Hledání zubaře či praktického lékaře připomíná v některých místech Královéhradeckého kraje kovbojku. Lidé obvolávají ordinace, prosí a někdy za lékařem cestují i desítky kilometrů daleko.
Zatímco u stomatologů jde o plošný problém, nedostatek pediatrů už roky trápí hlavně rodiče na Broumovsku.
A bude hůř. Prognózu dalšího vývoje, rizik a současných i budoucích problémů popisuje nová Koncepce zdravotnictví Královéhradeckého kraje do roku 2025, kterou před dvěma týdny schválili krajští zastupitelé.
Strategický dokument vznikl s téměř ročním zpožděním, přitom na něm kraj pracoval bez měsíce rovné tři roky. Téměř hotový byl už loni v létě, ale kvůli koronaviru se finalizace textu výrazně protáhla.
Zastupitelé tak museli prodloužit platnost předchozího dokumentu, který měl původně platit jen do konce loňského roku. Podle vedení kraje se však čekání vyplatilo.
„To, co máme nyní v rukou, je na zcela jiné úrovni, než tu bylo dříve,“ chválil koncepci při jejím představení hejtman Martin Červíček (ODS).
Jde především o rozsah strategického dokumentu. Zatímco předchozí koncepce se věnovala hlavně fungování krajských nemocnic, nový dokument, který vznikal pod vedením někdejšího ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové (FN HK) a exministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), analyzoval zdravotnictví jako celek.
Zahrnuje nejen krajské špitály, ale také hradeckou nemocnici i soukromá zařízení, včetně ambulancí. Detailně tak popisuje současný stav, problémy a možná rizika, která zdravotnictví hrozí.
Koncepce krajského zdravotnictvíKrajská analýza zdravotnictví nabrala rok zpoždění. Autoři na ní pracovali tři roky. Koncepce definuje 11 priorit, nejzásadnější je řešení nedostatku personálu. Kraj schválil poslat nemocnicím na dorovnání ztrátových provozů 236 milionů korun. |
Na tvorbě strategie se podílely odborné týmy z jednotlivých lékařských oborů, zástupci nemocnic i pojišťoven. Kraj tak má v rukou širší datovou základnu než v minulosti.
Je však otázka, zda s ní dokáže pracovat. Krajský odbor zdravotnictví totiž bude mít co dělat, aby uřídil alespoň vlastní nemocnice, protože nové vedení kraje chce managementové pravomoci ze zdravotnického holdingu (krajská firma, která vlastní akcie nemocnic, pozn. red.) přesunout přímo na úřad.
„Holding by měl nadále plnit spíše roli obslužnou než řídicí,“ komentoval to radní pro zdravotnictví Zdeněk Fink (HDK). Právě posílení schopností jeho odboru je jednou z priorit rozvoje zdravotnictví v kraji.
Udržet sestry v oboru
Koncepce definovala 11 priorit. Tou nejzásadnější je řešení nedostatku personálu, s nímž se potýká celé Česko. Jde však o začarovaný kruh. Když se na jedno místo podaří sehnat lékař či sestra, bude chybět jinde.
Kraj se proto upíná hlavně k mladým zdravotníkům. Chce se dohodnout s FN HK na společném systému vzdělávání mladých lékařů. Ti nyní v průběhu atestace odcházejí z krajských nemocnic do větších center.
„Menší nemocnice musejí posílat lékaře třeba na rok pryč, a přitom je platí,“ přiblížil problematiku Leoš Heger.
U zdravotních sester je situace ještě horší. Velká část absolventek ihned po škole obor zcela opouští a hledá si místo na lépe placené pozici, nebo alespoň méně náročné zaměstnání.
Staří a nemocní
Na opačné straně je hrozbou pro systém stárnutí populace. Už nyní je v kraji větší podíl starších lidí, než je v Česku obvyklé. Navíc má do roku 2035 výrazně stoupnout podíl osob nad 65 let.
S tím souvisí i předpokládaný nárůst péče o ně. Navíc lidé se nyní dožívají stáří v lepší kondici než dříve, a mohou tak absolvovat i náročnější léčbu, která pro ně v minulosti kvůli zdravotnímu stavu nebyla vhodná. Tím opět dochází k prodlužování průměrné délky života.
Podle očekávání tak kraj bude potřebovat více lůžek následné péče a dlouhodobé lůžkové péče. Posílit by bylo třeba také pobytové sociální služby, ale také domácí péči či kapacity odlehčovací služby.
Nestačí psychiatrie ani porodnice
Absolutně nedostatečná je nyní v kraji psychiatrická péče. Vznikla sice Centra duševního zdraví v Trutnově a Hradci Králové, ale kapacity akutních psychiatrických lůžek v nemocnicích jsou výrazně poddimenzované. Nyní jich je k dispozici pouze 98, potřeba by bylo dalších 30 až 60 míst. Dětští psychiatři v kraji téměř chybí.
Na své limity naráží také kapacity porodnic a novorozeneckých oddělení. Týká se to hlavně porodnice v Hradci Králové, která zajišťuje téměř polovinu všech porodů v kraji. Pokud dojde k výjimečné situaci, nebude rodičky kam přesouvat. Rezervy v rámci kraje jsou totiž minimální.
FN HK už proto začala plánovat přístavbu své porodnice. Vzniknout by tam mělo perinatologické centrum (intenzivní péče o matku a dítě) či porodní dům. Počet porodů by měl nicméně podle prognóz v budoucnu klesat, a tak koncepce ukládá politikům, aby potřeby oboru zatím jen důsledně monitorovali.
Sehnat pediatra je na Náchodsku potíž
Před velkými potížemi koncepce varuje v takzvaných primárních službách, tedy hlavně v síti praktických lékařů pro děti i dospělé. Právě tam nyní personální krize zasahuje nejvíce. Potíže s nedostatkem pediatrů jsou zejména na Náchodsku. V následujících pěti až deseti letech by měly jejich počty klesnout ještě o desetinu.
Přestože podobné stížnosti pacientů směřují i na nedostatek zubařů, podle autorů koncepce je situace v kraji nad českým průměrem.
Autoři strategického dokumentu nabádají kraj také k tomu, aby posílil svou koordinační pozici ve zdravotnictví. Měl by zajistit, aby se rozvojové plány kraje, jeho nemocnic, FN HK či soukromých poskytovatelů zdravotní péče vzájemně přizpůsobovaly.
Doporučuje se i vznik pracovní skupiny složené ze zástupců jednotlivých zařízení, kteří by systematicky analyzovali provozní problémy celého systému a navrhovali jejich řešení.
Krajské dotace jsou štědřejší než jinde
Ačkoliv to původně nebylo v plánu, součástí koncepce je také ekonomická analýza krajských nemocnic. Z ní vyplynulo, že Královéhradecký kraj posílá svým nemocnicím až třikrát vyšší provozní dotace, než je český průměr.
Díky tomu se ve výročních zprávách chlubí vyrovnaným hospodařením. Třeba v loňském roce měly krajské špitály dohromady zisk 96 milionů korun, rok předtím 43 miliony. Ve skutečnosti však skončily ve ztrátě. V roce 2019 jim totiž kraj na vyrovnání ztrátových provozů poslal 375 milionů. Letos zatím schválil 236 milionů a částka nejspíš ještě poroste.
Autoři koncepce proto doporučují, aby kraj provozní penězovod přiškrtil a donutil nemocnice fungovat hospodárněji.
Jen utažení opasků na český průměr by znamenalo roční úsporu 200 milionů korun, které by ovšem ve zdravotnictví měly zůstat a přesunout se do investic. Takový krok by znamenal přehodnocení dosud poskytované péče. Nejvíce ztrátové obory by se musely přesunout do jiných nemocnic nebo výrazně zredukovat činnosti.
„Samotná koncepce dosažení těchto priorit neřeší. To bude nyní náš úkol, najít konkrétní řešení na popsané problémy,“ vysvětlil Fink.
