Dekontaminační bod na zimním stadionu v Náchodě

Dekontaminační bod na zimním stadionu v Náchodě | foto: HZS Královéhradeckého kraje

Záchranáři skoro neslyší, potí se, ale jedou. Zásahy dělí podle rizika

  • 1
Zdravotníci záchranné služby jsou denně vystaveni možné nákaze koronavirem. Nikdy nevědí, k jakému pacientovi jedou, proto musí být v ochranných oblecích. Téměř neslyší stetoskop, zavření v igelitu denně vypotí litry vody a po zásahu u rizikových pacientů je čeká složitá dekontaminace.

„Nikdy nevíme, ke komu vyjíždíme. Každý výjezd znamená složité oblékání, omezené vidění, zhoršené vyšetřování. Nejde jen o to, abychom se sami nenakazili, ale abychom uchránili systém. Už jen styk s potenciálním nosičem viru znamená karanténu, a když budeme mít záchranku v karanténě, nejenže nebudeme jezdit ke covidům, ale nebudeme jezdit nikam, k infarktům, nehodám... To si nemůžeme dovolit,“ vysvětluje mluvčí krajské záchranky Ivo Novák.

Zdravotníci mají sice vyškolený biohazard tým, který cvičil zásahy u lidí s ebolou, SARS a dalšími infekcemi, jenže při rozsahu současné pandemie se natrénované postupy ukázaly jako příliš komplikované. Dekontaminace posádky i sanitního vozu zabrala několik hodin, a výjezdový tým tak byl vyřazen ze služby.

V ostrém provozu si to záchranáři vyzkoušeli v polovině března, když zasahovali u nehody mladého muže v Hradci Králové, který nerespektoval nařízenou karanténu po návratu z Itálie.

„Byly to pionýrské začátky. Systém ladíme, nikdo tu nesedí se založenýma rukama, ale všichni průběžně hledají vybavení a řešení. To jsou tisíce telefonátů, abychom situaci co nejlépe zvládli,“ pokračuje mluvčí.

Nekoupíte ani pláštěnku, vykoupené je všechno

Problém je i s ochrannými pomůckami. Záchranka sice dostala roušky a respirátory, jenže hlavně ochranných obleků je málo. Zdravotníci přitom musejí ke každému výjezdu použít novou sadu, a zásoby se tenčí.

„Dneska je vykoupené úplně všechno, nekoupíte ani pláštěnku, pončo, nic není. Sháníme alternativy, dokonce jsme si sehnali fabriku, která nám to bude šít, abychom s tím vyšli,“ popisuje Novák.

Protože není časově zvládnutelné při každém výjezdu absolvovat kompletní dekontaminaci, rozdělila záchranka výjezdy na méně a více rizikové. Základní stupeň ochrany používají zdravotníci vždy, pokud je riziko, že by pacient mohl být nakažený koronavirem, aktivují vysoký stupeň.

V takovém případě jim s dekontaminací pomáhají hasiči. Ti zřídili ve všech okresních městech dekontaminační stanoviště, kam sanity po odevzdání pacienta do nemocnice zamíří. V Hradci Králové vyrostl dekontaminační stan u malšovického stadionu.

„Místo jsme po dohodě s městem zvolili proto, že se jedná o uzavřený areál a je zde krytý prostor pro převlečení i zázemí pro dezinfikované osoby. Obdobně jsme také volili prostory v ostatních okresech v Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově, zpravidla se jedná o sportoviště,“ vysvětluje ředitel krajských hasičů František Mencl.

Posádka se dekontaminuje, hasiči čistí vůz

Na stanovištích jsou také šatny, sprchy i místo pro občerstvení posádky, která při delší práci v ochranných oblecích ztratí větší množství vody. Zatímco se dekontaminuje posádka, hasiči se vrhají na sanitní vůz.

„Musí být důslední a vždy myslet na to, že je třeba vyčistit všechny prostory, které mohly být kontaminovány. Jde hlavně o kliky a madla ve vozidle, prahy, volant a podobně. Samotnou dekontaminaci posádky máme již díky několikaletým zkušenostem a spolupráci mezi hasičským záchranným sborem a zdravotnickou záchrannou službou nacvičenou,“ říká mluvčí krajských hasičů Martina Götzová.

Zatímco dříve trvala dekontaminace sanity přes 1,5 hodiny, nyní je proces výrazně rychlejší. Záchranka totiž nakoupila generátory ozonu, které dokážou sanitu vydezinfikovat za deset minut. Dalších deset minut se musí vůz větrat. Zhruba stejně dlouho trvá, než se dekontaminuje a občerství posádka, která je tak schopná opět vyrazit do terénu už po půl hodině.

„Ty přístroje zatím máme asi dva a teď čekáme na dodávku dalších, abychom byli soběstační. Dalšími disponují hasiči. Náš inspektor provozu s tím přístrojem pendluje po kraji a pomáhá posádkám při dekontaminaci. Není složité si ochranné oblečení obléci, ale opatrně si ho sundat, aby se člověk nekontaminoval. To se dělá u všech posádek. I pokud zvolíme nižší stupeň ochrany, také po něm se svlékáme předepsaným způsobem, abychom postup dostali do krve,“ popisuje Ivo Novák.

V jakém ochranném režimu výjezd proběhne, určí už dispečer, který podrobně zpovídá volající. Kvůli velkému procentu bezpříznakových nakažených musejí hasiči vždy počítat s tím, že mohou jet k pacientovi s koronavirem.

„Pokaždé se musíme chránit stejně, jako bychom byli v kontaktu s infikovanými. Když ale jedeme na člověka, který je tři dny v karanténě, má horečku a suchý kašel, tak ho bereme jako pozitivního. Po tomto kontaktu se aktivuje dekontaminační stanoviště,“ dodává.