Výtěžek z prodeje básnické sbírky Tajemná věnuje na pasportizaci, bez které by nebylo možné zahájit větší opravy.
„Návrat domů a přijetí funkce starostky pro mě znamenalo převzít odpovědnost za místo, které mám ráda. Nedokážu si Lanžov představit bez kostela. Naši předci se o něj starali a my ho necháme spadnout v době, kdy se máme nejlépe v historii?“ říká starostka Martina Majorošová (nestraník).
Obec s dvěma stovkami obyvatel o kostel sv. Bartoloměje zažádala loni v létě, na začátku března ho církev Lanžovu věnovala.
„V podstatě nám nic jiného nezbylo. Církev neměla kapacity se o něj starat a stav kostela už vyžaduje konkrétní zásahy. Chceme hledat cesty, jak ho opravit,“ tvrdí starostka.
Památka sice ještě není v havarijním stavu, ale už teď je podle ní potřeba zahájit postupné opravy. Střechou místy zatéká, poškozena je věž, některé okenní výplně chybějí a problémy se objevují i v navazující kapli sv. Apoleny.
Pasportizace, pak plán oprav
Poslední zásadnější rekonstrukce se uskutečnila v roce 1924, od té doby majitel prováděl jen základní údržbu, často pomáhali místní. Loni se díky dotaci podařilo vyměnit dvě okna.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„V letošním roce chceme nechat zpracovat pasportizaci a podle ní připravit plán oprav. Obec sama takto rozsáhlou obnovu financovat nemůže, budeme proto žádat o dotace a hledat další zdroje podpory,“ naznačuje starostka.
Lanžov loni hospodařil s rozpočtem kolem šesti milionů korun, letos bude dvojnásobný. Právě omezené finanční možnosti byly důvodem, proč se Martina Majorošová rozhodla podpořit záchranu kostela svou básnickou tvorbou.
Kostel sv. BartolomějePůvodně románský kostel vznikl při obchodní stezce spojující přemyslovská hradiště. V 16. století byl přestavěn v renesančním slohu, v roce 1684 ho doplnila věž a oratoř nad sakristií. Kostel několikrát změnil majitele, jednu dobu byl pod patronátem Albrechta z Valdštejna. V roce 1720 vznikla fara. František Cecinkar z Birnic na začátku 19. století nechal na jižní straně kněžiště přistavět pětistrannou kapli sv. Apoleny jako rodovou hrobku. Poslední významnější stavební úpravy kostela se uskutečnily v letech 1910, 1914 a 1924. Lunetová římsa presbytáře pochází ze 16. století, ze stejné doby je cínová křtitelnice, náhrobníky nebo socha Madony. Vnitřní vybavení je převážně z 18. století. Na hlavním oltáři je obraz sv. Bartoloměje z roku 1852, boční oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému a Svaté rodině. |
Básně píše od mládí
Vystudovaná biochemička píše básně od mládí. Sbírku Tajemná, stejně jako dvě předchozí knihy, vydala vlastním nákladem. Třiatřicet básní doplnila autorskými fotografiemi, portréty jsou zasazeny do Lanžova a okolí.
Vydání sbírky lidé loni na podzim podpořili na platformě Hithit.
Křest knihy se uskutečnil v prosinci v kostele sv. Bartoloměje. Celý výtěžek z jejího prodeje jde na obnovu kostela.
Kniha je ke koupi na obecním úřadě v Lanžově. Dárci mohou přispívat také přímo na transparentní účet. Za krátkou dobu se na něm sešlo víc než 120 tisíc korun.
Martina Majorošová má ke kostelu i osobní vztah.
„V kostele jsem byla pokřtěna a stejně tak naše dcera. Od dětství jsem kolem něj vyrůstala. Nejde jen o budovu, je to neodmyslitelná součást obce. Uvědomuju si, že jeho obnova bude dlouhodobá a náročná, ale věřím, že to za tu práci stojí. Bude to výzva, která potrvá desetiletí.“
Výtěžek z předchozí básnické sbírky autorka věnovala domovu pro seniory v Hradci Králové a také ženě v terminálním stadiu onkologického onemocnění.
„Poezie dnes není masovou záležitostí. Pokud ale může být prostředkem, jak někomu konkrétně pomoci, dává mi to velký smysl,“ podotýká.
Kostel otevřou hudbě i setkáním
Už dva roky se v kostele sv. Bartoloměje nekonají bohoslužby. Starostka by chtěla, aby se znovu stal místem setkávání.
„Rádi bychom alespoň několikrát do roka uspořádali koncert nebo jinou kulturní akci. Kostel má krásnou atmosféru a výjimečnou akustiku. Byla by škoda, kdyby zůstal zavřený,“ říká Martina Majorošová.
Díky tomu, že kostel ještě nedávno sloužil věřícím, je interiér poměrně zachovalý. Většina vnitřního vybavení pochází z 18. století, některé artefakty dokonce ze 16. století. Patří k nim například cínová křtitelnice z roku 1555, která se nyní nachází v pražské restaurátorské dílně. Dochovaly se také varhany, i když zatím nejsou funkční.
