Jak výpravu do Himálaje v roce 1979, tak expedici z roku 2024 na Muču Kiš v Karákóramu spojují Krkonoše. Členy výprav tvořili zdejší horalé, dosáhli panenských vrcholů a součástí expedic byli vědci. Film měl premiéru začátkem dubna v pražském kině Lucerna, o den později ve vrchlabské Střelnici.
Přestože se horolezectví za téměř půl století zásadně změnilo, některé věci zůstávají stejné.
„O tom je celý film. Doba se mění a zrychluje, ale kamarádství, radost z pohybu a touha po výkonu zůstávají. Snažíme se právě poukázat na to, co se mění, a co ne,“ říká režisér Tomáš Galásek.
Dokument porovnává průkopnické horolezecké a vědecké výkony v asijských velehorách, odkrývá náročnost obou expedic a zároveň přináší příběhy, které mohou hlavně mladé povzbudit k hledání vlastní cesty – ve sportu, vědeckém výzkumu nebo v životě.
Zatímco loňské výpravy na Muču Kiš se Galásek zúčastnil a pořídil spoustu materiálu, v části věnované himálajskému dobrodružství z roku 1979 si kromě vzpomínek pamětníků musel vystačit jen s fotografiemi. „Chlapi tenkrát hodně fotili, udělali tisíce fotek, ale kameru s sebou bohužel neměli,“ poznamenává.
Hranice nemožného
Horský vůdce Zdeněk Hák a členové Horské služby Krkonoše Radoslav Groh s Jaroslavem Bánským vystoupali na sedmitisícovku Muču Kiš loni v červenci. Cestu na vrchol pojmenovali Bohemian Rhapsody (Česká balada).
Projekce filmu8. května, 19:00 – Mnichovo Hradiště, městské kino 9. května, 20:00 – Prostřední Bečva, hostinec Skokan, autorské promítání s tvůrci filmu 22. května, 19:00 – Mnichovo Hradiště, městské kino |
„Všichni tři jsou obrovské osobnosti, podle mě posouvají v horolezectví hranice nemožného,“ míní Galásek.
Vedoucí expedice Radoslav Groh z Vrchlabí se o výstup pokoušel už v roce 2023.
„V Karákóramu se horolezcům v posledních letech příliš nedaří, podmínky nejsou dobré. I proto Muču Kiš považuju za jeden ze svých nejhodnotnějších prvovýstupů,“ řekl Radoslav Groh.
Hora na severu Pákistánu byla v posledních desetiletích jednou z největších alpinistických výzev. O zdolání se snažily dvě desítky expedic včetně několika českých. Náročnost spočívá ve velkém převýšení, ze základního tábora na vrchol je to bezmála 3 700 metrů, což není obvyklé ani u himálajských osmitisícovek. Prvovýstup se stal událostí, o níž se psalo v Evropě i USA.
Tomáš Galásek se nepovažuje za horolezce, cestu alpinistů na vrchol Muču Kiš snímal kousek od základního tábora. Kolegy vybavil outdoorovými kamerami.
„Dobře si uvědomuji, jak nebezpečné prostředí velehory mohou být. Proto se nikdy nevrhám dál než do základního nebo prvního tábora. V základním končí sranda a začíná boj na život a na smrt. Samozřejmě musím vyrazit na místa, odkud kluky snímám z protějšího kopce, což znamená, že nějakou výšku musím nastoupat. Nejvýš jsem se při natáčení ocitl v šesti tisících metrech,“ líčí režisér.
Do Asie s nimi vyrazil také vrchlabský etnolog Libor Dušek, v oblasti Hunza studoval muslimský svátek oběti. Na rozdíl od 60. až 80. let je dnes vědecká účast na horolezeckých expedicích spíš výjimkou. „Tenkrát si museli horolezci svůj výjezd obhájit v zaměstnání a před různými režimními úřady. A věda se hodila jako dobrá ‚záminka‘. A navíc vědci také neměli moc příležitostí jet do velkých hor,“ vysvětluje spoluautor scénáře Libor Dušek.
Sedmitisícovka se počítá
Výprava se hlásila k odkazu I. krkonošské horolezecko-vědecké expedice z roku 1979, která vyjela na půl roku do Himálaje nákladním autem. „Naši předchůdci neprošlapali cestu jen k vrcholu Severního Manáslu, ale razili cestu i pro nás,“ přiznává inspiraci Groh.
Tým vedený Janem Červinkou, který nedávno zemřel, a tehdejším místonáčelníkem Horské služby Krkonoše Vladimírem Krupičkou vylezl jako první na světě na sedmitisícovku Severní Manáslu. Geobotanik Jan Štursa na úpatí velehor studoval flóru.
„Byl to výstup na – do té doby – panenský vrchol, sedmitisícovku, a to se počítá. Zvlášť v Krkonoších, protože většina členů expedice byli zdejší horolezci. Jejich počin daleko přesáhl hranice regionu,“ upozorňuje Tomáš Galásek.
Současně s premiérou filmu vychází kniha II. krkonošská horolezecko-vědecká expedice Karákóram 2024, jejíž autoři jsou účastníci expedice. Radoslav Groh, Zdeněk Hák a Jaroslav Bánský zachycují dramatické okamžiky, které ovlivnily dějiny světového alpinismu. Nechybí ani kapitola režiséra Tomáše Galáska a sociokulturního antropologa Libora Duška o náboženských rituálech na úpatí hor.
