Je to typový projekt z éry socialismu. Z Kina 70 v Novém Městě nad Metují i přes jeho nynější neutěšený stav dýchá lehkost i velkorysé nakládání s prostorem. Tvůrci se totiž v polovině 60. let inspirovali poválečným funkcionalismem na Západě.
Panoramatické kino se otevřelo divákům před padesáti lety, jeho obdoby stojí pouze v slovenských Trnavě, Handlové a Partyzánském, jenže těch se už dotkly leckteré úpravy.
Novoměstské kino málem potkalo totéž. Ještě v roce 2020 mířilo k nenápadité modernizaci a polystyrenovému zateplení, jak navrhl městský architekt. Po kritice ze strany mladých architektů i části veřejnosti si to však zastupitelé rozmysleli a nechali se přesvědčit k uspořádání kvalitní architektonické soutěže podle pravidel České komory architektů.
Teď už mají v rukou výsledky a vedení radnice neskrývá nadšení. Porotci vybírali z 26 návrhů od ateliérů z Česka, Slovenska, Španělska, Švýcarska a Německa, jeden návrh byl vyřazen.
Obyčejný barák? Ani náhodou!
„Poprvé jsme tu dělali takovou velkou otevřenou soutěž. Od minulého vedení znělo, že je to barák, málem panelák, ale my jsme věděli, že kino má hodnotu. Soutěž to dokázala. Když jsem se dozvěděl, že zájem má tolik studií z pěti zemí, běhal mi mráz po těle. Vážím si toho, že jsem mohl být v porotě a strávit jeden úplně skvělý den s architekty, kteří mají hodně za sebou. Každou myšlenku tam profesionálně zvažovali ze všech stran,“ popisuje starosta Milan Slavík (ODS), profesí projektant.
Soutěž rozjelo v polovině roku 2020 předešlé vedení města se starostou Petrem Hablem (Volba pro Nové Město). Předcházely tomu však turbulentní měsíce, během nichž občanští demokraté, nespokojení i kvůli kinu, opustili čtyřkoalici a rozešli se se svým místostarostou Liborem Hovorkou. Po loňských komunálních volbách vítězná ODS poskládala novou trojkoalici.
Porotci posuzovali návrhy na Kulturní centrum Kino 70 anonymně. O vítězích soutěže rozhodli už 22. listopadu, výsledky radnice zveřejnila v půli ledna. Vyhrálo pražské Sokoban studio, druhé je sdružení tamti_architekti z Pardubic, třetí Tomáš Dvořák architekti z Brna. Oceněny byly i další tři návrhy, úspěšní autoři si rozdělí 590 tisíc korun.
„Potřebujeme se teď potkat s vítězem a budeme to řešit dál. První návrh zvítězil před druhým velmi těsně, i třetí je dobrý v tom, co jsme od soutěže chtěli. Jsem naprosto spokojen, i když budou nutné určité úpravy. Vítěz navrhoval do venkovního prostoru nějaké trávy, které se tam nehodí, to bude třeba přepracovat (doporučila to i porota - pozn. red.). Pokud by vítězní architekti nechtěli z něčeho slevit, může dojít i na druhý návrh,“ vysvětluje starosta.
Limit byl 110 milionů
Podle něj nyní jde o to, dosáhnout povolení pro stavbu, daleko těžší však bude ji uskutečnit. Architekti dostali finanční limit 110 milionů korun, většina návrhů se vešla podle orientačních odhadů do částky 130 milionů, některé však byly i dražší.
„Jsem realista, ve stavařině se pohybuji přes dvacet let a myslím, že při dnešních cenách se už pohybujeme kolem částky 150 milionů. Alespoň polovinu bychom rádi někde sehnali z dotací. Je to přece jen jediná stavba svého druhu v republice, ale bude to hodně těžké,“ tvrdí starosta.
Architekti mohli při rekonstrukci a revitalizaci kina uvažovat i o přístavbě. Město požadovalo, aby v Kině 70 zůstal zachován hlavní sál se svažitým hledištěm pro 310 diváků, aby se v něm nejen mohlo promítat, ale také pořádat zájezdová divadelní představení. Jinak se ale dispozice vnitřních prostor mohly měnit.
V požadavku města byl také druhý, menší sál pro 90 návštěvníků, kde by se mohly konat koncerty, výstavy či taneční kurzy. V nynějším malém sále totiž překážejí sloupy. Potřeba je také foyer, kavárna, salonek, toalety, kanceláře a nově i zázemí pro padesát účinkujících v sousedství jeviště.
Venku by měl navazovat prostor s pódiem pro pořádání třeba menších koncertů, které se tu konají v době filmového festivalu. Město také žádalo zachovat dvacet parkovacích míst a navrhnout v okolí dvacet dalších. Kapacita kina se totiž nezmění.
Návrhy budou vystaveny
Výsledek se povedl i podle ředitele Městského klubu Zdeňka Krákory, který má současné kino na starost a v porotě měl poradní hlas: „Návrh, který vyhrál, mi z pohledu provozu dával nejvíc smysl. Jsem rád, že se i páni architekti přiklonili k provoznímu hledisku a neřešili jen designové zpracování nebo uměleckou hodnotu.“
Na vítězném návrhu si cení, že nabídl druhý společenský sál s největší plochou, který bude dobře navazovat na hlavní projekční sál.
Architektonické návrhy budou k vidění od 14. do 19. února. Pořadatelé pozvou na vernisáž vítěze, přítomen bude i organizátor soutěže, architekt David Mateásko. Výstava bude otevřena v době projekcí v kině.
„Návrhy byly opravdu různé, některé obsahují i velké přístavby mimo současnou hmotu kina. Jeden hnal přístavbu do výšky, někteří autoři otáčeli hlediště a jeviště v hlavním sále, někteří dostavovali volný prostor za kinem, lišilo se umístění malého sálu. Vybrat jeden návrh z 26 bylo velmi složité. Pro mě bylo zajímavé, jak se tam vedla rozprava, byla to obrovská zkušenost,“ říká o účasti v porotě Zdeněk Krákora.
Fakta: Kino v Novém městě nad MetujíČeskoslovensko podporovalo výstavbu kin ve velkém už od padesátých let, technologie panoramatického kina s lepším obrazem a zvukem se šířila od poloviny šedesátých let. Nejspíš kvůli velké poptávce po takovém typu kina vznikl vzorový projekt Modrý trojúhelník. Přisuzuje se Stanislavu Talašovi, Karolu Ružkovi, A. Majerovi a statiku Jiřímu Kaldounovi, spolupracovníku architekta Karla Pragera. Projekt pochází z roku 1964. Tři kina vznikla na Slovensku a jedno v Novém Městě. Jak uvádí Adrián Kobetič s dalšími autory ve studii Panoramatické kino Hviezda z roku 2019, typizovaná stavba se v konkrétních případech měnila, protože projekt už po několika letech zřejmě neodpovídal normám, chyběly sériové díly nebo byl nedostatek určitých materiálů. Novoměstské kino se začalo stavět roku 1969. Odborné práce zajišťoval dodavatel, v akci „Z“ brigádnicky pomáhali místní obyvatelé i závody. Město však čelilo výtkám, že podcenilo přípravu, některé nedostatky se tak dokonce řešily až na krajském výboru komunistické strany. Nakonec však odborná komise shledala, že kino i přes nákladnost svým přínosem přesahuje hranice města. Slavnostní otevření se uskutečnilo 1. prosince 1972. Přijel ministr vnitra, náměstek ministra kultury, pracovník sovětského velvyslanectví, zástupci filmu i filmoví herci. Stříhala se páska, následovaly projevy, herci hradeckého divadla recitovali básně sovětských autorů. „Na závěr přítomní zhlédli sovětský válečný velkofilm o hrdinné obraně Sevastopolu Moře v plamenech. Původně plánovaný sovětský snímek Ruské pole se předsedovi MěNV V. Červenému ani vedoucímu novoměstského kina panu Herčíkovi nelíbil a ke slavnostnímu promítání nebyl doporučen,“ píše ředitel novoměstského muzea Jiří Hladík v podkladech pro soutěž. Aktivisté se před třemi lety pokusili prohlásit kino za památku, ale ministerstvo kultury ani nezahájilo řízení. Josefovští památkáři však budovu v posudku z roku 2019 oceňují: „Historická a architektonická hodnota objektu kina 70 je z hlediska konstrukčního a estetického na velmi vysoké úrovni, je dokladem tendencí a myšlenek uvedeného období. Ojedinělé je také dodnes zachované materiálové a kompoziční řešení včetně části dochovaného interiéru.“ |
