Oprava trvala téměř dva a půl roku. V dvoupodlažní přístavbě se v úterý otevře centrální badatelna a muzejní knihovna. Současně pokračuje nákup vybavení a stěhování sbírkových předmětů.
„Není to tak, že bychom měli hotovo. Stěhování sbírek potrvá do konce příštího roku. Otevření depozitářů je pochopitelně závislé na tom, až se vrátí sbírky. Nyní osidlujeme první z nich. Všechny čtyři depozitáře budou otevřené až před letošními letními prázdninami,“ říká ředitel muzea Petr Grulich.
 |
Královéhradecké muzeum získalo kasárna od armády před 30 lety a dosavadní stav ředitel popisuje jako „dramatické provizorium“. Nešlo jen o technický stav budovy, ale také o vybavení dílen a depozitářů.
To prošlo výraznou modernizací. Nově jsou v budově posuvné regálové systémy, které o 30 procent zvýšily úložnou kapacitu. Dříve přeplněné muzeum tak nyní může opět obnovit sbírkotvornou činnost.
„Protože naše činnost zahrnuje celý kraj, byli jsme nuceni sbírky, které nebyly alespoň z okresu Hradec Králové, předávat do jiných muzeí, protože je nebylo kam uložit. To teď konečně přestane,“ těší se ředitel.
Královéhradecký kraj za rekonstrukci budovy zaplatil 270 milionů korun, dalších 40 milionů stálo vybavení. Kromě toho do budovy investuje i samotné muzeum. Loni pořídilo techniku za 1,6 milionu korun a letos plánuje další nákupy za 5 milionů.
Veřejnost uvidí pod pokličku práce muzejníků
„Zázemí nebude sloužit jen pracovníkům muzea, ale i veřejnosti. Umožníme nahlédnout do nových otevřených depozitářů a pod pokličku práce muzejníků,“ slibuje náměstkyně hejtmana pro kulturu Martina Berdychová (Východočeši).
Budova se dočkala rozsáhlých vnitřních úprav, venkovní práce kontrolovali památkáři. Přesně stanovili parametry přístavby i obnovy fasády, jež získala zpět sytě žlutou barvu.
„Šlo o náročné práce, které se musely vzorkovat, třeba na spodní části je vypichovaná omítka a tu se firma musela naučit, protože tato technologie je skoro zapomenutá. Některé části dělali i třikrát, protože to nebylo jednoduché. Fasáda je architektonicky velmi složitá, a tak i její obnova byla náročná,“ hodnotí šéf hradeckého odboru památkové péče Jan Falta.
Hradecké muzeum má na 2,5 milionu sbírkových předmětů, které muselo po dobu rekonstrukce uložit jinde, třeba v bývalé škole ve Stěžerách, v Josefově nebo v rychnovském muzeu. Všechny se však do Gayerových kasáren nevrátí. Kraj chce od Jaroměře odkoupit dvě haly Na Ptákách v Josefově, které by upravil na depozitáře. Do té doby zůstane část sbírek i ve Stěžerách.
„Máme vyhlášenou soutěž na projektanta. Předpokládáme částku asi 50 milionů korun,“ odhaduje Berdychová. Prostory mají být hotovy do pěti let.
Než je kraj stihne připravit, může se stát, že se depozitáře muzea znovu zaplní. Ředitel jejich plánovanou kapacitu odhaduje na nejvýše 20 let. Kraj proto chystá projekt centrálních depozitářů i ve čtvercových kasárnách v centru Josefova, které mají sloužit pro několik krajských muzeí a také jako expozice. Jejich přestavba se odhaduje na víc než miliardu a není jasné, kde by na ni kraj získal peníze.
Zvlášť když se nyní pokouší sehnat 600 milionů na přestavbu Vrbenského kasáren v sousedství Gayerek. Tam má být přírodovědecká a archeologická expozice a nově i centrum podpory muzejnictví. Projektová dokumentace se nyní ještě upravuje, ale stavební povolení plánuje kraj získat do měsíce. Současně řeší peněžní krytí.
„Z národního fondu obnovy chceme získat 150 až 200 milionů, z ITI můžeme čerpat až 180 milionů a uvažujeme i o regionálním operačním programu na jednu z expozic,“ uvažuje Martina Berdychová. Aby kraj mohl peníze čerpat, musí stavbu stihnout do roku 2025.
Až bude rekonstrukce Vrbenského kasáren dokončena, chce se do úprav areálu pustit i město Hradec Králové. To nyní projektuje parter.
„Nemůžeme ho stavět teď, protože tudy ještě bude jezdit těžká technika. Počítáme i se zpřístupněním archeologických nálezů pod parkovacím domem a hledáme způsob, jak dostat zdejší trafostanici pod zem,“ říká náměstek hradeckého primátora pro investice Jiří Bláha (ODS).
