Spolek vznikl před 18 lety s jediným cílem – zachránit torzo památky, kterou v 70. letech vykopal ze země tým archeologů okolo profesora Antonína Hejny.
Fotogalerie |
„Je to pro nás historická událost,“ přiznává místopředseda sdružení Jaroslav Balcar. Střecha bude hotová do příštího jara, zároveň se zpřístupní hradní věž i sklepy s expozicemi.
Ocelové patky od roku 2013 nadnáší pultovou dřevěnou střechu potaženou lepenkovými pásy nad západním křídlem. Ve zbylých částech památky ze 13. století je provizorní a dnes už nefunkční zastřešení, které drží nevzhledná lešenářská konstrukce z konce 80. let. Nahradí ji stejný typ střechy jako v západním křídle, voda půjde do hradní cisterny.
Oddělit staré od nového
Nejnáročnější a konstrukčně nejsložitější bude jižní a jihovýchodní část. „Když jsme se zamýšleli, jak rekonstrukci pojmout, jedním z hlavních kritérií bylo, že nebudeme přezdívat stávající relikty hradu a pokud možno oddělíme novodobé konstrukce od starých prvků, aby bylo jasně vidět, co k hradu nepatří. Nosné sloupy budou v různých úrovních kopírovat zdivo,“ vysvětlil projektant Jan Chaloupský.
Hrad VízmburkVízmburk založil ve 13. století rytíř Tas, v roce 1447 ho odkoupili Slezané a pobořili, aby nesloužil jako opěrný bod loupeživým bandám vysloužilých husitů. Postupně se na Vízmburk zapomnělo. Archeologové v čele s profesorem Antonínem Hejnou středověký objekt odkryli až v 70. letech minulého století. Rozsáhlý dvanáctiletý archeologický průzkum skončil v roce 1984. Sdružení pro Vízmburk vzniklo v roce 2002, o šest let později se uskutečnil první ročník Vízmburských slavností. Od roku 2014 je pro turisty zpřístupněné nádvoří. Podle památkářů je Vízmburk v kraji ojedinělý. „Je to středověký hrad, který na konci 15. století zanikl, a tedy neprošel žádnými mladšími úpravami. Vznikl jako investice regionálního šlechtice, který ale měl v království vysoké postavení. O Vízmburku se proto hovoří jako o menší kopii královského hradu,“ uvedl Jiří Balský. |
Nejvyšší sloupy měří osm metrů, většina z nich nebude před stěnami, které tvoří obraz hradu, ale budou „růst“ z něj. Kvalitní zastřešení je naprostou nutností, aby se hradní torzo alespoň v této podobě dochovalo pro příští generace. „Bez zastřešení bude opuka tak rychle chátrat, že bychom zde do čtvrtstoletí téměř nic neviděli,“ upozornil Jiří Balský, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově.
Ve sklepech bude expozice, na věži vyhlídka
Dojde i k rekonstrukci sklepů, kde vznikne například expozice archeologických nálezů z Vízmburku, a zpřístupnění věže. Na její koruně bude vyhlídková plošina, odkud lze pozorovat nádvoří i předhradí. Vše má být hotové do května příštího roku.
„Po 18 letech činnosti sdružení je to naplnění našeho klukovského snu. Z Vízmburku se stane nová atraktivní turistická lokalita v regionu, na hradě se už dnes konají kulturní akce - koncerty, divadla nebo středověké trhy,“ uvedl předseda spolku Jan Košťál.
Proměna hradu by měla přispět k většímu zatraktivnění památky, v posledních letech ji za sezonu navštíví kolem tří tisíc platících výletníků. „Dosavadní zastřešení je v havarijním stavu a návštěvníci se sem běžně nepouštějí. Vše, co se teď bude dít, bude v zájmu zpřístupnění hradu veřejnosti, a doufejme, že Vízmburk získá na zasloužené významnosti,“ řekl kastelán hradu Ivan Češka.
Zatímco zastřešení západní části – purkrabství v roce 2013 stálo půldruhého milionu korun, vybudování střechy nad zbytkem hradu a zpřístupnění věže i sklepů vyjde na téměř 19 milionů. Sdružení na několikátý pokus získalo dotaci 15,3 milionu korun, v přeshraničním programu uspěl jejich společný projekt s polskou obcí Ząbkowice Śląskie, která opraví tamní zámek. Obě místa propojí naučná stezka zaměřená na historii husitských válek.
„V minulých letech nebyl vypsaný žádný vhodný dotační titul, proto jsme se rozhodli jít touto cestou a spojit se s Poláky,“ poznamenal Jaroslav Balcar. Další stovky tisíc spolek získá od Národního památkového ústavu nebo Havlovic. Vypsaná je také veřejná sbírka s cílovou sumou půl milionu korun. Na transparentním účtu se už sešlo 275 tisíc korun.
Kvůli hradu zastavil dům
Projekt bude proplacený až zpětně, sdružení si proto musí vzít úvěr. Částečně se za něj zaručila obec Havlovice, místopředseda spolku Jaroslav Balcar dokonce ručí vlastním domem.
„Byla to jediná možnost, jak půjčku získat. Obec nám ručí na polovinu částky, museli bychom sehnat jiný objekt, který bychom mohli dát do zástavy. Toto bylo nejjednodušší řešení. Je to riziko, na druhou stranu rekonstrukce hradu je mým snem a udělám maximum pro to, aby se uskutečnila,“ sdělil Balcar.
Stavební práce ovlivní turistickou sezonu na Vízmburku, která odstartuje v dubnu, pokud to tedy protikoronavirová opatření dovolí. Provozovatel bude podle Balcara operativně omezovat provoz podle průběhu prací a část hradu bude dočasně nepřístupná.
