Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

  9:04
Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani nezdá. Reportáže z těchto výprav shrnula ve své nové knize Toulky Krkonošemi.
Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se jižním směrem na Dolní Mísečky. | foto: Martin Veselý, MAFRA

„Tipy a postřehy z putování po Krkonoších, které publikuji, mohou být klidně inspirací při plánování výletů do málo známých koutů Krkonoš. Všichni jdou na Sněžku nebo k prameni Labe a přitom je zde tolik krásných a skrytých zákoutí,“ říká 29letá krkonošská rodačka.

Horské stezky lišící se délkou, šířkou, pohodlností a kdoví čím ještě, tvoří v Krkonoších slušnou síť. Je to krkonošský fenomén?
Svým způsobem ano. Krkonoše jsou všemi možnými cestami skutečně hustě protkané. Je to dané jejich rozlohou a atraktivností. Na ploše 385 čtverečních kilometrů se nabízí nespočet přírodních krás, za kterými se sem už několik století vydávají turisté. Před nimi sem přicházeli hledači drahých kovů, dřevaři. Mezi Čechami a Slezskem tudy proudilo zboží. Lidé se snažili usnadnit si pohyb v obtížném horském terénu, a tak vznikaly cesty i stezky.

Jana Tesařová

Jana Tesařová upozorňuje na takzvaný zemní nebo jinak také jehlový led. Vzniká...

Je jí 29 let a žije ve Vrchlabí. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, je čtyři roky redaktorkou časopisu Krkonoše - Jizerské hory, na Správě KRNAP vede program pro veřejnost Horskou pěšinou, z nějž pravidelně publikuje reportáže. Toulky Krkonošemi jsou její první knihou, pro Správu KRNAP také připravila brožuru Horskou stezkou.

Jsou stezky v Krkonoších něčím charakteristické?
Jsou velmi různorodé. Od asfaltek sloužících zásobování, ale i cyklistům, k širokým přibližovacím cestám vzniklým v návaznosti na imisní kalamitu z konce minulého století, po cesty turisticky značené a skoro utajené lesní chodníky a pěšinky.

Zaměřme se právě na ty původní nebo ty, které po rekonstrukci působí stále archaicky. Proč jsou některé z nich tak precizně vybudované?
To souviselo s jejich užíváním. Pokud chcete, aby plot plnil svou funkci, taky se o něj staráte. Horalé si svých cest a pěšin cenili. Jejich vybudování bylo fyzicky velmi náročné, údržba se jim vyplatila. Hodně z cest zmizelo po odsunu německého obyvatelstva v letech 1945–46. Hory se na čas vyprázdnily a pak do nich přicházeli chalupáři, kteří nepotřebovali po štětovaných cestách svážet dřevo nebo se co nejrychleji dostat z bud do práce v textilce nebo papírně.

Co jsou štětované cesty?
Štětování je způsob budování chodníků. Ty jsou skládané z kamení nikoli na plocho, jak to známe z okrasných zahrad, ale nastojato. Voda z velkých dešťů se po takhle vyskládaných kamenech prohnala až k nejbližší svodnici – to je ta stružka, co na ni nadávají cyklisti, když ji nečekají – a odteče pryč.

Kde se technologie štětování vzala?
Pravděpodobně ji sem přinesli dřevaři z Korutan, které sem v 16. století povolal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Nejvíce se ale rozmohla až po roce 1882, kdy velká povodeň zničila zařízení na splavování dřeva z hor. Dřevo se z lesů začalo svážet na rohačkách. K tomu byla potřeba síť pevných cest. Dalším impulsem byl rozvoj turismu v polovině 19. století.

Starobylá technologie, ale zapomenuta není...
Ano, je to tak. Technologii štětování navrátil do Krkonoš Pavel Klimeš tuším někdy v roce 1992. Od té doby byla tímto namáhavým, ale velmi efektivním způsobem opravena spousta krkonošských chodníků. Namátkou třeba obrátková stezka v Těsném dole u Janských Lázní či žlutě značený úsek cesty od Zrcadlovek na Černou horu.

Co nám staré stezky o historii Krkonoš vypovídají?
Ukazují, jak a kudy přicházeli první lidé do hor. Poukazují na využívání zdejšího přírodního bohatství i na to, jak se lesní hospodáři vyrovnávali s lesními kalamitami. Cesty i cestičky by mohly vyprávět o zprvu bezohledném drancování hor i těžkém životě horalů. Jednou z kapitol jsou také turistické a naučné stezky, některé z posledních desetiletí. Ty úplně nové vyprávějí o proměně návštěvníka Krkonoš.

Dvorský les na krkonošských Rýchorách

Sklenářovické údolí ve východních Krkonoších

Jak se krkonošský turista proměnil?
Za těch 250 let se změnil docela dost. Už nepřichází do hor se strachem z Rýbrcoula. Lidé se v horách cítí mnohem více doma než před dvěma staletími. Stále víc jich přijíždí jen na otočku, spíš za odpočinkem nebo za sportem a celkem zákonitě očekává, že bude ve svém volném čase spokojený. To lze v některých oblastech národního parku zajistit jen obtížně a bylo by to v rozporu s podstatou ochrany přírody.

Lze historické krkonošské pěšiny a stezky nějak rozdělit?
Ano, podle jejich využití. První z nich byly obchodní trasy, třeba Slezská stezka spojující Čechy s dnešním Polskem, po nich pronikali do dříve zcela nepřístupného pomezního hvozdu první kolonizátoři Krkonoš. Podél ní se začaly usidlovat rody starých a významných krkonošských budařů. Nebýt obchodních stezek, nevznikly by na horách boudy s jedinečně obhospodařovanými loukami, nerozvinulo by se dřevařství, pastva dobytka, ani turismus. Pak to byly dřevařské cesty, ty byly následované výletními chodníky určenými pro kratochvíli prvních turistů. Spousta cest sloužila zásobování bud. I dnes chodíme po cestách, které vznikly pro transport dřeva – ty široké často využívají běžkaři. V Krkonoších je rozsáhlá síť značených cest. Cyklistických je více než 400 kilometrů, značených pěších cest je 700 kilometrů.

A jak se poznají ty nejstarší?
Vodítkem může být červené značení v mapách. Nemusí to tak být vždy, ale červeně značené jsou i dnes mezinárodní stezky. Často kopírují ty úplně první obchodní stezky. Zmínila jsem Slezskou stezku. Na tu byste se napojili ve Vrchlabí, prošli Strážným a přes Lahrovy boudy a Rennerovky došli Modrým sedlem až k Luční boudě a odtud do Slezska.

Existují v Krkonoších oblasti, kde na žádnou starou stezku nenarazíte?
Cestní síť je v Krkonoších opravdu velmi hustá. O nedotčených místech, která známe ze severských národních parků, si můžeme jen nechat zdát. Míst, kam noha turisty nevkročí, je bohužel málo a jsou daná spíš neschůdností terénu či cíleným zabráněním vstupu.

Krkonoše jsou na rozdíl od jiných pohoří mnohem déle zmapované. Týká se to i stezek?
Ano, staré mapy jsou vynikajícím zdrojem a troufám si tvrdit, že v Krkonoších není cesta, která by v nějaké mapě nebyla. Je to v evropském měřítku malé pohoří, které si ale klimatem nezadá s velehorami. Právě jejich měřítko a hospodářské i turistické využití ovlivnilo velmi podrobné zmapování terénu. V předválečných mapách lze najít řadu zaniklých cest, ale i funkčních, a přesto nevyužívaných chodníků. Při pátrání po nich si pak beru k ruce i mapu se zonací národního parku – naši předci to z nevědomosti neřešili, my dnes ale víme, proč a kam bychom vstupovat neměli, a které stezky doslova zvou k prošmejdění.

Které to jsou?
Vybírám si ty níže položené, mimo hřebeny. Lid ve čtyřstupu mě neláká. Takže si sednu nad mapu - čím starší - tím lepší a hledám přerušované čárky neznačených cest. Když vedou podél nějakého potoka, jásám. Pokud vedou více méně po vrstevnici, je možné, že narazím i na nějaký skládaný chodník. Ráda své trasy okruhuji. Na začátku měsíce jsem si vyhlédla jednu sotva zřetelnou pěšinku od Jeleních luk k Severce. Jak ji zobrazovala mapa, tak nepatrná byla i v terénu.

Dokáže vás ještě něco při pátrání v terénu překvapit?
Jako zjevení se mi přímo pod nohama občas vyloupne krásný „jednomužný“ chodník zasunutý na některé hůře přístupné a neznačené cestě. Často bývá posypaný jehličím, to je pak měkké pochození. Na to, že je nejspíš skládaný z kamení, často upozorní jen zvláštně useknutá spodní hrana, jakoby visutá nad svahem pod ním. Také mě nepřestává fascinovat, jak měli někdejší obyvatelé hory prochozené. Znali nejkratší nebo nejschůdnější spojnice bud s obcemi, o ty pak pečovali.

Co cítíte, když narazíte na dosud neobjevenou stezku?
Někdy si dopřávám takové kolumbovství, které znají jen ti, kdo někam přijdou poprvé. Mapu schválně nechávám v batohu a s napětím ukrajuju metry pěšiny a snažím se odhadnout, kam mě donese. Za odměnu občas dostanu nečekaný průzor mezi stromy, který mi odhalí známá místa z nového úhlu. A když narazím na kdysi očividně udržovanou stezku, přemýšlím nad osudy lidí, kteří po ní chodili, odkud a kam vedly jejich cesty a kde je jim asi konec. Ze všeho nejvíc je to asi pokora.

Máte svoji oblíbenou stezku?
Jako každý mám zvláštní vztah k místu, kde jsem doma. Pro mě je to Vrchlabsko a jeho bezprostřední okolí. Obzvlášť mám ráda Klínový důl, čas od času mě cosi nažene na Bucharovu stezku z Rovinky přes Šeřín, Černou skálu a Mechovinec. Docela nedávno jsem sama pro sebe objevila Zelený důl u Pece pod Sněžkou. Dvě z mých oblíbených cest spojuje voda – potoky a bystřiny vydávají ten nejkrásnější rámus, jaký si dovedete představit.

  • Nejčtenější

Obviněný z vraždy chlapce přišel k soudu v teplácích. Léta beru pervitin, tvrdí

Před Krajským soudem v Hradci Králové dnes stanul Jan Bárta v případu vraždy čtrnáctiletého chlapce. Obžaloba ho viní, že hocha ubodal začátkem ledna na hradeckém vlakovém nádraží. Podle spisu měl...

10. července 2024,  aktualizováno  12:19

Po přívalové vlně dálniční křižovatka „plavala“. Odtok ucpalo bahno z polí

Páteční liják během deseti minut zaplavil do výše půl metru nájezd na dálnici D11 u Hradce Králové. Podle silničářů za záplavu nemůže nevhodné technické řešení, ale ucpaný odtok. Svědci popsali, že...

15. července 2024  17:13

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

V zákazu předjel civilní vůz policie a dupl na plyn, hned přišel o řidičák

Během pár okamžiků přišel o řidičák jednadvacetiletý šofér, který na Jičínsku v zákazu nejprve předjel civilní vůz dálniční policie a hned nato překročil povolenou rychlost mimo obec o 60 km/h. Jeho...

10. července 2024  16:21

Trasa podzemím Sněžky je dvakrát delší, turisté vyjdou na dně Obřího dolu

Po sedmi letech se dnes turistům znovu otevřelo historické důlní dílo Kovárna v Obřím dole u Pece pod Sněžkou. Prohlídková trasa se díky zpřístupnění zavalené štoly Prokop prodloužila z původních 300...

9. července 2024  17:33

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Voda se valila spárami v podlaze, říčka v Hradci tekla zahradou

Novostavbou na okraji Hradce Králové se při středeční bouřce prohnala voda z říčky Melounky, která se vylila z břehů. Její koryto nebylo v laguně vůbec patrné. Majitelé se snažili živel vyhnat z domu...

11. července 2024  17:07

Řeka u Hradce vyplavila domy, místní chtějí kvůli nápravě blokovat obchvat

Plotiště na předměstí Hradce Králové zasáhla minulý týden rozvodněná Melounka a voda z okolních polí. Místní nyní budou tlačit na hradeckou radnici i Povodí Labe, aby se to už neopakovalo. Vinu...

16. července 2024  16:10

Po soudech a opravách má Dvůr Králové moderní čističku, ušetří díky solárům

Čtyři roky od chvíle, kdy Dvůr Králové nad Labem po letech soudních sporů získal pod kontrolu čistírnu odpadních vod (ČOV), skončila největší rekonstrukce technologie od jejího zprovoznění na konci...

16. července 2024  10:45

Po přívalové vlně dálniční křižovatka „plavala“. Odtok ucpalo bahno z polí

Páteční liják během deseti minut zaplavil do výše půl metru nájezd na dálnici D11 u Hradce Králové. Podle silničářů za záplavu nemůže nevhodné technické řešení, ale ucpaný odtok. Svědci popsali, že...

15. července 2024  17:13

Špička nože zůstala v hlavě, za vraždu čtrnáctiletého chlapce dostal muž 18 let

Za lednovou vraždu čtrnáctiletého chlapce Krajský soud v Hradci Králové potrestal Jana Bártu 18 lety vězení. Podle verdiktu hocha ubodal v kolejišti hradeckého nádraží 25 ranami. Narkomanovi s...

15. července 2024  10:23,  aktualizováno  13:43

Lela Vémola je na starých fotkách k nepoznání. Takto vypadala před plastikami

Kamarádka Lely Ceterové, Petra Batthyányová sdílela na sociálních sítích osmnáct let starou fotografii, na které je se...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média. Proslavil ji seriál...

Jeden z nejhorších filmů vůbec slušně vydělává i po 30 letech od natočení

První filmová adaptace kultovní bojovky Street Fighter z roku 1994 se umísťuje v žebříčcích nejhorších snímků všech...

Princezna Kate přišla s dcerou na Wimbledon, setkala se i s Krejčíkovou

Princezna Kate (42) přišla na mužské finále letošního Wimbledonu spolu se svou dcerou Charlotte (9). V zákulisí se...

Zemřel dětský kamarád mimozemšťana Alfa. Herec usnul v rozpáleném autě

Zemřel herec Benji Gregory. Televizním divákům je známý jako Brian z populárního sitcomu 90. let Alf. Gregorymu bylo 46...