Když Česko před sedmi lety přijalo Strategii vzdělávací politiky do roku 2020, zdálo se, že školství má našlápnuto do 21. století.
Jenže inovativní trendy se do reálné výuky dostaly jen málokde a ministerstvo školství (MŠMT) muselo uznat, že ambiciózní plán vyletěl komínem. Situace ve školách i nadále často připomíná realitu Rakousko-Uherska.
Nyní je ve hře druhý pokus s označením 2030+, který vláda schválila loni v říjnu. Aby ho nestihl stejný osud, chce ruku k dílu přiložit i Královéhradecký kraj. Spustí pilotní projekt, který má pomoci s propojením jednotlivých škol, inovativních pedagogů a zřizovatelů škol s úředníky ministerstva či odborníky na vzdělávání.
„Koncepce 2020 nebyla špatná, akorát se neplnila, protože chyběly nástroje, jak ji implementovat a šířit. Teď se hledá tým podporujících učitelů, kteří budou školy metodicky vést, podporovat a koordinovat. Chceme, aby se vytvořilo prostředí pro spolupráci mezi zřizovateli škol, učiteli, rodiči, žáky, ale i firmami v okolí. Měli by diskutovat o tom, jak by mělo vzdělávání vypadat a jak toho dosáhnout,“ popisuje náměstek hejtmana pro školství Arnošt Štěpánek (Piráti).
Podobné pilotní projekty MŠMT už nyní fungují na Semilsku a Svitavsku a o síťování pedagogů napříč kraji se snaží třeba Asociace malých inovativních škol, kam patří třeba hradecký Hučák, ZŠ Křišťál z Jaroměře nebo montessori škola Zvoněnka z Náchoda.
Začnou na Královédvorsku
„V regionu je řada škol, které chtějí inovovat vzdělávání, a ještě více zapálených učitelů, ale problém je v roztříštěnosti. Všichni na to jdou po svém. Proto chceme tyto pedagogy propojit, aby si předávali zkušenosti a nápady,“ vysvětluje člen rady asociace a ředitel ZŠ Hučák Jan Sýkora.
Právě na Hučák koncem června zamířila delegace z MŠMT, aby se podívala, jak v praxi vypadá výuka podle Jenského plánu. Pak se úředníci přesunuli do školky ve Štefcově ulici, která pracuje s prvky montessori pedagogiky.
„Obě školy byly skvělé, i když trochu jiným způsobem a jiným přístupem k dětem. Byť na to jde každá jinou cestou, ve výsledku to může velmi dobře fungovat, protože dohromady vytváří pestrou nabídku vzdělání,“ hodnotí inovativní přístupy ředitel odboru vzdělávací politiky MŠMT a zastupující náměstek ministra školství Jaromír Beran.
Úředníci se s krajem dohodli na koordinaci aktivit, aby byly výsledky z krajského projektu použitelné celostátně. Hejtmanství chce nyní oslovit školy, učitele a obce, aby se do pilotního projektu zapojili. Zatím je v plánu společný dialog odstartovat na Královédvorsku, kde už nyní inovační snahy dobře fungují.
„Chceme postavit ten projekt na místních lidech, třeba v místních akčních plánech (MAP). Role kraje je koordinační. V tuto chvíli chceme otevřít dialog s aktéry vzdělávání, jaké školství bychom chtěli mít, jaké máme dnes a co se musí dít, aby se to posunulo,“ představuje plány Štěpánek, pro kterého byla modernizace školství hlavní motivací pro vstup do politiky.
Vznikne i Eduhub
Kraj chce nyní především zmapovat území, aby se vytvořila síť škol a pedagogů, kteří chtějí s inovacemi aktivně pomoci. To může trvat několik měsíců. Následovat budou odborné diskuse, pak se ukáže, co dál.
„Stavíme na výzkumu kanadského experta na vzdělávání Michaela Fullana, který byl i hostem letošní konference Úspěch pro každého žáka. Ten říká, že si nemáme stanovovat velké cíle, ale máme jít po malých dílcích, kterých je reálné dosáhnout. Základ je takzvaně vykopnout míč a další kroky se nám pak ukážou,“ líčí postupné formování projektu Jan Sýkora.
Kromě toho hejtmanství v rámci vlastního projektu na podporu vzdělávání plánuje vznik centra, které má školám s inovacemi pomáhat a vytvořit i speciální kompetenční centra. Takzvaný Eduhub by měl posloužit hlavně školám v menších obcích, jejichž zřizovatelé nemají kapacity sledovat trendy ve vzdělávání.
Už v minulosti kraj z evropských fondů investoval 96 milionů korun, nyní chce utratit dalších 190 milionů. Zhruba třetina má jít na nákup techniky, zbytek spolkne vzdělávání pedagogů.
„Chceme vybudovat centra se špičkovou technikou, na kterou běžná škola nedosáhne. Když se někde žák zajímá třeba o 3D tisk, v rámci své školy těžko najde profesora, který ho dovede tam, kam se chce dostat. Když bude 14 dní na internetu, bude umět víc než učitel. Takových žáků může být v kraji deset. Když jim najdeme odborníka, který je povede, mají šanci dostat se na vysokou úroveň,“ uvažuje Štěpánek.
Vyhodnocení za dva roky
Pilotní projekty by se měly v budoucnu potkat s novou strategií vzdělávací politiky státu. Ta má být hotová za dva roky a chce provětrat současný obsah školních osnov. Ministerstvo už od září umožnilo doplnit do vzdělávacích programů digitální kompetence. Po novince hned skočila pětina základních škol v Česku.
„Myslím, že pandemie měla jeden obecný rys, a to právě posílení digitálních kompetencí žáků i učitelů. Ty zahrnují používání technologií při výuce, práci s daty, jejich vyhledávání a také kritické myšlení,“ vyzdvihuje poslední rok Beran.
