V památce, jejíž základy byly položeny už v roce 1350, chce vybudovat zázemí pro kulturní aktivity. Odpovídající prostor, kde by se místní mohli scházet, obec postrádá. Církev kostel s pozoruhodnou dřevěnou věží už řadu let nevyužívá, stavba zapsaná na seznamu kulturních památek chátrá.
Přesto je v poměrně dobrém stavu a i to byl důvod, proč se Hajnice rozhodla usilovat o převedení chrámu do svého majetku. Obě strany už podepsaly darovací smlouvu, čeká se pouze na zápis budovy do katastru nemovitostí. Do měsíce by kostel měl být oficiálně majetkem obce.
Akci podnítila hajnická místostarostka Tereza Snopková, která bydlí pár desítek metrů od kostela v bývalé německé škole.
„Navrhla jsem to na zastupitelstvu a všichni s tím bez váhání souhlasili. Kostel chátrá, což je velká škoda. Je to nádherná stavba, má velkou hodnotu a bylo by fajn do ní investovat, aby zase ožila. Samozřejmě to bude pro obec znamenat určitou zátěž, ale s tím do toho jdeme,“ vysvětluje.
Kolik bude rekonstrukce památky stát a z jakých zdrojů ji obec bude financovat, zatím radnice neví. Ráda by na to ale využila různé dotační prostředky, tak jako se to povedlo i jiným obcím, které vlastní bývalé církevní stavby.
Zachovají kazatelnu i oltář
„Pozveme projektanta, který nám řekne, do čeho je potřeba investovat. Pak budeme vědět, kolik by to mohlo stát. Výhodou je, že kostel není v havarijním stavu. Na druhou stranu je stavba památkově chráněná, takže tím budeme při rekonstrukci limitovaní,“ poznamenává Snopková.
Obec podle darovací smlouvy musí při rekonstrukci zachovat církevní inventář: zejména kazatelnu, oltář, lavice. Objekt ale bude sloužit hlavně kulturním a společenským akcím. V Horním Žďáru žije 107 obyvatel, z toho 34 dětí. V poslední době se přistěhovalo hodně mladých rodin s dětmi a někdejší sudetská vesnice začíná i díky činorodé spolkové činnosti ožívat.
„Máme představu, že by zde vznikl společenský prostor, který v obci chybí,“ naznačuje Tereza Snopková. První ranou pro Horní Žďár bylo poválečné vysídlení sudetských Němců, ještě více začal kostel stagnovat v 70. letech po uzavření zdejší školy. Mobiliář postupně rozkradli vandalové. Církev neměla pro budovu v posledních letech žádné využití.
„Kostely v pohraničí, které po vysídlení svým návštěvníkům nenabízely bohoslužby, chátraly padesát i více let. Obce mají daleko větší možnost získat na jejich rekonstrukci peníze z dotací. V tomto případě došlo k souznění mezi námi a obcí Hajnice, která souhlasila s převedením objektu do jejího majetku,“ říká administrátor trutnovské farnosti Jaroslav Sedlák.
Ještě před započetím těchto snah místní na několika brigádách zvelebili okolí památky. Mimo jiné strhávali břečťan ze zdí. V gotickém chrámu se už uskutečnily koncerty, na podzim je v plánu dřevořezbářská výstava.
Hřbitovní zeď jako obrana?
Původní dřevěný kostel v Horním Žďáru vznikl v roce 1350, v roce 1600 byl kostel přestavěn v pozdně gotickém slohu. U kostela je starý německý hřbitov, celý areál obíhá poměrně mohutná chátrající obvodová zeď.
„Vzhledem ke své výšce mohla zeď sloužit také k obranným účelům. Ve Žďáru nikdy nebyla žádná tvrz nebo hrad, lidé by se zde mohli v případě ohrožení ukrýt,“ nabízí vysvětlení historik trutnovského Muzea Podkrkonoší Ondřej Vašata.
Hajnice není jedinou obcí ve východních Čechách, která se bude starat o kostel. Stejnou cestou se před lety vydaly sousední Staré Buky a chrám postupně opravily. Stejně tak Horní Maršov převzal v roce 2005 od církve renesanční kostel. V roce 2016 zde skončily 30 let trvající snahy o celkovou rekonstrukci kamenné památky z roku 1608. Černilov na Hradecku zase kdysi z původního kostela udělal obřadní síň.
