Tělo muže se našlo loni 14. srpna u Lázní Bělohrad na Jičínsku. Podle žalobce stojí někdejší manželský pár ze Semil. Žena střílela, Janák, který řídil, pak odtáhl tělo do kukuřičného pole (viz článek Muže z kukuřičného pole zastřelili manželé za jízdy autem, řekla policie).
Dokonané vraždě však předcházely podle spisu starší případy téže dvojice.
V roce 2016 se pokusili zabít třicetiletého muže, který se předtím nechal pojistit pro případ úmrtí. Pomáhal jim ještě pracovník pojišťovny jako komplic. Fingovali při tom i dopravní nehody.
Janákovi tehdy převzali hernu v Nové Pace na Jičínsku, kde pracovala i obžalovaná. Janák se podle spisu domluvil se svým kamarádem Martinem Herzánem, který pracoval v pojišťovně, že svým zaměstnancům sjedná pojištění, a pojistil proti úrazu a smrti Ludvíka V. na milion korun.
Herzán díky této smlouvě také získal od pojišťovny provizi 19 tisíc korun, které si údajně s Janákem rozdělili.
Aby získali i plnění za pojistnou událost, vylákali Ludvíka V. na odlehlé místo u lesa, kam ho Janák v nočních hodinách vezl. Cestou ho donutil vypnout mobil a vysadil ho s baterkou a reflexní páskou na silnici.
Poté podle obžaloby Janák auto otočil a začal najíždět na stojícího poškozeného, který při snaze uskočit spadl na zem. Pak obžalovaný najel na na ležícího muže, jenž utrpěl mnohočetné zlomeniny.
„Janák mě oslovil, že má pro mě kšeft. Pak mě seznámil s poškozeným a já s ním sepsal pojistku. Měl jsem dluhy a potřeboval jsem peníze,“ vypověděl k tomu rovněž obžalovaný Herzán, který se podle žalobkyně podílel i na druhém skutku - navádění k vraždě
Navařila kávu s rohypnolem
„Herzán úmyslně navedl Janáka k usmrcení opět Ludvíka V., který měl stále sjednanou pojistnou smlouvu. Tomu nejdříve Petra Janáková uvařila kávu, do které nalila nejméně čtyři rozpuštěné tablety rohypnolu. Tím ho chtěli předávkovat, aby nemohl řídit. Pod záminkou stěhování nábytku v Jilemnici pak donutili poškozeného k řízení auta. Ten při řízení usnul a Janák, který s ním seděl v autě, mu před srázem odbrzdil brzdu a nechal ho sjet ze silnice. Poškozený vyvázl s lehkými oděrkami,“ stojí ve spisu.
„Na ničem takovém jsme se nedomlouvali. Poškozenému jsem radil, aby to nahlásil na policii,“ dodal Herzán, který jako jediný z trojice není ve vazbě.
„Potřebovali jsem jen převézt pár věcí, pan Ludvík V. pije strašně sladké kafe, nic jsem mu do něho nelila. Také jsem ho ochutnala,“ vyjádřila se Janáková.
Na internetu si vytipovali dva sběratele, ze schůzek sešlo
Jenže manželskému páru to nestačilo a začali vyhledávat sběratele historických předmětů, poštovních známek či podobných artefaktů.
„Dne 20. května kontaktovali dalšího poškozeného, kterého si vyhlédli na internetu. Ve svém inzerátu poptával zbraně, uniformy a vyznamenání německé armády. Janák s Janákovou se dohodli, co a jak provedou. Nejdříve pod smyšlenou záminkou kontaktovali poškozeného na čísle, které měl pod inzerátem,“ uvedla státní zástupkyně Lenka Faltusová.
Sejít se měli u hřbitova v Lázních Bělohrad. Podle vyšetřovatelů plánovali, že až muž přijede, Janák otevře kufr a Janáková ho střelí do hlavy pistolí ráže 7,65 mm - pak poškozeného okradou a tělo nechají na místě. Jenže muž shodou okolností napsal, že nepřijde.
Stejný scénář praktikovali i u dalšího sběratele. Ten se dostavil do opuštěného domu na Jičínsku, ale dvojici napsal, že nemá u sebe dostatek peněz. A tak se tam pro změnu nedorazili obžalovaní, kteří přitom podle státní zástupkyně měli podobný plán jako se sběratelem číslo jedna.
Sběratel známek si nasedl do vozu, na odlehlé silnici ho odpravili
Při třetím pokusu scénář trochu změnili. S mužem, který sháněl poštovní známky, dvojice dohodla, že ho vyzvednou v Jičíně a pak pojedou na odlehlejší místo.
Devětačtyřicetiletý sběratel nastoupil v Jičíně do Škody Felicia a vydal se s nimi na osudnou cestu. Jaroslav Janák seděl na místě řidiče, poškozený jako spolujezdec a Petra Janáková na zadní sedačce.
Obžalovaná při jízdě vytáhla zbraň a na odlehlé silnici prostřelila poškozenému hlavu. Janák tělo poté odtáhl do kukuřičného pole, kam se druhý den vrátil pro hotovost, kterou si stihl poškozený vybrat.
„Přiznávám se k vraždě. Ale nic dalšího,“ bránila se osmadvacetiletá Janáková, které prý manžel sdělil celý plán jen dvě hodiny před odjezdem do Jičína.
„Řekl mi, že se domluvil s nějakým pánem a pojedeme do Jičína. A pak že ho cestou zastřelím. Jenže jsem nikdy neměla v ruce zbraň, tak mi cestou manžel zastavil na poli a já si zkusila, jak se z pistole střílí. Pak mi ji manžel opět nabil, měla jsem tam tři náboje,“ pokračovala.
S plánem prý nesouhlasila. „Když jsme ještě byli doma, tak jsem říkala, že bychom to dělat neměli. Jenže mi muž řekl, že už nás stejně zavřou. Tak jsme jeli.“
Místo činu měli vytipované. „Já jsem pak vytáhla zbraň, odjistila ji a jednou jsem vystřelila. Jeho tělo bylo najedou bezvládné. Jen jak byl připoutaný, mu spadla hlava. Na předním sedadle byla krev, ale já jsem od ní nebyla. Pak jsme zastavili a manžel tělo odtáhl do pole. Řekl mi, ať ho prohledám, ale já to neudělala. On se tam druhý den vrátil a vzal mu ledvinku s penězi,“ popsala detailně obžalovaná.
„Když jsme přijeli domů, tak jsme s manželem auto umyli. Pak jsme s ním jezdili ještě asi čtrnáct dní, ale nakonec přestalo jezdit,“ komentovala další kroky.
Hledala jsem jen inzeráty, vymlouvala se žena
Předseda senátu Jiří Vacek se jí ptal, jaké měla pocity, když střílela po sběrateli. Odpověděla bez váhání.
„Před a při střelbě jsem na nic nemyslela. Pak doma jsem z toho byla špatná. Nestálo to za to ho zabít. Kdyby šel vrátit čas, udělala bych to,“ sdělila Janáková, která prý s předchozími pokusy nemá nic společného.
„Já jen hledala inzeráty. Jen jsme se pak dohodli, co budeme lidem říkat. Já manžela poslouchala, protože mě v té době bil. Teď jsme již rozvedeni, našla jsem si ve vazbě někoho nového. On to těžce nese, a proto se mi mstí,“ hájila se.
Podle její verze dělali všechno proto, aby splatili své dluhy. „Já chodila normálně pracovat na bar. Manžel jen dovážel zboží a nic nedělal,“ přiblížila důvody.
Po všech událostech a chladnokrevné vraždě se chtěl prý její muž o všem bavit. „Já to nechtěla. Chtěla jsem jen na všechno zapomenout. Manžel mi říkal, že se na to nikdy nepřijde. Ty první dny neměl vůbec strach, měli jsme i normálně otevřeno v herně,“ dodala Janáková.
Poznali by nás, proto jsme je zabili, vysvětloval muž
Možnosti vypovídat využil i třicetiletý obžalovaný Janák, který chtěl prý lidi jen okrádat.
„Chtěli jsme je někde svázat a pak okrást. Jenže by nás poznali, tak jsme je museli zabít.“
Když se ho předseda senátu zeptal, proč si radši na sebe nevzali kuklu namísto toho, aby hned někoho zabíjeli, obžalovaný kontroval: „Stejně by nás poznali.“
Ještě před schůzkou se zavražděným si prý jela dvojice pro latexové rukavice. „To bylo kvůli stopám, abychom je nikde nezanechali. Když jsme přijeli na smluvené místo, tak ten chlap vypadal jako bezďák,“ pokračoval obžalovaný, který nakonec mrtvého muže okradl o 34 tisíc korun.
„To místo, kde se to stalo, jsem vybral schválně. Znal jsem to tam. Pak jsem během jízdy jen slyšel výstřel, ale neviděl jsem, jak žena střílí. Nedokážu s tím žít, co se stalo,“ dodal.
Další líčení je naplánované na úterý, kdy před senát předstoupí i poškození včetně Ludvíka V., který dvakrát unikl smrti.
