Meziročně se v Krkonošském národním parku (KRNAP) vytěžilo o zhruba dvacet tisíc kubických metrů dříví více.
„Je to nejvyšší objem kůrovcových těžeb od roku 1994. Vysoké objemy jsme měli v letech 2008 až 2010 jako následek orkánů Kyrill a Emma. Tehdy to bylo ročně přibližně 27 tisíc metrů krychlových,“ říká vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.
Přestože jsou loňská čísla rekordní, povedlo se podle něj invazi kůrovce v Krkonoších účinně brzdit. Letos správci parku neočekávají zásadní zlepšení situace a objem těžeb by mohl být obdobný.
Loni původně chtěli zpracovat více než osmdesát tisíc kubíků dřeva. Plánované těžby zaměřené na přeměnu lesních porostů ale kvůli vývoji kůrovcových těžeb a špatnému odbytu dřevní hmoty zastavili.
„Prakticky zasahujeme jen v lokalitách, kde to ukládá lesní zákon a kde hrozí masivní šíření kůrovce. V protikladu k této intenzivní lesnické činnosti stojí bezzásahové lokality, jako například Obří důl nebo prameny Mumlavy, kde přírodě ponecháváme volnou ruku, aby si se současnou situací poradila sama,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Velkou komplikací jsou zoufale nízké výkupní ceny dřeva. Během tří let totiž klesly o polovinu. „Průměrné zpeněžení v roce 2017 bylo 1 513 korun za metr krychlový, v roce 2018 kleslo na 1 223 korun a odhad roku 2019 je pouhých 700 Kč za metr krychlový,“ upozorňuje Drahný.
Na jaře Správa KRNAP také podpořila individuální těžbu palivového dříví na ploše 1 300 hektarů, protože po zimě v lesích zůstalo velké množství vrcholových zlomů. Samovýrobcům nabídla kubík za symbolickou desetikorunu.
21. května 2019 |
