První volby do krajského zastupitelstva byly 12. listopadu 2000, kdy se o 45 křesel ucházelo 460 kandidátů z 13 politických stran a seskupení. Volby do kraje už tehdy nebyly mezi voliči příliš populární, k urnám jich přišlo jen 35 procent. O vítězství se tehdy doslova popraly dva subjekty: Občanská demokratická strana, která získala přízeň 26,85 procent voličů, tedy 14 křesel, a seskupení Čtyřkoalice, jež získalo o pouhého 0,62 procenta méně.
Pod Čtyřkoalicí se skrývali lidovci, Unie svobody, Občanská demokratická aliance a Demokratická aliance, které si mezi sebe rozdělili rovněž 14 křesel. Do čela kraje usedl hejtman z ODS Pavel Bradík.
„První dny či týdny byly tristní. Bylo by to na dlouhé romány,“ vzpomíná na počátky Bradík. Podle něj bylo úkolem prvního zastupitelstva dokázat veřejnosti, že vznik krajů není jen rozmar politiků, ale že mají možnost ovlivňovat věci veřejné ku prospěchu regionu.
Mezi současnými 45 zastupiteli je stále trojice matadorů, kteří v zastupitelstvu působí již od vzniku kraje: lidovec a bývalý náměstek hejtmana Vladimír Derner, nynější opoziční zastupitel Miloslav Plass z ODS a současný vicehejtman, komunista Otakar Ruml.
„Byly to pionýrské roky, kdy jsme měli kanceláře pronajaté na různých místech po městě, zasedání zastupitelstva se konalo také pokaždé jinde. Neměli jsme žádné pořádné vybavení,“ zavzpomínal Ruml při nedávném setkání k výročí kraje a připomněl, že v té době nebylo nic neobvyklého, když se na jednom počítači střídali tři úředníci.
Z Kremlu se kraj přestěhoval do pivovaru
První volební období neznamenalo jen rozkoukávání na novém politickém hřišti, ale i závažná rozhodnutí. Kraje od státu přebíraly silnice, školy, nemocnice.
Jedním z důležitých kroků bylo vybudování nového sídla kraje, který se časem usídlil v nevyhovující budově lidově nazývané Kreml, kde před Listopadem sídlil krajský výbor komunistické strany.
Kraj se rozhodl sídlo vybudovat z chátrajícího městského pivovaru, na pořízení uzavřel leasingovou smlouvu se soukromou společností. Sídlo za téměř 2 miliardy korun, které bylo v době svého vzniku nejdražším hejtmanstvím v republice, by měl mít kraj splaceno v roce 2024.
Sídlo Krajského úřadu v Hradci Králové
Drahé hejtmanství provokovalo ještě před svým vznikem. Zejména opozici pobouřilo, že hejtman Bradík cenu plánovaného díla tajil. Od organizace Otevřená společnost tehdy za to získal medaili v soutěži Otevřeno - zavřeno, která hodnotila přístup ke svobodě informací.
„Už při projednávání v zastupitelstvu v prosinci 2003 nám bylo tvrzeno, že na veřejném jednání nesmí být celková cena, za kterou bude administrativní centrum pořízeno, uvedena, neboť to neumožňuje zákon,“ uvedl zastupitel Vladimír Derner, který Bradíka na anticenu nominoval.
Po konečné částce pátral dál. „Výsledek mého několikaměsíčního úsilí byl, že v červenci 2004 mi firma Immorent, s níž hejtman smlouvu podepsal, písemně sdělila, že jde o jejich know-how,“ uvedl Derner.
Hejtman tehdy problémy s poskytováním informací veřejnosti přiznal.
„Tajili jsme jen ty informace, které obsahovala obchodní smlouva. Nemohli jsme prozradit obchodní tajemství, jinak by nás firma žalovala. Pak bychom museli platit a pro mě je větší zlo způsobit kraji finanční škodu,“ uvedl (předražená budova měla později problémy s kvalitou, více čtěte zde).
Věšák za 21 tisíc, povodně i problémy zoo
Další problém přišel o několik let později, a to v roce 2010, kdy úřad dostal od antimonopolního úřadu osmisetitisícovou pokutu za pořízení předraženého nábytku pro hejtmanství. Nákup prověřovala i protikorupční policie, která podezírala několik politiků a jednu úřednici z porušení povinnosti při správě cizího majetku, tehdy jim hrozilo až 8 let. Vinu nakonec nikomu neprokázali a státní zastupitelství obvinění stáhlo (o vyšetřování čtěte zde).
Podle policie pořízením nábytku do kanceláří za 36 milionů korun vznikla minimálně pětimilionová škoda. Například křeslo v kanceláři hejtmanova náměstka, které kraj pořídil jako atypické za více než 45 tisíc korun, stálo tehdy v katalogu hradecké nábytkářské firmy pouhých 7,5 tisíce. Stejně tak věšák na kabáty za 21 tisíc stál v obchodě zhruba 1 200 korun.
Ve své funkci se dost zapotil i Bradíkův nástupce Lubomír Franc (ČSSD), který v čele kraje stojí od voleb v roce 2008. Velkou zátěž pro krajské nervy i kasu znamenaly velké povodně v roce 2013, po nich se škody vyšplhaly až k 900 milionům korun (podrobnosti najdete zde).
Velká voda, která se krajem prohnala v červnu 2013, si vyžádala tři mrtvé a spláchla několik obcí v Krkonoších a velké škody napáchala i na Hradecku, kde vyplavila Nový Bydžov, nebo na Náchodsku, kde nepřežil starý most.
Safarikemp v dvorské zoo
Další velkou kauzou, v níž kraj figuroval jako vlastník, byly i problémy Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. Kvůli transportu vzácných nosorožců bílých do rezervace v Keni v roce 2009 dvorskou zoo podmínečně vyloučila Evropská asociace zoologických zahrad EAZA, o tři roky později dostala padáka i ze světové asociace WAZA, což pro ni znamenalo ztrátu prestiže i nemožnost pečovat o některé vzácné druhy zvířat.
Petici za odvolání tehdejší ředitelky Dany Holečkové v roce 2011 podepsaly stovky lidí. Holečkovou k rezignaci několikrát vyzvali také politici včetně hejtmana France. Ke konci roku 2012 rezignovala a nahradil ji Přemysl Rabas, který zahradu staví znovu na nohy (o jeho plánech jsme psali tady).
