Podnikatelé, kteří chtějí v budoucnu být úspěšní a mít dobrý obrat, by se měli zaměřit na seniory. Ti se totiž v následujících desítkách let stanou v Královéhradeckém kraji velmi silnou skupinou. V roce 2050 bude každý třetí člověk v regionu starší 65 let.
Tak hovoří výhled, který představili pracovníci Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Hradci Králové. A jedno je jisté už nyní: Královéhradecký kraj má už třetím rokem po sobě nejstarší populaci v celé republice.
„Průměrný věk 42,3 let je regionálně nejvyšší stejně jako podíl seniorů ve věku nad 65 let. V následujících letech počet seniorů v kraji postupně poroste a jejich podíl na populaci se v polovině století zvýší ze současných 19 procent na téměř třetinu,“ upozorňuje ředitel Krajské správy ČSÚ Miloš Polák.
Stárnutí kraje si uvědomují i politici
Přibývá a přibývat i nadále bude počet lidí, kteří se dožijí 90 a více let. Zatímco loni jich mezi seniory bylo 2,7 procenta, do roku 2050 naroste jejich podíl na jednu desetinu. Takové stárnutí kraje si uvědomují i politici. Právě na nich totiž bude záležet, jak bude za tři desítky let o takové množství důchodců postaráno.
„Demografická studie nás tlačí k tomu něco podniknout, byť to zřejmě bude práce spíš našich nástupců,“ přiznává krajský radní pro sociální oblast Josef Lukášek (KSČM). Možností, jak se do budoucna postarat o vyšší počet seniorů, jsou podle něj ambulantní a terénní služby, které poskytuje řada organizací od soukromých až po ty provozované charitou.
„Jejich výhodou je skutečnost, že lidé, kteří tyto služby využívají, mohou co nejdéle zůstat žít ve své domácnosti, což je pro mnohé z nich velmi pozitivní faktor,“ míní krajský radní. V regionu je podle něj nyní registrováno přes 300 poskytovatelů služeb zahrnujících domovy důchodců, ambulantní péči, ale i péči pro mentálně hendikepované či nemocné.
Kraj pro zajištění důstojného stáří pro více lidí nějaké kroky již podniká: „V nejbližším výhledu je zahájení rekonstrukce staré části Domova důchodců v Černožicích. Rádi bychom také rozšířili kapacitu zařízení pro nemocné Alzheimerovou chorobou v Albrechticích nad Orlicí. Studii už máme připravenou, avšak nyní neexistuje žádný vhodný dotační titul, z něhož bychom stavbu financovali,“ uvádí Lukášek.
Že by takový titul měli najít co nejrychleji, potvrzují i čísla statistiků: počet lůžek v domovech pro seniory v kraji sice rostl, avšak ne tak rychle jako přírůstek obyvatel v seniorském věku. V přepočtu na tisíc obyvatel tak vlastně klesal.
„Zajímavostí však je, že počet žádostí o umístění v těchto zařízeních patřil v přepočtu na tisíc obyvatel seniorského věku mezi nejnižší v republice,“ podotýká Věra Varmužová, vedoucí oddělení informačních služeb a správy registrů. Roli v tom může hrát kondice starých lidí, kteří jsou i ve vyšším věku schopni žít samostatně.
Volební statistika
Že jsou moderní senioři aktivní, potvrzuje i volební statistika, která byla součástí výzkumu ČSÚ. Podle ní v loňských volbách do obecních zastupitelstev kandidovalo téměř 10 procent lidí starších 65 let a oproti předchozím volbám se zvýšil i průměrný věk všech kandidátů.
Krajské stárnutí
|
„Nejvyšší podíl kandidujících seniorů jsme zaznamenali ve správním obvodu Kostelec nad Orlicí, kde kandidovalo 22,8 seniorů na tisíc obyvatel,“ říká Varmužová.
A že se lidem starším 65 let ve volbách v Kostelci zadařilo, potvrzuje třeba tamní starosta, osmašedesátiletý František Kinský (Iniciativa občanů). S aktivitami souvisí i zájem o moderní technologie. Od roku 2010 roste počet těch, kteří používají počítač. Zatímco v roce 2010 se k jeho užívání hlásilo jen 17 procent lidí starších 65 let, v loňském roce jich byla už čtvrtina.
Roste však průměrný starobní důchod, který krajští senioři pobírají. Od roku 2010 došlo k nárůstu o 9 procent, muži brali v průměru něco málo přes 12 tisíc korun, u žen byl průměrný důchod 10 tisíc a nějaké drobné. Rozdíl mezi pohlavími se však postupně prohlubuje.
„Mezikrajsky pobírali zdejší muži šestý nejnižší důchod, ženy naopak v celé republice pátý nejvyšší,“ říká Ivana Dušková z hradecké pobočky ČSÚ.
Stárnutí populace v kraji si statistici vysvětlují jeho stabilitou. „Nedochází tu k dlouhodobým změnám, populace tedy přirozeně stárne,“ vysvětluje Věra Varmužová.
Region je však atraktivní i pro seniory z jiných krajů, kteří se do něj na stáří stěhují. Nejraději mají Jičínsko. „Tento okres má nejvyšší podíl bytů sloužících k rekreaci, do nichž se na důchod stěhují zejména lidé z Prahy. Většinou jde o různé chaty či chalupy,“ vysvětluje Dušková.
Stárnutím nejméně zatížený je okres Rychnov nad Kněžnou, kde je podíl seniorů nad 65 let pouze 18,1 procenta, byť je stále nad republikovým průměrem (17,8 procenta). Nejvyšší podíl mají okresy Hradec Králové (19,7) a Náchod (19,2). Důvodem takového rozdílu je pobočka firmy Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku. „Tam lze najít pracovní uplatnění, proto do regionu odchází z velké části mladí lidé, kteří tam zakládají rodiny, což region omladí,“ vysvětluje Dušková.
