Čapí pár hnízdí v Bohuslavicích šestým rokem. Letos se ptáci setkali na komíně poprvé 24. března. O jedenáct dnů později samice v noci snesla první vejce a s dvoudenními prodlevami i dvě další.
Jestli se ale čápi nad vejci skutečně radují, když klapou zobáky, netuší ani ornitolog.
„Možná je to projev radosti čápů, nicméně setkáváme se s tímto ceremoniálem, když se čápi vítají na hnízdě. Je to vítání na hnízdě, když pták přiletí nebo když se druhý z páru postaví. Je běžné, že zakloní hlavy a klapou zobákem,“ popisuje ornitolog Josef Vrána. Naproti tomu třeba černí čápi se v podobné situaci uklánějí, roztahují ocasní pera a pískají.
„Je vůbec radost, že se čápi vrátí,“ říká ornitolog k masakrům ptáků, kteří se vydávají východní tahovou cestou a v Libanonu je ve velkém střílejí.
Lidé na internetu pečlivě sledují dění na hnízdě a čápy důvěrně oslovují jako Bohouška a Bohunku. Když hrozí nějaké nebezpečí, třeba že se čáp zaplete do pletiva, místní jsou připraveni zakročit.
„Vždyť už je sleduji od roku 2014, kdy se tu usadili poprvé. Bylo to ale vždy s dalekohledem, a teď je to paráda s tou kamerou,“ glosovala Irena Najmanová v on-line debatě ve skupině sledujících.
Samice má kroužek s označením DEH H9931. Ornitologové ji okroužkovali v červenci 2011 jako mládě ve Volkersdorfu v Německu, v roce 2015 ji zaznamenali v Klopotovicích v Olomouckém kraji, v roce 2017 v Trutnově a v roce 2018 v nedalekých Bohuslavicích. Loni čápi vyvedli na komíně tři mláďata.
Firma HD internet osadila webkameru na komín už loni na podzim, když bylo hnízdo prázdné. Je to první přenos z bohuslavického hnízda. Podobně už dříve z větší dálky sledovali hnízdo na trutnovském pivovaru, jenže tam se ptáci nevrátili.
„Zdálo se nám zajímavé osadit kameru v Bohuslavicích, když se tam čápi vracejí od roku 2014. Myslím, že to má úspěch. Video s první snůškou už vidělo asi 660 tisíc lidí. Živé přenosy sleduje kolem stovky lidí,“ říká Lukáš Ronge, který vyvěšuje na Youtube zajímavé okamžiky z dění u čápů.
Samice čápů snášejí více vajec, takže se to dá očekávat i na bohuslavickém komíně. Když ale ptáci nemají dost potravy, sami rodiče mohou zahubit nejmladší čápata, třeba až tři z šesti. Když je ale mají čím nasytit, jsou schopni jich třeba šest odchovat.
On-line sledování sice odborníci oceňují, že zvířata nejsou vyrušována, ale má i svá úskalí. Ornitolog Kamil Čihák upozornil v časopise České společnosti ornitologické (ČSO) Ptačí svět věnovaném v roce 2014 čápům jako Ptákům roku, že lidé z neznalosti někdy berou dění na hnízdě s až hysterickými obavami. Řešili třeba, že čáp stojící na jedné noze má druhou zlomenou. Jindy se tak obávali o zdraví mláďat, že to dokonce vedlo i k jejich oddělení od rodičů a k zbytečnému umístění do záchranné stanice.
Čápi se stěhují do podhůří, v lánech v rovinách není co k snědku
Ornitolog Vrána sbírá údaje o čápech bílých a černých z východních Čech zhruba od roku 2008 na stránkách www.capiweb.cz, je to však časově velmi náročné. ČSO v posledních letech dává lidem možnost mapovat čapí hnízda po republice, problém je však s tím, že tam přispívají často amatéři a údaje nemusejí být přesné.
Čapí populace ve východních Čechách čítá asi 115 párů. V některých letech přibývala. Spíše se však podle ornitologa Vrány objevil trend, že se čápi přesouvají v regionech. Z nížin se přemístili do vrchovin, kde už je pestřejší krajina s větším množstvím potravy pro ptáky.
Na Náchodsku tak čápi vymizeli v okolí Jaroměře, ale přesunuli se do okolí Broumova, podobně se to stalo i na Orlickoústecku. Ptákům neprospívá ani to, jak se bourají staré komíny. Pomáhají ale náhradní podložky k hnízdění.
