Na náměstí vyrostla nízkoenergetická budova za více než 20 milionů korun, která nahradila pozdně barokní dům z počátku 19. století, jehož základy a sklepy pocházely dokonce už ze století šestnáctého.
Nejstarší v původní podobě dochovanou stavbu města, která přežila války i bývalý režim a kde v minulosti sídlily také galanterie, butik, mlékárna, hostinec či bazar, už připomínají jen fotografie. Nová knihovna má s budovou společnou pouze část základů.
Přestože se k záchraně domu číslo popisné 61 na Klicperově náměstí podepisovala petice a vznikla i alespoň částečně vyslyšená iniciativa za jeho prohlášení kulturní památkou, snaha vyšla naprázdno. Demolice údajně byla nezbytná navzdory doporučení ministerstva kultury.
„Dům čp. 61 nebyl prohlášen kulturní památkou, ministerstvo kultury ovšem doporučilo zpracování stavebně-historického průzkumu s podrobnou dokumentací jednotlivých stavebních fází budovy s dřevníky i šetrný postup při plánované rekonstrukci stavby – obzvláště s přihlédnutím, že se jedná o jeden z posledních takto zachovaných domů v centru města,“ odpověděla na dotaz občanského spolku Kulturně smýšlejících mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Zmíněnými dřevníky ve skutečnosti byla míněna poměrně unikátní pavlač otevřená do ulice, kde městská zástavba plynule přecházela v zástavbu uliční. Dům již nestojí i kvůli památkovému zákonu, který zatím nezná pojem památka místního nebo lokálního významu, to by se však mělo změnit.
Dům byl z nekvalitní opuky, říká starosta. Odpůrci nesouhlasí
Podle chlumeckého starosty Miroslava Uchytila (KDU-ČSL) byla demolice nevyhnutelná.
„Měli jsme vůli co nejvíce ochránit aspoň některé části té původní stavby. Jenže dům byl postavený z nekvalitní opuky, která se za ty roky změnila spíš v hlínu. Obvodové zdivo bylo svázané doslova sežranými trámy, rovněž krov a střechy byly v jasně havarijním stavu,“ vysvětlil důvody demolice Uchytil.
„Domnívám se však, že byly splněny hlavní požadavky památkářů, tedy aby skelet nové budovy zachoval alespoň v nejhrubších obrysech původní budovu. Nová knihovna je ale každopádně krásná, povedla se,“ řekl starosta.
Jiný názor však mají odpůrci šetrné rekonstrukce a přístavby, jak je uvedeno ve stavebním povolení. Ve skutečnosti totiž šlo o kompletní demolici celého objektu až do základů. Podle iniciátorky petice je vedení města spoluviníkem špatného stavu čp. 61.
„Město mělo peníze z jeho pronájmu, avšak kromě růžové fasády na průčelí, kterou udělalo před několika lety, a zajištění střešní krytiny do domu nic zpět neinvestovalo. Kromě pavlače nebyla narušena statika domu. Tvrzení, že budova byla v dezolátním stavu, není pravdivé, ten dům byl v opravitelném stavu a mohl být uchovám pro další generace,“ uvedla Martina Kolinská.
Její názor podpořil rovněž Miloš Buroň z Národního památkového ústavu v Josefově, který vypracoval velmi podrobnou studii a návrh na prohlášení někdejší galanterie za kulturní památku, avšak kvůli vydanému stavebnímu povolení památkovou ochranu několik měsíců před demolicí nedoporučil.
„Dům se nachází ve vcelku dobrém stavu. Některé konstrukce a prvky jsou přirozeně zestárlé a opotřebované, což je způsobeno i zanedbanou údržbou. Většina konstrukcí se nachází v obnovitelném stavu,“ konstatoval Buroň.
Ještě ostřejší argumentaci volil viceprezident Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Martin Kadrman.
„Pokud město není ochotno chránit své vlastní kulturní dědictví a pokud namísto hledání využití historických budov volí jejich demolici, co potom očekává od soukromých vlastníků? Jedná se o ukázkový případ selhání všech stupňů státní správy včetně zdejší samosprávy,“ zdůraznil Kadrman.
Za záchranu bojoval rovněž architekt a historik urbanismu Karel Kuča. „Dům čp. 61 sice není kulturní památkou, nicméně jeho historická hodnota je doslova nevyčíslitená. Bylo by opravdu smutné, kdyby měl být zbořen a nahrazen novostavbou. Tím spíše novostavbou s velmi kulturní náplní,“ prohlásil ještě před tím, než dům z počátku 19. století zmizel.
V knihovně je místo pouze pro 30 tisíc svazků
Zatímco do nyní již bývalé chlumecké knihovny v sokolovně se vešlo přes 50 tisíc svazků, ta úplně nová na náměstí má kapacitu jen třicetitisícovou. „Vedení knihovny se rozhodlo některé knihy dál neskladovat, vyřazeny byly dlouhodobě nepůjčované knihy,“ zdůraznil Uchytil a připomněl, že další sklad knih má Chlumec v Lučicích.
Kromě knihovny se do nového objektu vejde i informační centrum, v patře bude hudební sál a výtvarné dílny základní umělecké školy. Kritici upozorňují na to, že sál nebude o moc větší než ten stávající, navíc žáci i učitelé budou muset přecházet mezi budovami. Koncertní klavír zůstává v původním sálu.
„Díky novým subtilnějším zdem jsme vnitřní prostory téměř o metr rozšířili. Sál to bude víceúčelový,“ pronesl Uchytil.
Odpůrci bourání bývalé galanterie rovněž poukazovali, že daleko vhodnější pro knihovnu by byla nevyužitá budova Říhova domu, který má velkou zahradu i parkoviště, nebo proluka s pozemky pod základní školou v ulici Komenského, kde mohla knihovna vyrůst na zelené louce.
„Pro Říhův dům máme skvělé využití, po rekonstrukci bude více než polovina prostor patřit našemu velmi aktivnímu klubu důchodců. Sice byly návrhy ve prospěch knihovny právě v Říhově domě, ale já si myslím, že jsme udělali dobře, když jsme využili prostory na náměstí. Věřím, že návštěvnost půjde vysoko nahoru, když lidé o novou knihovnu zakopnou,“ řekl starosta.
Podle něj stavba knihovny včetně zařízení interiérů stála 21,8 milionu korun. Informace, že skutečné náklady byly o deset milionů vyšší, rozhodně popírá: „To musím jednoznačně dementovat, jsou to dezinformace.“
