Město se snažilo o nákup lesů už před čtyřmi lety, jenže pak jej přibrzdila kůrovcová kalamita a epidemie covidu. S novelou lesního zákona pak tato snaha ustala úplně.
Teď – zhruba pět let po prvním sondování možností – úsilí městské společnosti o obchod znovu roste. Nákup záleží na dvou okolnostech: postoji ministerstva zemědělství a vyjednávání o ceně.
Kdyby obchod vyšel, Hradec by ke svým převážně borovicovým lesům přibral až šedesátileté duby a buky u Koliby. Kromě hospodaření a citlivé těžby by sloužily převážně pro rekreační funkce, například podstatné rozšíření oblíbených cyklostezek. Město je mohlo mít už před 90 lety, ale po tehdejší pozemkové reformě si raději koupilo lesní půdu na levnější písčité půdě. Původní součást Dačického velkostatku byla znárodněna při první pozemkové reformě.
„Byl jsem na ministerstvu zemědělství, měli jsme souhlas od státních lesů a podporu i na městě, jenže vstoupila v platnost novela lesního zákona, že státní majetek je možné směňovat pouze ve veřejném zájmu. Do dnešního dne však vyhláška nestanovila, co je definicí veřejného zájmu, a někteří poslanci měli podezření, že by mohlo docházet k machinacím s lesními pozemky,“ uvedl ředitel městských lesů Milan Zerzán.
„Veškeré snahy se zastavily v době covidu, teď je však ve městě nové vedení, z mého pohledu ve vedení panuje shoda a jednání bychom mohli obnovit. Ostatně město tvoří novou strategii a jedním z hlavních bodů by mělo být rozšíření majetku města,“ řekl ředitel Zerzán, podle kterého by s nejasným výkladem novely lesního zákona mohli pomoct například místní poslanci nebo senátor Jan Holásek (Nestraníci).
Cena za rozšíření hradeckých lesů by byla velmi vysoká, nejvýš však kolem půl miliardy korun.
„Cena lesa je proměnlivá, záleží podle situace na trhu. Když byla kůrovcová kalamita, smrkové dřevo se prodávalo za sto korun za kubík, teď už to jsou dva tisíce. My máme zájem o zhruba 1,1 tisíce hektarů lesa u Koliby, cena se pohybuje kolem půl miliardy, ale ta částka je pohyblivá,“ upozornil Zerzán, podle něhož by šikovný vyjednavač města mohl uspořit velice významnou sumu, například za předpokladu koupě části státních lesů ve veřejném zájmu.
Město nákup podporuje
Před čtyřmi lety nebyla hradecká vláda proti obchodu. Nedávno ji vystřídala nová pětikoalice a také ta nákup lesů podporuje. Tedy aspoň za předpokladu, že najde zdroj financování.
„Já jsem pro. Ta věc byla tenkrát ukončena na ministerstvu zemědělství. Museli bychom tedy znovu začít vyjednávat. Další záležitostí je finanční stránka. Město plánuje například dostavbu multifunkčního stadionu, chceme řešit Benešovu třídu, Velké náměstí nebo se vypořádat s opravami a údržbou veřejných prostor, na městskou kasu je toho tedy skutečně hodně. Každopádně bychom museli najít zdroj financování, ale ten obchod by měl význam,“ uvedl Miroslav Hloušek (ODS), náměstek primátorky mimo jiné pro oblast městských organizací.
Lesy ve vlastnictví městaSpolečnost Městské lesy Hradec Králové dosud vlastní 3,8 tisíce hektaru lesa. Hradec Králové si vyhlédl u Koliby 1,1 tisíce hektaru smíšeného lesa. Obchod mezi městem a Lesy ČR by mohl stát 0,5 miliardy korun. Záleží na vyjednávání. |
„Také já bych souhlasil. Měl bych však podmínku, aby ta půda zůstala lesy a nestaly se z toho stavební parcely. Pokud najdeme zdroje, jednoznačně to podpořím,“ doplnil Pavel Vrbický (Piráti), náměstek pro majetek města.
Transakci mezi městem a ministerstvem zemědělství coby zřizovatelem Lesů ČR podporuje i náměstek pro investice a strategický rozvoj Lukáš Řádek (TOP 09).
„Prozkoumal jsem všechny kroky, které k nákupu v minulosti byly učiněny, a vnímám pozitivně, aby městské lesy měly co největší plochu biotopů. Město podle mě dokáže velmi dobře vyvažovat funkce lesa, tedy produkční, ale i například rekreační nebo vzdělávací. Městské lesy mohou nabídnout Hradečákům celou řadu aktivit. Zaslechl jsem, že by šlo i o částku vyšších stamilionů, ale tak tomu bylo před čtyřmi lety. Od té doby se ceny lesních pozemků pohybovaly nahoru, ale i dolů,“ upozornil Řádek.
Stezka až pod Orlické hory
Podle šéfa městských lesů by zisk více než tisíce hektarů zhruba padesátiletého listnatého lesa vyrovnal křivku věkových stupňů lesa, protože v majetku společnosti přesně tak starý i bonitní porost chybí.
„Les se má stejně jako děti vychovávat, když je mladý. Když propásnete prvních 20 až 30 let, nedoženete to ani za dalších sto let,“ řekl Zerzán.
Listnáče u Koliby by také dotvořily prstenec městských lesů na jihovýchodě Hradce.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Kdybychom jej získali, dalo by se například kolem rozhledny Milíř navázat na Labskou stezku a přes stezku u Obědovic se dostat až pod Orlické hory,“ upozornil Zerzán.
Ani lesům u Hradce se nevyhnul fenomén, který dokázal v Česku napáchat škody za desítky miliard korun. Ale protože smrkové porosty jsou kolem města v menšině, kůrovec tu neřádil tolik jako například na Náchodsku, Trutnovsku nebo v okolí Nového Bydžova a Jaroměře.
Podle ředitele městských lesů se problém zbytečně zveličuje a příčinu leckdy vidí i u majitelů lesů: „Mám pocit, že někteří lesníci se od zemědělců naučili za posledních 20 až 30 let jen brečet.“
