Letitý boj s holuby svádí například historická budova Adalbertina.
„Je to strašný problém. Všude kálejí. Holubi tady mají největší bufet ve městě. Po nedalekých fastfoodech je to všude samá hranolka. Loni už to bylo kritické, a tak jsme za 400 tisíc korun instalovali na římsy a parapety na čelní straně budovy bodliny proti ptákům,“ popisuje jednatel Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti Miroslav Franc.
„Jenže holubi se přesunuli na bok budovy směrem k ulici V kopečku. Už jich sice není tolik, ale přece jenom to budeme muset řešit. Odhaduji to na dalších 150 tisíc korun,“ dodává Franc.
A právě v centru města je problém logicky největší. V okrajových částech se populaci ptáků podařilo zredukovat.
„Výskyt holubů sami sledujeme, ale podněty na přemnožení nám chodí také od občanů, městské policie nebo od správy nemovitostí,“ vysvětluje Vlastimil Ondráček z hradeckých technických služeb.
„Máme vysoutěženou firmu, která má na jejich odchyt licenci. V posledních třech letech jsme platili za odchyt holubů 148 tisíc korun ročně,“ říká.
Současně se musí dělat i technická opatření. Například před několika lety město nechalo zasíťovat Tyršův a Pražský most, aby tam holubi nemohli létat a hnízdit. Téměř 100 tisíc pak stálo „protiptačí“ zabezpečení nejvyšší budovy Hradce Králové - Bílé věže.
„Holubi poškozují trusem fasády a zanášejí dešťové svody. Jejich počet se nám daří snižovat. Stěžuje si na ně stále méně lidí,“ tvrdí Vlastimil Ondráček.
Holubi se chytají do klecí, lákadlem je pšenice
„Když jsme začínali, tak byla i sídliště plná holubů, teď se stahují na atraktivní místa v centru. Za 12 let, co pro město holuby chytám, jsme jich zlikvidovali už 25 tisíc,“ říká mi na střeše panelového domu na Smetanově nábřeží Lumír Štěpán.
Stojíme vedle velké klece. Ptáky dovnitř láká pšenice, ale ven se už nedostanou. Podobných je v Hradci na vyvýšených místech rozmístěno 15. Jen za letošní zimu se chytilo ve městě 2 450 holubů.
„Přes zimu se nám podařilo populaci ve městě snížit zhruba na polovinu. Holuby je možné chytat jen od října do dubna, když mají méně potravy. Teď sezona končí. Chycené ptáky utrácíme pomocí oxidu uhličitého v CO boxech a pak končí v kafilérii. V uzavřených prostorách, hlavně na půdách, se holubi střílí. Máme k tomu speciální zbraně s optikou,“ vysvětluje Lumír Štěpán, který holuby chytá už 30 let.
Podle lovce jsou to inteligentní ptáci. „Hejno má vůdce. Pokud se zvedne vůdčí pták, pak letí celé hejno. Někdy se ptáci do klece chytí hned, jindy musíme nejdřív nechat past otevřenou, aby si zvykli.“
Teď je nejvíc holubů třeba v okolí malého Teska a v historickém centru. Podle zkušeného odborníka na odchyt zvířat jsou holubi zdravotní problém.
„Holubi mají agresivní trus. Každý motorista zná, co dokáže udělat s lakem auta. Jsou to přenašeči parazitů, problém je také s alergeny - každý startující holub ze sebe vypráší nečistoty, domy mají nasávací schopnost, takže když holub startuje ze střechy nebo fasády, otevřeným oknem se všechno dostane dovnitř,“ vypočítává negativa Lumír Štěpán.
Krajští hygienici přitom v posledních letech neevidují žádné onemocnění přenášené holuby. „Mohou ale přenášet různé infekční nemoci jako například salmonelózu, ptačí tuberkulózu či ornitózu. Z alergologického hlediska jsou holubi a jejich trus významným zdrojem roztočů a parazitů,“ vysvětluje za krajskou hygienickou stanici Veronika Krejčí.
Pro holuby je ve městě život snadný. Žijí z odpadků a hodně lidí ptáky krmí. Někteří je mají přitom takřka jako domácí mazlíčky.
„Jednou k nám přišel starší pán, jestli jsme nechytili beznohého holuba u Pražského mostu. Holub byl už odvezený do Žamberka. Senior nelenil, vzal si taxíka a pro holuba si dojel. Prostě to byl jeho miláček.“
