Jde o největší druh jeřábů žijících v Africe. Zoo je chová od roku 2015, samice dosud snesla několik vajec, ta však nebyla oplozená.
Z posledního sneseného se 14. června vylíhl malý jeřáb. Mládě přečkalo první týdny života bez potíží, vypořádalo se s vedry i lijáky. Nyní povyrostlo a ve vysoké trávě je již často a dobře k vidění.
„Rodiče ho vodí po výběhu s antilopami sitatungami západoafrickými a vše vypadá v pořádku. Odchovy jeřábů bradavičnatých jsou velmi výjimečné. V chovu jsou často neoplozená vejce a páry ne vždy harmonizují,“ říká k mimořádné události zoolog Michal Podhrázský.
Pokud se vše podaří, mezi dvorskými ptáky to nejspíš bude vůbec nejúspěšnější přírůstek letošního roku.
Světové zahrady sdružené v systému ZIMS hlásí v chovu celkem 141 těchto ptáků. V posledním roce se v Evropě nevylíhlo žádné jiné mládě než to dvorské. Ve světě se rozmnožil jeřáb bradavičnatý ještě v Johannesburgu, který je s 37 ptáky největším chovatelem planety, a dvou zahradách v USA. Všechna tři zařízení mají po jednom ptáčeti.
Chovatelé jen uchystali podmínky
Dvorská zoo chová pět druhů jeřábů. Loni se povedlo poprvé odchovat jeřába rajského. Zkušenosti v chovu všech těchto ptáků napomohly i v péči o nejnáročnější jeřáby bradavičnaté.
Odchov je zcela přirozený a vychází z toho, že odborníci připravili dospělým ptákům ideální podmínky pro život. Dál do odchovu nezasahují. „Pár si postavil jednoduché hnízdo na zemi. Vejce rodiče sami inkubovali a nyní potomka sami vodí,“ říká Podhrázský.
Jeřábi bradavičnatí, někdy také česky označovaní jako laločnatí, jsou největšími z afrických jeřábů. Na výšku mohou měřit i víc než 170 centimetrů. Ze všech jeřábů má tento druh nejdelší dobu inkubace vajec, mláďata se líhnou po 36 až 40 dnech. Rodiče pak společně pečují o potomka asi 2 až 3 měsíce.
VIDEO: Malí levharti ve Dvoře Králové se kočkují s mámou, zkoušejí šplh na strom |
Po odchovu mláděte se pár nerozejde. Jeřábi jsou proslulí dlouhotrvajícími vztahy. Jakmile se pár utvoří, což může trvat, zůstávají spolu partneři velmi dlouho. V době toku pouto upevňují složitými rituálními tanci a troubením, díky kterým se jeřábi v mnoha kulturách stali důležitými symboly věrnosti i elegance.
Podobně jako další obyvatelé mokřadů a močálů jsou i jeřábi bradavičnatí stále více ohrožení. „Právě mokřadů totiž velmi rychle ubývá, a těmto nádherným živočichům tak mizí prostor k životu. Podle odborníků nezůstává v přírodě víc než 8 tisíc párů a stavy dál klesají,“ říká mluvčí zoo Michal Šťastný.
Jeřáb bradavičnatý se vyskytuje na jihu Afriky a také na planinách Etiopie, Zambie, Mozambiku, Zimbawe nebo Angoly.
