Hasič Zbyněk Voříšek je zároveň zdravotnický záchranář.

Hasič Zbyněk Voříšek je zároveň zdravotnický záchranář. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Hendikepovaným jsou odběry nepříjemné, hasič se u nich zapotil nejvíc

  • 5
Sanitka Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje už déle než týden vyráží každé ráno do terénu. Míří všude tam, kde je potřeba doplnit systém odběrových míst v kraji pro testování na covid-19. Hasiče Zbyňka Voříška nové úkoly nezaskočily, přirovnává je k zásahům v době ptačí chřipky.

Posádky mobilního odběrového týmu mají na kontě desítky odebraných vzorků a stovky kilometrů každý den.

„Na práci v ochranných oblecích jsme zvyklí,“ ujišťuje pětatřicetiletý Zbyněk Voříšek, který šestnáctým rokem slouží na centrální hasičské stanici v Hradci Králové.

Deset let je zdravotnickým záchranářem, stejné vzdělání mají i dva jeho kolegové. Spolu s řidiči-asistenty tvoří tři týmy, které se při odběrech střídají. Z náročné práce velkou vědu nedělají, jsou na ni důkladně připravení.

„Jezdit v sanitce pro mě není nic nového. Kromě své profese totiž pracuji na zdravotnické záchranné službě. Všichni tři, kteří vzorky odebíráme, jsme na tom stejně. Jsme hasiči, ale jako vedlejší pracovní činnost máme výjezdy se záchrankou. Pomáháme doplňovat posádky v době dovolených, v případě nemoci nebo když je z jiných důvodů potřeba zaskočit,“ vysvětluje Voříšek.

Sám u hasičů zastává pozici technika a je instruktorem pro přednemocniční neodkladnou péči.

Díky zkušenostem může srovnávat současnou práci v odběrovém týmu, obdobné hasičské zásahy i službu na záchrance.

Jako při ptačí chřipce

„Rozdíl je hlavně v tom, že je pravděpodobný kontakt s vysoce infekčními lidmi. Příprava musí být důkladnější po hygienické stránce, je potřeba dbát na bezpečnost. Samozřejmě se liší i ochranné pomůcky, které se jinak na záchrance ani u hasičů nepoužívají. Nepřekvapuje nás to, musí to tak být,“ říká.

Jako hasiči jsou zvyklí pracovat v extrémnějších podmínkách i při delších zásazích. Práci v oblecích používaných například při chemických haváriích i trénují a cvičí.

„Je to tedy snesitelné a není to nic neobvyklého. Dá se to přirovnat k zásahům v době ptačí chřipky, když se likvidovaly celé chovy drůbeže. Tam se zasahovalo v podobných ochranných prostředcích a také pravidla byla podobná,“ vypráví hasič.

Po kraji jezdí vždy jedna odběrová posádka. Plán trasy se zpravidla dozvídá den předem. Do terénu vyráží v sedm hodin ráno.

V rodinách je to snadné. Klientům ústavu odběry vadily

„Začneme třeba v Hradci Králové, pokračujeme na Rychnovsku, následně přejíždíme na Trutnovsko, Náchodsko a Jičínsko a vracíme se zpět do Hradce. Jsme schopni udělat přibližně 80 až 160 odběrů denně. Záleží na tom, jestli je v programu třeba domov důchodců, kde děláme třeba 150 odběrů, což trvá zhruba tři hodiny, pokud jde všechno podle plánu. Potom pokračujeme dál,“ popisuje Zbyněk Voříšek.

„Denně najedeme i čtyři sta kilometrů. Lidé vědí, že přijedeme, ale ještě jim předem voláme, že jsme na cestě k nim, a dáváme jim instrukce, že mají mít roušku, že mají, pokud mohou, přijít před dům a podobně. Zatím jsme neměli s nikým žádný problém nebo konflikt,“ říká hasič.

Většina lidí, za kterými se vydává, má potřebné informace od svého lékaře nebo od hygieniků, takže je na odběr připravená. K nejméně náročným patří návštěvy v rodinách a odběry od všech jejích členů.

„Přijedeme k rodinnému domu, rychle je odbavíme a můžeme pokračovat dál. Ani administrativa, která je jinak docela náročná, v těchto případech není tak složitá. Hodně práce máme v domovech důchodců, kde potřebujeme – a jsme za ni rádi – spolupráci personálu. Při návštěvách u samostatně žijících starších lidí je většinou u odběru přítomný někdo z příbuzných. Je to lepší i pro jejich klid. Přece jenom dovnitř přicházíme v oblecích, což by mohlo někoho vyděsit,“ říká hasič-záchranář.

Pro něj zatím nejnáročnější práce byla v ústavu sociální péče pro mládež na Rychnovsku.

„Tamní klienti, děti a mladí lidé, jsou takzvaně nespolupracující. Odběr vzorků výtěrem je trochu nepříjemný a těmto postiženým to činí značné problémy. Bylo jich tam asi šedesát, každý to vnímal jinak, a tak byl trochu boj, než se někdy povedlo odebrat vzorek co nejkvalitněji,“ líčí.

Podle mluvčí krajských hasičů Martiny Götzové práce mobilního odběrového týmu nikterak nezasáhne do akceschopnosti hasičského záchranného sboru.

„V zavedených opatřeních proti šíření nákazy slouží naše profesionální jednotky v minimálních početních stavech. Hasiči-zdravotničtí záchranáři nebudou v případě působení v mobilním odběrovém týmu zařazeni do výjezdu,“ připomíná mluvčí.