Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Přerušit meliorace, víc mokřadů. Spolek radí obcím, jak na klimatickou změnu

  8:09
S budováním tůní začínalo před pár lety několik nadšenců ve Zdoňově, teď na sebe inspirativní projekt Živá krajina nabaluje další zájemce na Broumovsku i po republice a sbírá ceny.
Hotové tůně v Suchém Dole (28. 10. 2020)

Hotové tůně v Suchém Dole (28. 10. 2020) | foto: spolek Živá voda

Sucho, bleskové povodně, ničivé tornádo, málo úrodné lány a chudá krajina. Dopady měnícího se klimatu z posledních let o sobě dávají vědět stále naléhavěji a začínají zajímat víc lidí.

Recept na nápravu nabízí spolek Živá voda v čele s ekologem Jiřím Malíkem, kteří s Maiwaldovou akademií v broumovském klášteře proškolili za půldruhého roku na 150 koordinátorů. Ti mapují v republice území přes 3 tisíce kilometrů čtverečných a budou prosazovat konkrétní záměry ve svých obcích.

Spolek také tlačí na politiky a úředníky, aby změny v krajině a v zemědělském hospodaření začal stát více podporovat, s tím však zatím naráží.

„Pomoci mohou jedině komplexní řešení, všechna možná a na plochách celých povodí. Je chybou řešit vodu na katastru či jiné jednotce nebo spoléhat na to, že se všichni vlastníci dohodnou, jak každý u sebe napraví krajinu. Jediná rozumná hranice pro vodu je rozvodí, tedy vršky kopců mezi povodími jednotlivých toků. Proto navrhujeme, aby nejmenší jednotkou řešení krajiny bylo povodí 5. řádu o minimální rozloze 10 km2 a pokud možno bylo řešeno studií, pak projektem, ale hlavně prováděním prací od pramene po toku dolů,“ vysvětluje Jiří Malík.

Výsledkem pak podle něj bude, že vlastníci pozemků a zemědělci, obce a města i další dostanou návod, jak opravit krajinu. A pokud budou pokračovat dotační tituly, většina opatření se z nich dá zcela zaplatit z peněz státu a Unie.

Vše začalo už v roce 2005. Hybatele spolku mrzelo, jak citelně se změnila příroda kolem Zdoňova oproti tomu, jak ji znal z dětství. Hrnčířský potok se totiž každé léto ztrácel a od kapličky níže už býval vyschlý.

Spolek už tehdy vybudoval dvě velké tůně v Horních Teplicích, revitalizoval potok v Březové a také zatím nejdelší úsek v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko ve Zdoňově nad Navrátilovým lesem. Před čtrnácti lety tam totiž Zemědělská vodohospodářská správa Náchod zbudovala 11 tůní a obnovila  600 metrů potoka s okolním mokřadem. Tuto úpravu prověřil suchý rok 2018, kdy tam voda zůstala.

Spolek se pokoušel protlačit také revitalizaci toku Bučnice, sehnal peníze na projekt, získal souhlas vlastníků, ale úsilí ztroskotalo na státní byrokracii.

Trubky odvodňují 90 hektarů ve Zdoňově

Zvláštností pohraničního Zdoňova, sousedícího s Adršpašsko-teplickými skalami, je to, že tam drží většinu pozemků jeden majitel a hospodaří na nich. Ten už řadu zásahů v terénu umožnil.

Projekt Živá krajina

Jde o ucelenou metodiku adaptace krajiny na klimatickou změnu. Lze ji přenést tam, kde o ni projeví zájem jednotlivci, obce, vlastníci půdy či zemědělci. Cílem je nově „konturovat“ krajinu, sužovanou vodní a větrnou erozí půdy, suchem, bleskovými povodněmi či nízkou druhovou rozmanitostí.

Projekt Živá krajina je pokračovatelem Modelu Zdoňov připraveného na ploše 20 km², jenž vyhrál před dvěma lety 11. ročník soutěže E.ON Energy Globe v kategorii Nápad. Metodika pro Zdoňov se ocitla také mezi šesti nejlepšími projekty světa ve finále ceny Stockholm Water Prize za rok 2019, což je obdoba Nobelovy ceny za počiny v oblasti vody. V roce 2020 se projekt umístil na druhé příčce cen SDGs pro naplňování cílů udržitelného rozvoje od OSN v kategorii veřejná správa, které uděluje Asociace společenské odpovědnosti.

Zdoňov se stal modelovým příkladem, co by mohlo zadržet vodu, aby rychle nemizela. Když se členové spolku pustili do zmapování meliorací na 2050 hektarech území, zjistili, že odvodnění se týká nejméně 92 hektarů, přitom stát z toho evidoval jen 55 hektarů. Délku starých trubek, jimiž se pole odvodňují po desítky let při tání a každém dešti a splachují půdu, spolek odhaduje na víc než 5 kilometrů. K rychlému odtékání vody přispívají také upravená a narovnaná koryta potoků v délce 12 kilometrů.

Řešením má být návrat k původní podobě toků, budování tůní a poldrů, přerušení páteřních částí meliorací. Do krajiny by se mělo vrátit více zeleně, mezí se stromy, změnit se však musí i hospodaření v lesích a zejména na polích.

„Pro Model Zdoňov je již hotova studie proveditelnosti. Dnes je to ve fázi, že máme na 7 km² souhlas jednoho velkého vlastníka a i několika dalších. Už se zpracovává projekt za 5 milionů korun, stát na něj poskytl devadesátiprocentní dotaci, pak půjde projekt k vyjádření na úřady. Poté už se může budovat, i když to ještě chvíli potrvá,“ popisuje Filip Vávra ze spolku Živá voda.

Ve Zdoňově se připravuje 71 tůní a pětadvacet mokřadů, obnova čeká potoky na osmi kilometrech. Meliorace v délce dvou kilometrů by se měly na vhodných místech přerušit nebo vyvést na povrch. Počítá se s výsadbou tří tisíc stromů ve volné krajině.

V Křinicích se dočkají ochrany proti povodni

Mezitím se přidaly také obce Křinice a Heřmánkovice, pro něž už také vznikly studie proveditelnosti. Tvůrci pak o nich budou jednat s vlastníky a zemědělci, zda umožní v terénu alespoň něčím začít. V Křinicích už spolek navrhl opatření nejen k zadržení vody v krajině, ale i poldery, přehrážky a další, která mají bránit povodním.

„Na našem katastru jsme mívali vždycky dost vody, někdy až moc, proto se dělaly meliorace. Teď je tady ale hodně špatná eroze. Je tu jeden meliorační příkop, do kterého se meliorace sbíhají. Opatření by měla zmírnit to, jak voda žene do vesnice, a zabrání to i přetékání rybníka. Na horním konci se podobně voda dostává až k obydlím, což je problém. Lidi to tady zajímá. Je paradox, že chlapi, kteří kdysi pokládali meliorace, by to teď chtěli změnit. Měly by vlastně vzniknout mokřady,“ říká starostka Křinic Libuše Rosová (nez. Za rozvoj obce Křinice).

Ozývají se i další zájemci, nejvíce z jižní Moravy. Také na Broumovsku se chystá adaptační strategie na klimatickou změnu pro dalších 58 km², týká se části Police nad Metují, Bukovice, Žďáru nad Metují, Hlavňova a Pěkova, dále Martínkovic, Otovic a části broumovské Stěnavy po odbočku na Heřmánkovice.  Strategická rada regionu Broumovsko dostala na projekt peníze z fondů EHP a Norských fondů.

Do terénu. Pak „skládají“ mapy

Živá krajina vlastně učí zájemce zmapovat si terén a pak v aplikaci QGIS poskládat „přes sebe“ různé typy map, do nichž si mohou navrhnout, co stojí za změnu. 

Vycházejí třeba z leteckých ortofoto snímků se zakreslenými toky, nádržemi a rybníky.

„Ze zemědělské prohlížečky ELPIS si promítneme odtokové linie. Vypadají jako modré ‚vlasy‘, čím jsou hustší, tím větší je koncentrace odtoku vody z území. Zhušťují se právě v údolnicích. Červeně čárkované linie jsou zóny soustředěného odtoku, které už v zemědělské prohlížečce naznačují, že tam by mohla být eroze. Do snímku pak doplňujeme červené šipky v místech eroze, kterou jsme zjistili přímo v terénu. My totiž procházíme veškeré údolnice, toky a cesty, kde by se voda mohla koncentrovat,“ popisuje Filip Vávra.

Pak přicházejí na řadu historické mapy stabilního katastru, povinný císařský otisk z období 1820 až 1860, které zachytily krajinu před radikálními změnami vedoucími až do současnosti. Na Broumovsku však využili i klášterní urbář ze 17. století, například v Heřmánkovicích jeden nový rybník tvůrci navrhli podle již zapomenutého.

„Když si promítneme historickou mapu třeba Heřmánkovic, je na ní vidět více zatravněných ploch než dnes. Ti hospodáři věděli moc dobře, proč tam nemohou orat, ani se tam orat nedalo, protože v těchto místech se soustřeďovala voda. Dříve zatravněné plochy si pak přeneseme do současných map, stejně jako údaje o původních tocích. Promítneme si také co nejstarší letecké snímky, hodně půdy sice bylo už tehdy zoráno, ale půdní bloky byly mnohem menší než dnes. Bylo to jedno políčko za druhým, navíc orané po vrstevnici, takže voda tam nemohla udělat takovou paseku, jako když se dnes vyseje kukuřice v jediném lánu na několika hektarech,“ říká Vávra.

Aktivisté odhadují, že úpravy v jednom malém povodí vyjdou až na několik set milionů korun. Renovace krajiny na území České republiky přijde prý na 1,5 bilionu korun. Zadržená voda v krajině však prospěje lidem z měst i venkova.

„Je třeba osvěta, připustit si problém, že tu klimatická změna je, a co s ní tedy dělat? Jestliže si to přizná stát, měl by také vyčlenit dostatečné množství peněz v pravidelném intervalu, aby krajinu napravoval. Je tu spousta peněz přicházejících z Unie, například Green Deal a podobně, ale jde o jejich efektivní využití. Stát je často vynakládá tak, že to jsou střely mimo terč,“ míní Filip Vávra.

Nákladné změny jsou hudbou budoucnosti, do těch drobnějších se pustil polický spolek Julinka. Stavbu malých tůní totiž neprovází velká byrokracie, stačí souhlas správců CHKO. Loni s malým bagrem vybudovali soustavu 17 tůní v pěti obcích na Broumovsku a vysázeli přes tisíc stromů. Letos na prázdninovém workcampu přidali další tůně.

„Do konce října plánujeme vykopat ještě další tři tůně ve Velké Vsi, kde již máme tři z loňska, a jednu v Šonově. Celkem bychom tedy loni a letos měli mít na kontě 30 tůní,“ podotýká Pavel Pinkava z Julinky.

  • Nejčtenější

Jediný terénní jeřáb v Česku staví na svazích Orlických hor novou lanovku

Sloupy pro novou šestisedačkovou lanovku v Deštném v Orlických horách vyzvedl na betonové patky dálkově ovládaný pásový jeřáb, který je jediný svého druhu a velikosti v republice. Horské středisko do...

24. července 2024  6:40

Rekord nevydržel ani týden, u Hradce se řidič hnal rychlostí 191 km/h

Další šofér přišel na Královéhradecku o řidičský průkaz kvůli příliš rychlé jízdě. Na silnici první třídy mu policisté u Třebechovic pod Orebem mimo obec naměřili rychlost 191 kilometrů za hodinu....

24. července 2024  17:21

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tragikomický dvojdotek změnil euforii na zmar. Nešťastník Trubač se podivoval nad VAR

Vše pro Daniela Trubače začalo až komickým ukopnutím. Po pár vteřinách se pro něj a jeho spoluhráče situace proměnila v nepopsatelnou radost, aby za pár minut bylo zase všechno jinak. A nakonec z...

22. července 2024  8:53

Hradec - Teplice 1:0, gól hostů v závěru kuriózně neplatil, pak se trefil Spáčil

Devadesát minut nudy, v nastavení pak nevídané drama. Tepličtí fotbalisté v úvodním dějství nového ročníku v Hradci Králové v samém závěru skórovali, ale na doporučení videoasistenta gól kvůli...

21. července 2024  19:40,  aktualizováno  21:55

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Při požáru bytového domu v Jičíně zemřel muž, další dva lidé jsou vážně zraněni

Dva záchranářské vrtulníky a sedm hasičských vozidel zasahovalo v úterý odpoledne u požáru bytového domu v Jičíně. Podle svědků plamenům předcházel výbuch. Zdravotníci potvrdili jednoho zemřelého...

23. července 2024  13:55,  aktualizováno  24.7 17:10

Rekord nevydržel ani týden, u Hradce se řidič hnal rychlostí 191 km/h

Další šofér přišel na Královéhradecku o řidičský průkaz kvůli příliš rychlé jízdě. Na silnici první třídy mu policisté u Třebechovic pod Orebem mimo obec naměřili rychlost 191 kilometrů za hodinu....

24. července 2024  17:21

Při požáru bytového domu v Jičíně zemřel muž, další dva lidé jsou vážně zraněni

Dva záchranářské vrtulníky a sedm hasičských vozidel zasahovalo v úterý odpoledne u požáru bytového domu v Jičíně. Podle svědků plamenům předcházel výbuch. Zdravotníci potvrdili jednoho zemřelého...

23. července 2024  13:55,  aktualizováno  24.7 17:10

Cestu na Sněžku Obřím dolem uzavřela oprava mostku, turisté už projdou

Správci Krkonošského národního parku od pondělí na dva dny uzavřeli oblíbenou turistickou stezku na Sněžku přes Obří důl. Na trase vedoucí od lanovky v Peci pod Sněžkou ke Slezskému domu v Obřím...

22. července 2024  9:24,  aktualizováno  24.7 11:05

Jediný terénní jeřáb v Česku staví na svazích Orlických hor novou lanovku

Sloupy pro novou šestisedačkovou lanovku v Deštném v Orlických horách vyzvedl na betonové patky dálkově ovládaný pásový jeřáb, který je jediný svého druhu a velikosti v republice. Horské středisko do...

24. července 2024  6:40

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s odbavováním letů,...

Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“

Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V rozhovoru s...

Ruská kráska Sofja Lebeděva šla donaha v seriálu Vikingové: Valhalla

Bývalá gymnastka Sofja Lebeděva (30) potěšila fanoušky seriálu Vikingové: Valhalla, když se v jedné ze scén nového dílu...

Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě

Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do obilných lánů v okolí...