"Za poslední tři roky stoupl hlavně počet těžkých zranění," poznamenal náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš.
Jak se chystáte na zimní sezonu?
Teď třeba opravujeme tyčové označení okolo cest, minulý týden totiž foukal silný vítr a značení bylo dost poničené. Dále připravujeme techniku na zimu, přezouváme čtyřkolky na pásy, služebny v lyžařských střediscích zásobujeme zdravotním vybavením, dokončujeme školicí kurzy. Zimní sezona pro nás začne s provozem lyžařských středisek, sice fungujeme celoročně, ale hlavní naše práce začne se spuštěním lanovek.
Úrazy na horách jsou problém. Je víc zraněných lyžařů, nebo snowboardistů. Z čeho jsou nejhorší zranění?
Je to zhruba stejné. Některé areály mají lepší podmínky pro snowboard, jiné pro lyžaře, ale v procentech je úrazovost srovnatelná. Nejhorší jsou střety dvou lyžařů nebo střet lyžaře s překážkou, ať už je to strom nebo zasněžovací zařízení.
Stoupá počet těžkých zranění?
Ano. Za poslední tři roky podíl těžkých úrazů stoupl z 12 procent všech na 17 až 18 procent.
Co by měl každý návštěvník znát?
Škála lidí, kteří přijíždějí do hor, je velmi široká, jde o to, o kom se bavíme. Každá sportovní činnost má své desatero. Máme zásady pro cyklisty přes léto, pro pohyb na horách i zvláštní desatero pro lyžaře na sjezdovkách.
V čem dělají lidé největší chybu?
Zásadní je, že se na horách velmi rychle a často mění podmínky. Doporučujeme, aby si lidé zjistili aktuální stav, hlavně jaké jsou povětrnostní, sněhové a lavinové předpovědi. Není nic jednoduššího než nám zavolat a zeptat se.
Jsou některá období v zimě rizikovější?
Když odhlédnu od počasí a zaměřím se spíše na sjezdové tratě, nejrizikovější je období mezi vánočními svátky a Silvestrem a pak období od konce ledna do půlky března. V této době jsou v Česku, ale i v Německu, Dánsku nebo Holandsku prázdniny a kvůli vysokým návštěvám dochází k častým kolizím.
Před kterými místy byste varoval?
Minimálně v první zóně parku by se měl návštěvník pohybovat jen po vyznačených stezkách. Devadesát procent problémů vzniká z lidské blbosti a kvůli neukázněným návštěvníkům. Problémové jsou lavinové oblasti nebo pro běžkaře úsek od Výrovky k Richterovým boudám, který slouží k zásobování. Tam lze potkat skútr nebo rolbu, dochází tam k srážkám a často i k těžkým úrazům.
Jsou místa, kam se nedostane ani Horská služba?
Takové místo ani být nemůže, my garantujeme řešení situací v celé ploše hor. Pokud se tam nedostaneme s našimi prostředky, využíváme záchrannou službu nebo policii a armádu. Fyzicky se však dostaneme skoro všude, byť ne třeba s technikou.
Je problémem i alkohol?
My to neřešíme ani na to nemáme kompetence. Z našeho pohledu to není až tak velký problém.
S jakými skupinami lidí máte největší potíže?
V poslední době jsou problematičtí Dánové, jsou to mladí volnomyšlenkáři. V Dánsku moc nejsou hory, takže s nimi nemají zkušenosti. Řešíme u nich dost úrazů.
Jak vnímá Horská služba freeriding, ježdění ve volném terénu?
Je to problém hlavně pro ochranáře, my řešíme až důsledky. Freeride nám nevadí, ale propagovat ho nechceme, protože české hory jsou pro volné lyžování malé.
Setkáváte se i se zraněním freeridistů?
Ano, čím dál častěji, mladá generace preferuje ježdění ve volné přírodě před stáním ve frontách na vlek.
Špindlerův Mlýn i Pec pod Sněžkou mají nového nájemce. Změní se tím pro vás něco?
Žádné signály, že by se něco pro nás mělo měnit, nemáme. S novým nájemcem však teprve budeme jednat.
