Stromolezec a arborista Jan Janoušek na dojezdu sjezdovky pod Čertovou horou v Harrachově pokládá tašku s batohem. Vyndá lezecký úvazek, postroj, lano a olověné závaží s lankem.
Prakem na kovové tyči nahodí olovo do koruny solitérní jedle. Hned napoprvé se mu podaří lanko obmotat kolem silné větve asi ve dvou třetinách kmene. Na vodicí lanko naváže horolezecké lano, druhý konec uváže ke stromu a za lano několikrát silou zabere. Posune ho tak blíž ke kmeni.
„Je pěkně čistý, vypadá to jako optimální trasa,“ prohodí Jan Janoušek při pohledu na kmen.
Přes noc v Harrachově napadlo pět centimetrů sněhu, podmínky nejsou úplně ideální. „Mráz tolik nevadí, sníh ano. Větve kloužou, i když je na nich pár milimetrů sněhu,“ upozorňuje.
Stromolezec si oblékne arboristický postroj. Má na něm kmenovou smyčku, kterou se ukotví v koruně, i polohovací brzdu pro pohyb v laně.
„Oproti horolezeckému úvazku je víc polstrovaný, aby byl pohodlnější, protože v něm člověk většinu času sedí,“ vysvětluje arborista. Nemá stupačky, lano upevní v nožním blokantu na botě. Když se sune nahoru, vypadá to jako chůze po schodech.
Deset plodných větviček
Přestože v nadmořské tisíc ve výšce 680 metrů jsou dva stupně pod nulou, Jan Janoušek je bez rukavic. Namrzlé větve mu v holých rukách tolik nekloužou.
Z místa, kde končí šedesátimetrové lano, zbývá ke špičce jedle několik výškových metrů. Stoupá po větvích a jistí se kmenovkou. Po chvíli je na vrcholu koruny, zahradnickými nůžkami ustřihne deset částí větví a hodí je na zasněženou zem. Pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je posbírají do modrého igelitového pytle.
„Není potřeba brát extra dlouhé větve, podstatné je, aby kousíčky byly plodné. To dokládají jasně patrná vřetena po šiškách,“ ukazuje mluvčí správy parku Radek Drahný. „Zároveň musí být co nejvitálnější, což se pozná podle délky jednoletého přírůstku,“ doplňuje Jan Janoušek po slanění 35 metrů.
Siláž i řepa. Oborník zatleská a krkonošští jeleni vědí, že je prostřeno |
„Mladé jedle mají větve hezky rozpažené, tady bylo vidět, že už je to starší strom, větve jsou vlnité a pokroucené,“ popisuje.
Janoušek za den získá větvičky z korun až osmi jedlí. Může to dělat do minus pěti stupňů. Při nižších teplotách hrozí, že se potrhají rostlinná pletiva. „Není to jen lezení. Mezi jednotlivými stromy jsou často dlouhé přesuny, něco zabere příprava lana. Když všechno šlape, tak se těch osm stromů za den dá zvládnout,“ dodává arborista z Nového Města pod Smrkem.
Stromolezectví se věnuje osm let. Zatímco odběry plodných větví jsou jednorázovou akcí, která se s největší pravděpodobností už nebude opakovat, sbírá šišky v korunách jedlí pravidelně každý rok na podzim. Z nich lesníci získávají semena pro pěstování.
Ze školky do semenného sadu
Řízky, které arborista u harrachovské sjezdovky nastříhal, zamíří do Školky okrasných rostlin v Čermné nad Orlicí.
„Tam odeberou koncové zdřevnatělé části, které naroubují na připravené podnože jedlí. Ve školce budou růst tři roky, pak je umístíme do oploceného semenného sadu ve vhodné lokalitě Krkonoš. Až začnou plodit, budeme moci sbírat šišky se semeny přímo ze sadu. Tím se zajistí, že bude dostatečná zásoba pro další generace jedlí,“ vysvětluje Pavel Blažek, odborný pracovník Správy KRNAP.
Z deseti větví vznikne ve školce 50 roubů. Neznamená to, že z nich nakonec vyroste stejný počet jedlí. Ztráty jsou poměrně velké.
Krkonošské lesy jsou v nejlepším stavu za stovky let, stromů je 18 milionů |
Ve vegetačních stupních nad 700 výškových metrů ochranáři po celých Krkonoších vybrali 103 elitních jedlí. Jejich stáří se pohybuje od 150 do 200 let.
„Jsou původní krkonošské, které zde rostly přirozeně. Po imisní kalamitě v 80. letech se nové stromy už neobjevovaly, takže těch vzrostlých se ve vyšších nadmořských výškách dochovalo jen pár. Z toho důvodu je důležité zachovat genofond dřevin,“ upozorňuje Pavel Blažek.
Stromy vhodné ke sběru osiva musejí mít razítko Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. S odebíráním plodných větví ochranáři začali v lednu, celkem chtějí do konce února získat vzorky z padesátky stromů. Pak by měli mít dostatečnou zásobu kvalitního reprodukčního materiálu.
Kvůli znečištění ovzduší imisemi, působení škůdců a klimatické změně kleslo zastoupení jedlí v národním parku z patnácti procent na pouhé jedno. Patří přitom mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí v ekosystémech. Správa KRNAP každoročně po Krkonoších vysází asi deset tisíc jedlí. Cílem je, aby tvořily šest procent z lesních porostů.
