Expozice byla k vidění zatím jen po dva týdny na přelomu září a října a připomíná neobvyklou procházku po regionu. Každé z 19 spolupracujících muzeí tu představuje nejzajímavější ukázky ze svých sbírek. Každý exponát má svůj příběh a většinou je i charakteristickým obrazem daného místa.
„Nabízíme ochutnávku, která může být inspirací pro návštěvu muzeí. Je to takový rozprostřený stůl, který lidé mohou v jednotlivých městech pomyslně dojíst. Nemusejí tady být nejcennější exponáty, ale jsou to ty nejzajímavější. Ukažte mi někoho, kdo chodí okopávat ředkvičky v obleku. U nás se dozvíte, že Karel Čapek takovým zahradníkem byl,“ přibližuje ředitel muzea Petr Grulich.
A právě manšestrový oblek s kravatou spisovatele je jedním z prvních exponátů, na který návštěvníci při vstupu do sálu v prvním patře muzea narazí.
Muzeum Bratří Čapků v Malých Svatoňovicích - Karlově rodišti - představuje i osobní předměty zahrnující potřeby na holení v koženém pouzdře i s iniciálami K. Č., rukavice či popelník.
Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou představuje kromě obrazu Jana Slavíčka či předmětů spojených s vambereckou krajkou také Soukenický pohár cechu rychnovských soukeníků z 18. století. Sloužil ke slavnostním přípitkům a jsou na něm vyryta jména cechmistrů a starších tovaryšů s datací 1766. Záhadou zůstává původ poháru. Jména na něm vyrytá se totiž v archivních pramenech nevyskytují.
Třebechovické muzeum betlémů prezentuje Svitavský betlém z přelomu 19. a 20. století, který se do sbírky dostal v bídném stavu v roce 1989. Dokládá umění restaurátorů, kteří dali v roce 2018 památku do pořádku.
Švédské helmy z Třebechovic, dioráma bitvy z Náchoda
Z Třebechovic dorazily také tři švédské helmy z první poloviny 17. století. Spolu s lidskými ostatky se našly na místě zvaném Na katovně na konci 18. století a souvisí s příběhem zabití sedmi Švédů za třicetileté války.
Výstava Poklady sbírek Královéhradeckého krajeVýstava se koná od 25. září do 21. února 2021. Byla otevřena jen krátce, od 12. října Muzeum východních Čech uzavřelo všechny expozice kvůli koronavirovým opatřením. O prodloužení výstavy v muzeu neuvažují. „Výstava je hodně členitá a je v ní zapojeno mnoho muzeí našeho kraje. Vracení a odvážení exponátů bude tedy opět trochu náročnější. Hlavně však po Pokladech bude následovat v Galerijním sále další výstava sezony, kterou musíme včas připravit. Současná koronakrize tak bohužel nejspíš Pokladům návštěvnicky ublíží, což nás moc mrzí,“ podotýká mluvčí muzea Lucie Peterková. |
„To je až strašidelný příběh. Tradovalo se, že tam vojáky pokoušející se o drancování ubili. Očekávaný nález pozůstatků se skutečně podařilo objevit,“ podotkl Petr Grulich.
Výstava připomíná i válku, která se krajem přehnala v roce 1866. Dioráma bitvy u Náchoda 1866 ze sbírky Muzea Náchodska znázorňuje zámek, Slánský most i fiktivní bitevní scénu a je umístěno ve skříňce, která zřejmě původně sloužila pro lidový betlém. Stejnou bitvu přibližuje i pruská torna. Vzácná je i spojením s konkrétní bitvou i jménem. Patřila Ferdinandu Eberstainovi, který u Náchoda zřejmě padl.
Téma doplňuje hradecké muzeum ukázkou pruských kožených přileb pro granátnické pluky a poddůstojníky kyrysníků a dragounů nebo rakouské a saské polnice. Předměty saské provenience představují mezi militáriemi z prusko-rakouské války velký unikát.
Latiníkova truhla s perletí
Hradecké muzeum zaujme i komodou ve stylu art deco z 20. let 20. století. Vyrobila ji hradecká firma Nevyhoštěný. Je vykládaná perletí a tvořila součást jídelny zhotovené pro profesora Františka Říhu, učitele českého a latinského jazyka na Rašínově gymnáziu, dnešním Gymnáziu J. K. Tyla.
Městské muzeum Žacléř připomíná tradici německého obyvatelstva na Žacléřsku krojem - původně svatebními šaty - z počátku 20. století, které muzeu věnovala Friederike Prätoriová. Ta byla při odsunu v roce 1946 přinucena k odchodu do Německa.
Vznikají interaktivní prohlídkyPracovníci muzea se nyní věnují přípravě interaktivních 360stupňových prohlídek. Momentálně se pro virtuální prostor zpracovává už skončená výstava Skloletí a probíhající výstava Pražský groš, kterou bylo možné vidět jen dva dny. „Virtuálních produktů u nás teď vzniká více. Aktuálně se velmi soustředěně věnujeme přípravě náhrady za Adventní muzejní trh, který se měl letos konat pojednatřicáté. Rozhodli jsme se zprostředkovat komukoliv virtuální Advent v Hradci. A trh tedy - samozřejmě ve zmenšené míře - přesuneme na internet. Připravujeme pestrou mozaiku, plnou předvánoční atmosféry, která má za cíl podpořit vybrané, převážně oceněné řemeslníky. Ty detailně představíme, ukážeme, co umí, a zároveň nabídneme návštěvníkům možnost nákupu jejich zboží z pohodlí domova,“ přibližuje Lucie Peterková. (tů) |
Působivá je renesanční křtitelnice rodu Kapounů ze Svojkova ze sbírek Městského muzea Nový Bydžov. Bohatě zdobené cínové dílo s reliéfy z 80. let 16. století připomíná Albrechta Kapouna a jeho manželku Dorotu Maternovou z Květnice.
Z Regionálního muzea a galerie v Jičíně do Hradce přivezli renesanční svatební truhlu, na které je vyřezaný letopočet 1560. Nápisy a erby patrně odkazují k jejímu majiteli, zřejmě bohatému měšťanovi. Truhla je opatřena i tajnou schránkou.
Jičínské muzeum představuje také archeologický nález spon z mladší doby kamenné, které ve Střelči nalezl v roce 1943 dělník v tamním lomu. Ve stejném roce se v Žereticích našel i kostěný hřeben z mladší doby římské. Podle odborníků ho nejspíš používal mladý muž.
Úpické pečetidlo
Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové představuje pečetidlo města Úpice a několik předmětů připomínající cech patera řemesel (kovářského, zámečnického, kolářského, truhlářského a bečvářského). Nechybí cechovní truhlička pateráckého cechu z roku 1764, pohár a pečetidlo pateráckého cechu a znak cechu patera řemesel.
Nad exponáty visí dva obrazy úpické rodačky Julie Winterové-Mezerové Lyrická krajina a Rozpuk jara zachycující podkrkonošskou krajinu.
Hrdelní právo připomíná část expozice dodaná Městským muzeem Loreta v Chlumci nad Cidlinou, kde se popravovalo do roku 1766. Dokladem je katovský meč zhruba z roku 1600 a model katovny, která ve městě stála až do roku 1914, kdy shořela. Posledním katem byl v Chlumci Jan Žižka, který zemřel v roce 1824.
Z chlumeckého muzea jsou také střelecké terče přibližně z roku 1841. Kdo by si představoval klasické kruhy s cílem uprostřed, bude při pohledu na rozsáhlé obrazy zachycují dobová zobrazení Chlumce opatřená texty vyveden z omylu.
První velociped z Hořic, tajemno z Novopacka
Unikátem je i dřevěné kolo rodáka z Kuklen Josefa Pechánka, jehož otec v roce 1846 přestěhoval svou zámečnickou dílnu do Hořic. Mladý student pražské techniky navštívil v roce 1867 světovou výstavu v Paříži, kde si narýsoval konstrukci velocipedu.
V otcově dílně pak sestrojil věrnou kopii, a tak vznikl první český velociped. Pechánek poté spolu s bratrem jezdil na prvním kole z Hořic až do Miletína, Jičína či Nového Bydžova. Muzeum se na výstavě prezentuje i předměty, jež dokumentují tradici výroby hořických trubiček.
Fenomén spiritismu na Novopacku představuje tamní městské muzeum prostřednictvím medijních kreseb. Ty vznikaly bez předloh, když se člověk nacházel ve stavu takzvaného ovládnutí, tedy vytržení či transu.
Podivný pocit navozují i loutky čertů z proslulé Suchardovy sochařské a řezbářské dílny navazující na lidové tradice v Podkrkonoší. Nejvyšší české hory jsou pochopitelným tématem i pro Krkonošské muzeum ve Vrchlabí, které představuje dobovou krosnu, saně rohačky a lyže.
Trofejní kříž od zajatce, oltář ze Slotova
Muzeum Podkrkonoší v Trutnově představuje železný trofejní kříž připomínající válečné dění roku 1866. Muzeu ho věnoval lékárník Carl Czerny, který byl spolu s dalšími Trutnovany zajat a držen v pruském vězení. Pod křížem si návštěvníci mohou prohlédnout mosazný chanukový svícen zdobený znakem s dvouhlavým orlem a reliéfem císaře Josefa II. Dosud známé jsou pouze tři další exempláře uložené v jeruzalémském Israel Museu, v Jewish Museu v New Yorku a soukromé sbírce v USA.
Pozoruhodný je i kapounský kord přibližně z roku 1580 ze sbírek Městského muzea Nový Bydžov. Osobní zbraň Albrechta Kapouna ze Svojtkova je ukázkou renesančního mečířství, které dalece převyšuje význam místní památky. Kapouna připomíná i bohatě zdobená cínová křtitelnice z 80. let 16. století či kapounské roucho.
Městské muzeum v Jaroměři představuje předměty spojené s Kuksem a hrabětem Šporkem či pozdně gotický oltář objevený ve Slotově u Kuksu. Novoměstská instituce je zastoupena bronzovou štítovou sponou starou přibližně 2 800 let a otočnou máselnicí Viktoria vyrobenou tamní strojírenskou firmou Jan Rousek.
Vánoční ozdoby a tradice jejich výroby patří ke Dvoru Králové nad Labem. Tamní muzeum kromě zajímavých kousků hrajících barvami doplňuje svojí část expozice i foukačským stolem.
České farmaceutické muzeum sídlící na Kuksu se prezentuje podstavcem pod hmoždíř z konce 17. století, který patří k jeho nejstarším exponátům, ukázkou ze sbírek stojatek (nádob k uchování léčiv, léčivých přípravků a pomocných látek, pozn. red.) a také lunetou z roku 1908, která byla součástí výzdoby Adamovy lékárny na Václavském náměstí v Praze.
Návštěvníci výstavy se dozvědí i to, že Babička Boženy Němcové nebyla původně knihou, ale roku 1855 vyšla ve formě čtyř sešitků. Prohlédnout si mohou první výtisk s vlastnoručním věnováním a několik cizojazyčných vydání knihy ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici.
