Je to jazyková hříčka, avšak neveselá. Tour for Church(ill) neboli Pouť pro zraněné kostely dorazila v létě do Spojených států, aby pro venkovské kostely z broumovské skupiny našla nové příznivce. Farnost v Broumově usiluje nejen o opravu oceňovaných památek z dílny architektů Dientzenhoferů, ale i o zápis na prestižní Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, kde zatím kraj nemá žádnou položku.
Putování výstavy Tempus fugit2013 2014 2015 2016 |
Pro výstavu bratislavského fotografa Dana Veselského Tempus fugit, tedy Čas plyne, kterou podpořil Královéhradecký kraj, to byla již osmnáctá a devatenáctá zastávka za tři roky od jejího vzniku.
„Po mnoha evropských městech včetně Bruselu, Paříže a Stockholmu byly USA jen otázkou času. Klášter v Lisle se přímo nabízel, skvělé zázemí poskytla česká farnost v Chicagu. Obětavým způsobem se o nás staral zvláště kněz Dušan Hladík, který už téměř dvě desítky let vede Českou katolickou misii. Pro krajany jsem měl dvě prezentace o Broumovsku. Cesta se vyplatila, výstava Tempus fugit má v životopise první americkou návštěvu,“ hodnotí svou pouť děkan římskokatolické farnosti v Broumově Martin Lanži, na jehož cestu přispěly Broumov a Otovice.
V centru misie si výstavu, která získala záštitu ministerstva kultury i podporu arcibiskupa Dominika Duky a hradeckého biskupa Jana Vokála, prohlédli čeští i slovenští krajané. Na záchranu kostelů věnovali na 1 800 dolarů.
Výstava se stěhovala dál do Lisle, jedné z městských částí Chicaga. Právě z tamního opatství svatého Prokopa přišli čechoameričtí benediktini do Broumova po druhé světové válce, když byl klášter po vyhnání dřívější komunity prázdný.
Působení zámořských benediktinů v čele s převorem P. Johnem Cherfem se však v Broumově omezilo pouze na epizodu v letech 1946 až 1948. Současný opat Austin Murphy přijal Broumovské asi k hodinové audienci a svolil, aby výstava prozatím zůstala ve velkém klášterním komplexu.
Farář se potkal i s Králem Šumavy
Členové výpravy si našli čas i na koupání v Michiganských jezerech. „Rádi jsme si prošli i samotné město. Je impozantní různými stavebními pozoruhodnostmi. Nejvíc mě fascinoval pohled na panorama Chicaga z 95. poschodí a pozoruhodná byla i návštěva First Division Musea,“ vzpomíná Martin Lanži.
Potkal se také s dvaadevadesátiletým Josefem Hasilem alias Králem Šumavy, někdejším takřka nepolapitelným převaděčem a agentem-chodcem, který po únorovém puči převáděl i celé rodiny přes hranici, a to až do roku 1953 do jejího úplného uzavření. Pobýval v Bavorsku, poté odešel do USA.
Na celou jeho rodinu však tvrdě dopadla perzekuce komunistického režimu. Hasil dosud žije v domku na předměstí Chicaga a má pověst muže, který nestojí o veřejná vystoupení.
„Král Šumavy je členem farní komunity a vystupuje velice skromně. Možná proto, že jsem kněz, neměl problém o svém životě mluvit. Opět jsem si uvědomil, jakým darem je svoboda. Co mě upoutalo, byl i obdivuhodně vysoký věk českých katolíků v Chicagu. Devadesátka nebyl problém,“ všiml si Lanži.
I do budoucna zůstávají dveře pro broumovské kostely v severní Americe otevřené. Farář se na pozvání opata znovu vrátí v nadcházejícím akademickém roce do Lisle a na tamní benediktinské univerzitě promluví před studenty o kraji, který má k jejich městu vztah.
Na konci zimy 2017 se fotografická výstava dostane i do Českého národního centra v New Yorku. Další zastávky jsou v jednání, zájem projevily český konzulát v Chicagu či kanadské Toronto a Montreal. Další kontakty už Broumovští navázali s benediktinským opatstvím v Londýně a pro Tempus fugit se připravuje cesta i do Austrálie.
Do broumovské skupiny se počítá deset kostelů a také kaple na Hvězdě. Náleží do barokního krajinného celku s kostely a klášterem v Broumově. Kromě jednoho pocházejí z první poloviny 18. století a spojuje je styl vrcholného baroka a osobnosti Kryštofa Dientzenhofera i jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely vznikly na území klášterního panství v krátkém údobí mezi lety 1709 až 1743. Soubor je zvláštní svou uceleností, rozsahem, ale i urbanistickým působením v krajině.
Barokní soubor chce na seznam UNESCO
Po sedmdesátiletém chátrání se však památky daří opravovat jen velmi zvolna, letos do nich farnost investuje téměř 4 miliony korun z dotací a darů. Přitom pro zásadnější opravu by potřeboval dvacet až třicet milionů každý kostel, ale farnost nemá žádnou vyhlídku získat na Broumovsku majetky v církevních restitucích.
Šance je ještě v evropských fondech. Další významná podpora by mohla přijít, pokud by se kostely dostaly na seznam UNESCO. Na tom už pracuje celý tým lidí a jejich snahu podpořili prezident Miloš Zeman, kardinál Duka i ministr kultury Daniel Herman (o iniciativě čtěte zde). Bruselský ředitel UNESCO Paolo Fontani už kvůli tomu přijel do kraje.
„Věřím, že další kontakty v Americe přijdou časem. Tak to bylo třeba v Bruselu, kde jsem se seznámil s europoslancem Tomášem Zdechovským, s kterým pracujeme na zápise kostelů do UNESCO. Do Bruselu létám minimálně dvakrát za roka. Jinak to bylo v Paříži, kde jsem poznal špičkového českého houslistu Josefa Žáka s jeho chotí Annou. Aktuálně se svými pařížskými kolegy připravují nahrávání svého CD v broumovských kostelích,“ vypráví Lanži.
