláštností pohraničního Zdoňova, sousedícího s Adršpašsko-teplickými skalami, je to, že tam drží většinu pozemků jeden majitel a hospodaří na nich. Ten už řadu zásahů v terénu umožnil.

Projekt Živá krajina

Jde o ucelenou metodiku adaptace krajiny na klimatickou změnu. Lze ji přenést tam, kde o ni projeví zájem jednotlivci, obce, vlastníci půdy či zemědělci. Cílem je nově „konturovat“ krajinu, sužovanou vodní a větrnou erozí půdy, suchem, bleskovými povodněmi či nízkou druhovou rozmanitostí.

Projekt Živá krajina je pokračovatelem Modelu Zdoňov připraveného na ploše 20 km², jenž vyhrál před dvěma lety 11. ročník soutěže E.ON Energy Globe v kategorii Nápad. Metodika pro Zdoňov se ocitla také mezi šesti nejlepšími projekty světa ve finále ceny Stockholm Water Prize za rok 2019, což je obdoba Nobelovy ceny za počiny v oblasti vody. V roce 2020 se projekt umístil na druhé příčce cen SDGs pro naplňování cílů udržitelného rozvoje od OSN v kategorii veřejná správa, které uděluje Asociace společenské odpovědnosti.

Zdoňov se stal modelovým příkladem, co by mohlo zadržet vodu, aby rychle nemizela. Když se členové spolku pustili do zmapování meliorací na 2050 hektarech území, zjistili, že odvodnění se týká nejméně 92 hektarů, přitom stát z toho evidoval jen 55 hektarů. Délku starých trubek, jimiž se pole odvodňují po desítky let při tání a každém dešti a splachují půdu, spolek odhaduje na víc než 5 kilometrů. K rychlému odtékání vody přispívají také upravená a narovnaná koryta potoků v délce 12 kilometrů.

Řešením má být návrat k původní podobě toků, budování tůní a poldrů, přerušení páteřních částí meliorací. Do krajiny by se mělo vrátit více zeleně, mezí se stromy, změnit se však musí i hospodaření v lesích a zejména na polích.

„Pro Model Zdoňov je již hotova studie proveditelnosti. Dnes je to ve fázi, že máme na 7 km² souhlas jednoho velkého vlastníka a i několika dalších. Už se zpracovává projekt za 5 milionů korun, stát na něj poskytl devadesátiprocentní dotaci, pak půjde projekt k vyjádření na úřady. Poté už se může budovat, i když to ještě chvíli potrvá,“ popisuje Filip Vávra ze spolku Živá voda.

Ve Zdoňově se připravuje 71 tůní a pětadvacet mokřadů, obnova čeká potoky na osmi kilometrech. Meliorace v délce dvou kilometrů by se měly na vhodných místech přerušit nebo vyvést na povrch. Počítá se s výsadbou tří tisíc stromů ve volné krajině.

V Křinicích se dočkají ochrany proti povodni

Mezitím se přidaly také obce Křinice a Heřmánkovice, pro něž už také vznikly studie proveditelnosti. Tvůrci pak o nich budou jednat s vlastníky a zemědělci, zda umožní v terénu alespoň něčím začít. V Křinicích už spolek navrhl opatření nejen k zadržení vody v krajině, ale i poldery, přehrážky a další, která mají bránit povodním.

„Na našem katastru jsme mívali vždycky dost vody, někdy až moc, proto se dělaly meliorace. Teď je tady ale hodně špatná eroze. Je tu jeden meliorační příkop, do kterého se meliorace sbíhají. Opatření by měla zmírnit to, jak voda žene do vesnice, a zabrání to i přetékání rybníka. Na horním konci se podobně voda dostává až k obydlím, což je problém. Lidi to tady zajímá. Je paradox, že chlapi, kteří kdysi pokládali meliorace, by to teď chtěli změnit. Měly by vlastně vzniknout mokřady,“ říká starostka Křinic Libuše Rosová (nez. Za rozvoj obce Křinice).

Ozývají se i další zájemci, nejvíce z jižní Moravy. Také na Broumovsku se chystá adaptační strategie na klimatickou změnu pro dalších 58 km², týká se části Police nad Metují, Bukovice, Žďáru nad Metují, Hlavňova a Pěkova, dále Martínkovic, Otovic a části broumovské Stěnavy po odbočku na Heřmánkovice.  Strategická rada regionu Broumovsko dostala na projekt peníze z fondů EHP a Norských fondů.

Do terénu. Pak „skládají“ mapy

Živá krajina vlastně učí zájemce zmapovat si terén a pak v aplikaci QGIS poskládat „přes sebe“ různé typy map, do nichž si mohou navrhnout, co stojí za změnu. 

Vycházejí třeba z leteckých ortofoto snímků se zakreslenými toky, nádržemi a rybníky.

„Ze zemědělské prohlížečky ELPIS si promítneme odtokové linie. Vypadají jako modré ‚vlasy‘, čím jsou hustší, tím větší je koncentrace odtoku vody z území. Zhušťují se právě v údolnicích. Červeně čárkované linie jsou zóny soustředěného odtoku, které už v zemědělské prohlížečce naznačují, že tam by mohla být eroze. Do snímku pak doplňujeme červené šipky v místech eroze, kterou jsme zjistili přímo v terénu. My totiž procházíme veškeré údolnice, toky a cesty, kde by se voda mohla koncentrovat,“ popisuje Filip Vávra.

Pak přicházejí na řadu historické mapy stabilního katastru, povinný císařský otisk z období 1820 až 1860, které zachytily krajinu před radikálními změnami vedoucími až do současnosti. Na Broumovsku však využili i klášterní urbář ze 17. století, například v Heřmánkovicích jeden nový rybník tvůrci navrhli podle již zapomenutého.

„Když si promítneme historickou mapu třeba Heřmánkovic, je na ní vidět více zatravněných ploch než dnes. Ti hospodáři věděli moc dobře, proč tam nemohou orat, ani se tam orat nedalo, protože v těchto místech se soustřeďovala voda. Dříve zatravněné plochy si pak přeneseme do současných map, stejně jako údaje o původních tocích. Promítneme si také co nejstarší letecké snímky, hodně půdy sice bylo už tehdy zoráno, ale půdní bloky byly mnohem menší než dnes. Bylo to jedno políčko za druhým, navíc orané po vrstevnici, takže voda tam nemohla udělat takovou paseku, jako když se dnes vyseje kukuřice v jediném lánu na několika hektarech,“ říká Vávra.

Aktivisté odhadují, že úpravy v jednom malém povodí vyjdou až na několik set milionů korun. Renovace krajiny na území České republiky přijde prý na 1,5 bilionu korun. Zadržená voda v krajině však prospěje lidem z měst i venkova.

„Je třeba osvěta, připustit si problém, že tu klimatická změna je, a co s ní tedy dělat? Jestliže si to přizná stát, měl by také vyčlenit dostatečné množství peněz v pravidelném intervalu, aby krajinu napravoval. Je tu spousta peněz přicházejících z Unie, například Green Deal a podobně, ale jde o jejich efektivní využití. Stát je často vynakládá tak, že to jsou střely mimo terč,“ míní Filip Vávra.

Nákladné změny jsou hudbou budoucnosti, do těch drobnějších se pustil polický spolek Julinka. Stavbu malých tůní totiž neprovází velká byrokracie, stačí souhlas správců CHKO. Loni s malým bagrem vybudovali soustavu 17 tůní v pěti obcích na Broumovsku a vysázeli přes tisíc stromů. Letos na prázdninovém workcampu přidali další tůně.

„Do konce října plánujeme vykopat ještě další tři tůně ve Velké Vsi, kde již máme tři z loňska, a jednu v Šonově. Celkem bychom tedy loni a letos měli mít na kontě 30 tůní,“ podotýká Pavel Pinkava z Julinky.

  • Nejčtenější

Ve Špindlu se mělo hrát před očkovanými. Končím s podporou, zlobí se Dědek

Majitel extraligových Pardubic Petr Dědek vyjádřil zklamání z toho, že se pořádající agentura rozhodla znovu odložit...

Sparta urvala výhru, Kladno obralo Boleslav. Otáčely i Vítkovice s Hradcem

Úterní program 28. kola hokejové extraligy dostal díky střetnutí Litvínova s Hradcem speciální náboj. Na východ Čech...

Začíná lyžařská sezona, tak dobré sněhové podmínky vlekaři nepamatují

Na Černé hoře se ráno začalo lyžovat, v sobotu se přidá Malá Úpa a Šerlišský Mlýn. Úvod sezony v Krkonoších i Orlických...

Prostřelil sousedům okno, v domě jeho otce našla zásahovka sklad zbraní

Na rodinný dům v Nechanicích v neděli večer někdo vystřelil, rodina byla naštěstí v jiném patře. Zásahová jednotka si...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pacient demoloval příjem hradecké nemocnice, pak vlezl do stropního podhledu

Škodu za více než dvě stě tisíc korun způsobil Fakultní nemocnici v Hradci Králové agresivní pacient, který byl pod...

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

  • Další z rubriky

Ozbrojeného muže policisté dohonili na poli, vyhrožoval pistolí i nožem

Muž z Náchodska se pohádal se svou partnerkou a pak vyhrožoval s plynovou zbraní v ruce jinému muži, který se ženy...

Z hradeckého klubu ANO odchází zastupitel Langer, vadí mu rozhazování peněz

Po dlouhých sporech se Jiří Langer rozhodl opustit zastupitelský klub ANO v Hradci Králové. Hradecký stavař je...

Investor upravil plány domu na sídlišti v Hradci, spor o parkování trvá

Investor bytového domu na Moravském Předměstí v Hradci Králové představil na zastupitelstvu sérii úprav chystané...

Začíná lyžařská sezona, tak dobré sněhové podmínky vlekaři nepamatují

Na Černé hoře se ráno začalo lyžovat, v sobotu se přidá Malá Úpa a Šerlišský Mlýn. Úvod sezony v Krkonoších i Orlických...

Žilková: Byla jsem těhotná s Menzelem, potrat byl pro mě rozvodem s Bohem

Veronika Žilková překvapila informací o tom, že kdysi čekala dítě s Jiřím Menzelem. O nevěře manžela, vztahu s...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Moje tetování nad rozkrokem vyznívá vulgárně, stěžovala si paní

Nebylo tak úplně promyšleno, kvůli přemíře alkoholu vlastně nebylo ani zamýšleno. Tetování vyznívá explicitně sexuálně,...

Divadlo stahuje představení. Autor trvá na černošském herci, Sokol nestačí

Obsazením černošského herce si nově podmiňuje britský autor Martin McDonagh inscenování své hry Ujetá ruka (Behanding...

Staré panelákové jádro nahradila skvělá koupelna a ještě lepší kuchyň

Robert se narodil v Německu, ale už řadu let žije v Brně. Nyní se s manželkou rozhodli, že se přestěhují z centra na...