Žádné polstrované sedačky, koberce a uzavřené komorní interiéry. Spíš přiznaný a strohý industriální charakter odkazující na původní krvavé účely. Hradec se nyní zabývá tím, jaký nový účel jatkám svěřit.
Neporáží se v nich už šedesát let, podnik na hranici Pražského Předměstí a Plácek přitom neřízeně chátrá od roku 1993.
Město by se mohlo inspirovat v Ostravě nebo Praze. Jen v Holešovicích jsou dva učebnicové příklady, jak místu porážek vrátit život. Cirk La Putyka si z bývalého masokombinátu udělal své centrum, které nazval Jatka 78. I další tovární hala názvem odkazuje na maso. Projekt MeetFactory vybudoval výtvarník David Černý. A konečně je tu i ostravská Galerie Plato.
První byla petice
Prvním krokem k záchraně hradeckých jatek byla úspěšná petice. Tím druhým dobrá vůle vlastníka tedy města areál zachovat. Do třetice začalo konat i ministerstvo kultury, jež zahájilo řízení o prohlášení objektu chráněnou památkou.
Hradec zadal stavebně historický průzkum areálu jatek, následovat bude studie proveditelnosti – a pak už jen otevřít finanční stavidlo a miliony na proměnu.
Problémem znovuoživení jatek by mohla být nejen finanční náročnost, ale i dosud skryté ekologické zátěže. Pro příklady se nemusí chodit daleko: na sousedním Vančurově náměstí kdysi bývala dehtárna. Sondy tu prokázaly až desetitisíckrát překročené limity karcinogenních látek, jako jsou benzen, naftalen nebo xyleny.
„Funkcionalistický průmyslový areál je v majetku města a je v poměrně špatném stavu. Před několika lety byla iniciována záchrana a my v ní budeme pokračovat hledáním možností, jak jej užívat. Mohly by tu mít zázemí kulturní organizace,“ popsal Adam Záruba (Změna), náměstek primátorky pro oblast architektury a urbanismu.
„Studie proveditelnosti nám napoví, kolik by to stálo i jak jsou prostory vhodné pro naše plány. Podkladem bude stavebně-historický průzkum, který jsme již zadali. Ten nám popíše stavbu včetně toho, co je na ní cenné a co je potřeba zachovat. Vedení města skutečně neuvažuje, že by se šlo cestou demolice nebo prodeje. Chceme stavbu nejen zachovat, ale i začlenit do městského života,“ ubezpečil náměstek Záruba.
Co mají společného?
V někdejších jatkách v Kydlinovské ulici je dnes prodejna stavebnin. I díky tomu se areál nestal cílem zlodějů, sběračů kovů nebo vandalů, kteří nesou velký díl viny na loňské demolici bývalé koželužny v Kuklenách.
Z koželužny na Pražské třídě zbyl jen tovární komín, malá hala je už minulostí:
22. května 2019 |
Některé objekty hradeckých jatek pocházejí už z konce 19. století. Petici šlo především o záchranu hlavní porážkové haly, chlévů a žaludkárny z 30. let minulého století. Navrhl je stavitel Josef Vyleťal a před devadesáti lety realizoval Josef Fňouk. Stejná dvojice pro město postavila Novákovy garáže nebo Skleněnou věž.
Areál je součástí tovární čtvrti Na Okrouhlíku, kde od konce 19. století sousedil s továrnami Dehtochema, Montas nebo Foma. V hlavní jateční hale před devadesáti lety sloužilo osm porážecích stanovišť, strojovna, chladírna, předchladírna, střevárna či šatna. Většina původního členění je dosud zachovalá.
„Ve východních Čechách nemáme žádný památkově chráněný takový typ účelové stavby. Navíc hradecký areál není ve špatném stavu, hlavní budova je různorodě použitelná a je zachovaná včetně některého vnitřního vybavení,“ potvrdil ředitel Národního památkového ústavu (NPÚ) v Josefově Jiří Balský.
Kultivace hlučné lokality
Jatka, Dehtochema, Montas, Fotochema, dlouhá železniční vlečka, areál technických služeb a za řekou Labe Gumokov. To vše tvoří jeden z největších průmyslových areálů uvnitř města, kterému rozlohou může konkurovat pouze ZVU. V některých se stále vyrábí, další se však proměnily třeba na kanceláře nebo náplň teprve hledají.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Případ jatek může být velmi důležitým impulzem ke kultivaci celé lokality i k vylepšení pověsti špinavé a hlučné čtvrti ze tří stran obklíčené železnicí a z té čtvrté frekventovanou výpadovkou. Zatímco průmysl tu ztrácí svou dominantní roli, koleje se naopak budou rozrůstat. Od roku 2026 se má stavět dvoukolejka směrem na Týniště.
„Celé široké území má opravdu velký potenciál. Právě proto pro něj budeme připravovat i studii, která nám ukáže možnosti dalšího rozvoje. Ty by mohly být podkladem pro budoucí změny územního plánu. Studie nám přinese vize, jak by celá lokalita mohla vypadat. Je tam několik dalších průmyslových objektů vesměs v soukromém vlastnictví, které jsou hodnotné a bylo by dobré je zachovat a transformovat na městský prostor,“ uvedl Adam Záruba.
Získá město starý most?
Studie a budování druhé koleje vyřeší i otázku propojení obou břehů Labe s jatkami a Fotochemou na jedné straně a Gumokovem na druhé. Hradec by mohl usilovat o železniční most, který po zdvoukolejnění pozbude významu.
„Je nýtovaný, pochází z roku 1939 a je to architektonicky velmi zajímavá věc. Bylo by hezké jej zachránit a najít pro něj využití,“ míní Adam Záruba.
Město už jeden vysloužilý most vlastní. Dva a půl roku v depozitu na letišti odpočívá torzo železného mostu Plukovníka Šrámka ze Svinar. Fragment už budoucnost má: Hradec s ním počítá na hlavní přístup pěších a cyklistů do Severní zóny za dopravním podnikem.
