Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu většinu gangu z bývalé Jugoslávie dopadli v roce 2011.
„V té době se jednalo o zcela novou trestnou činnost, která u nás teprve začínala. Byl to první případ, kdy někdo v tak masovém měřítku zneužil padělků zahraničních platebních karet,“ uvedl státní zástupce Pavel Klail.
Podle něj se jedná o organizovaný gang, který působil po celém Česku. Někteří členové skupiny vlastnili zlatnictví.
„Pachatelé si mezi sebou rozdělili úkoly. Majitelé prodejen umožňovali prostřednictvím platebních terminálů transakce. Docházelo k manipulaci s padělky platebních karet, případně k vybírání peněz z účtů. Další členové skupiny jezdili po prodejnách a vozili tam padělky. Po vzájemné dohodě se snažili získat finanční prostředky pro svoji potřebu. Nepodařilo se prokázat, kdo byl hlavou skupiny,“ vysvětlil Pavel Klail ve své závěrečné řeči.
Jaké tresty hrozí?Dvanáctičlenné skupině hrozí za neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a další činy tresty v rozmezí od 5 do 12 let. Při výměře navrhovaného trestu však státní zástupce zohlednil zapojení každého z nich do zločinů a také jejich bezúhonnost. Navrhl proto pouze podmínky. „Vzhledem k okolnostem případu je podle mého názoru základní trestní sazba příliš přísná. Navrhl jsem proto, aby soud využil dobrodiní trestního zákoníku a uvažoval o mimořádném snížení trestu,“ vysvětlil navrhované podmíněné tresty státní zástupce Pavel Klail. |
Podle obžaloby skupina pracovala velmi promyšleně: jeden z obžalovaných sehnal údaje uložené na magnetických páscích originálních platebních karet vydaných zahraničními bankami v USA a v Česku podle nich pak gang padělky vyrobil.
Plánovali údajně obrat tři banky o osm milionů
Členové skupiny je pak údajně používali k platebním transakcím s cílem obrat tři bankovní domy o více než osm milionů korun. Novinkou v té době bylo i to, že peníze se Albánci nepokoušeli vybírat z bankomatů, jak bylo dosud běžné, ale za pomocí platebních terminálů umístěných v několika zlatnictvích například v Hradci Králové, ve Dvoře Králové nad Labem, Kolíně nebo v Liberci.
Peníze převáděli rovnou na své bankovní účty. Spoléhali na to, že transakce se navenek bude tvářit jako běžné platby za zakoupené zboží. To se však zmýlili. Na případ upozornily banky, které nárazově zaznamenaly na jednotlivých terminálech nebývalou aktivitu transakcí, a to často více platebními kartami.
„Třeba v intervalu dvaceti minut proběhlo čtrnáct transakcí čtyřmi různými platebními kartami. Pachatelé opakovaně zadávali vysoké částky,“ uvedl k jednomu z případů Klail.
Stihli převést „jen“ 2,5 milionu korun
Podle něj jen včasným zásahem policie, které se podařilo odhalit a zadržet celou skupinu na samém počátku jejich činnosti, se podařilo předejít mnohonásobně vyšším škodám. Podle spisu převedli obžalovaní na své účty 2,5 milionu korun.
Hlavní líčení u královéhradeckého krajského soudu dopoledne pokračovalo přednesem závěrečných řečí. Obhájci dvanácti kosovských Albánců rozcupovali obžalobu na kusy.
Zpochybnili nejen hlavní důkazy, o které se obžaloba opírá: policejní odposlechy, rekognice (ztotožnění pachatelů svědky), záznamy o platebních transakcích nebo svědecké výpovědi, ale také důrazně odmítli, že by jejich klienti tvořili organizovaný gang.
„Můj klient od počátku tvrdí, že se ničeho z toho, co je mu kladeno za vinu, nedopustil. Jeho smůla je v tom, že je součástí komunity, ve které se udržují úzké vztahy včetně půjčování peněz. Navrhuji zproštění obžaloby v celém rozsahu,“ uvedla například obhájkyně Frana Spači.
Všichni obhájci, kteří dopoledne přednesli závěrečnou řeč, shodně poukazovali na specifika vztahů a komunikaci v albánské komunitě v Česku, do které obžalovaní patří.
„To, že si spolu více volali, scházeli se a pomáhali si, ale ještě neznamená, že by se jednalo o organizovanou skupinu,“ uvedl advokát dalšího z obžalovaných Milan Jelínek.
Státní zástupce navrhuje podmíněné tresty
Přestože se jedná o závažnou trestnou činnosti, státní zástupce navrhl pro všechny podmíněné tresty a v několika bodech dokonce původní obžalobu mírně pozměnil.
„Nepodařilo se prokázat, že obžalovaní působili jako organizovaná skupina ve více státech,“ uvedl k jedné změně Klail.
Naopak přísněji má podle něho soud nahlížet na Ernesta Bushgjokaje, který měl při zadržení policií pod kabátem samopal a tvrdil detektivům, že zbraň chce právě odevzdat. Ten se u soudu zodpovídá i z nedovoleného ozbrojování.
„Změny oproti původní obžalobě nemají však na výši trestu a ani na kvalifikaci jejich trestné činnosti žádný vliv. Jedná se jen o upřesnění,“ upozornil Klail.
Krajský soud odročil kauzu na začátek února, kdy by měl padnout rozsudek.
