Žít v národním parku chce pevné nervy, říká farmář z boudy v Krkonoších

  17:27aktualizováno  17:27
Ladislavu Varclovi, který žije s rodinou na Klínových boudách, trvalo roky, než pochopil, jak na hřebenech Krkonoš správně hospodařit. Neobešlo se to bez změny myšlení a osvojení si zapomenuté moudrosti původních obyvatel hor.

Slyším je, ale nevidím. Než se Ladislav Varcl vynoří z mlhy s koněm, kterého před chvílí vyzbrojil postrojem na tahání kmenů, chvíli to trvá. Míří vzhůru k lesu, ze kterého budou vytahovat k cestě klády mohutných smrků. Na prastaré luční enklávě Klínové Boudy v nadmořské výšce okolo 1 200 metrů v srdci Krkonoš je vidět sotva na deset kroků. Mží, a přestože je konec července, zima je jako na podzim, ani ne deset stupňů.

„Práce v lese s koněm přináší celou řadu rizik. Trvalo mi roky, než jsem se to naučil. Nesmíte koně přetížit, musíte dávat pozor, abyste si vy i kůň nezlámali nohu, vědět, kdo v případě průšvihu pomůže. Sám koně nepostavíte. Kromě toho nesmíte odřít stromy, aby nedostaly plíseň, nesmíte poškodit mladé porosty,“ vyjmenovává Ladislav Varcl nástrahy, když si razíme cestu promáčenou loukou zarostlou trávou sahající po stehna. Kalhoty mám promáčené během několika vteřin.

Život s pěti ženami a 101 ovcemi

Jeho babička koupila horskou boudu v roce 1964 od místního lékaře. Do etnické čistky v roce 1945 hospodařila v horském stavení, které se dochovalo v téměř původní podobě, rodina Lahrova. Varcl jezdil na Klínovky od dětství a od svých 18 let tady bydlí trvale. V současnosti žije v typické krkonošské roubence, která je v mracích kdesi pod námi, s manželkou, třemi dcerkami - nejmladší je půl roku a nejstarší pět let - a ještě se svojí matkou.

Fotogalerie

Trvalo mu dvacet let než - jak sám říká - Krkonoše pochopil. Osvojil si moudrost původních německy hovořících horalů, kteří zmizeli z hor na konci druhé světové války.

„Když chcete někde hospodařit, musíte si zjistit o tom místě maximum informací. Pochopit hydrologii, geologii, botaniku, zoologii místa a nejlépe se porozhlédnout po světě, jak to dělají v podobných podmínkách jinde. To jsem taky udělal, na dva roky jsem z Krkonoš zmizel. Zkušenosti jsem získával i v Alpách nebo ve Skandinávii. Až pak vám to začne dávat smysl. Najednou zjistíte, jak pokřivený tady panuje pohled na věc. Krkonoše jsou velmi rozmanité, jiné podmínky jsou na Klínovkách, Rennerovkách nebo v Modrém či Obřím dole,“ vysvětluje Varcl, který na rodinné farmě chová 101 ovcí, pět koz, jednu krávu na mléko, osm býků náhorního skotského skotu a dva tažné koně.

Hospodaření jako dole v Čechách? Nesmysl

Třeba část čtyřicetihektarové luční enklávy, na které Varclovi hospodaří, má tu výhodu, že má celoročně dostatek kvalitní vody. Nahoře nad strání je totiž geologická porucha, ze které je vytlačovaná podzemní voda.

„Loni, když bylo obzvlášť suché léto, nám voda stále tekla. To je jedno ze specifik Klínovek,“ upozorňuje Varcl, který měl to štěstí seznámit se s přímým potomkem původních kolonistů z alpských zemí, kteří přišli do Krkonoš nejpozději v 16. století. Johannes Adolf patřil k posledním přímým pamětníkům drsného života původních krkonošských budařů před druhou světovou válkou. Jeho rodina hospodařila na sousedních Zadních Rennerovkách. Adolfové se v roce 1945 vyhnuli odsunu, protože patřili k hrstce nepostradatelných odborníků - dřevařů.

„Když Honza zemřel, bylo mu kolem devadesátky. Od něho jsem se dozvěděl třeba to, že jednosečné louky tady nejsou, že se to sekalo čtyřikrát do roka, jen tak totiž mohli uživit dobytek, který se navíc pásl volně, bez plotů. Když byla tráva vysoká deset centimetrů, už šli sekat, nenechali to ani vykvést a co je důležité: louky hnojili. To je úplně něco jiného, než slyším ze správy národního parku. Horalé to tady znali jako své boty, žili tu po generace a fungovalo jim to. Po odsunu se kontinuita přetrhla. Ti, co po nich přišli, dělali tu chybu, že hospodařili tak, jak byli zvyklí dole v Čechách. Trvalo mi to do třiceti let, než jsem pochopil,“ pokračuje třiačtyřicetiletý Varcl. Denně vstává okolo páté, aby podojil kozy, krávu, pak nakrmil koně, a když přeje počasí, aby s nimi šel pracovat do lesa. Manželka se stará o domácnost a děti.

Klínové boudy jsou mezi Stohem a Liščím hřebenem v Krkonoších.

Klínové boudy jsou mezi Stohem a Liščím hřebenem v Krkonoších.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

„V zemědělství by mělo vždy platit, že cílem je výroba potraviny. Hospodář si ale z přírody může vzít jen tolik, kolik je schopen do ní vrátit. Když bych to tak nedělal, vznikla by pustina,“ vysvětluje horal, jenž má vizi. Chce obnovit způsob hospodaření, jaký se tady provozoval po staletí.

„Chovali převážně kozy, méně krávy a produkovali máslo, mléko a vyráběli syrečky. Spolupracuji se sousedem, který je skvělý organizátor. Já umím vyrábět, on prodávat. Už brzy u nás turisté budou moct ochutnat nejen produkty původních obyvatel Krkonoš, ale třeba i domácí klobásky nebo sýry. V jednoduchosti je síla,“ usmívá se Varcl už v teple útulné roubenky.

Hospodaří pro příští generace, ze špatného roku se nehroutí

Nečas, který panuje za okny, nenechá nikoho na pochybách, že život je tady hlavně bojem s živly. Autem nejblíž dostupný supermarket je vzdálený 25 kilometrů a skoro hodinu jízdy. Navíc sníh tu leží přes půl roku a auto tak na Klínovkách nemá sedm měsíců smysl. Přesto za mnohem větší dřinu než život v horách považuje vyjít se správou národního parku.

„Myšlenka ochrany přírody a národního parku je úžasná, provedení je ale tristní. Postrádám u nich komplexní přístup a kontinuitu myšlení. Žít v národním parku je obrnit se trpělivostí a mít pevné nervy. Ve vyspělém světě je úředník služebník. Tady je to naopak, nejtěžší je s ním přežít. Dříve mě to ubíjelo. Poté, co jsem se naučil znát svá práva, jsem v pohodě,“ říká.

Varclovi byli na Klínovkách do loňska jedinými hospodáři. Teď tam žijí celoročně dvě rodiny. „Nechci měnit svět, chci nastavit hospodářství tak, aby bylo životaschopné. Hospodařím pro další generace, proto se mi svět nezhroutí, když se mi jeden rok nezadaří. Věřím, že alespoň jedno z mých dětí bude v mé započaté práci pokračovat,“ dodává horal.

  • Nejčtenější

První evropská cyklověž se bourá, Hradec zkusí najít místo pro novou

Průkopnická věz na jízdní kola na hlavním nádraží v Hradci Králové už je minulostí. Stavba jde k zemi a její stěhování...

Hradec je ve čtvrtfinále Ligy mistrů. Plzeň nezvládla prodloužení

Hokejisté Hradce Králové po remíze 1:1 s Mannheimem postoupili do čtvrtfinále Ligy mistrů, kde se utkají s Zugem....

Termín otevření dálnice D11 na hranice s Polskem se posouvá na rok 2028

Dálnice D11 z Hradce Králové na hraniční přechod do Polska v Královci na Trutnovsku by měla být podle ministerstva...

Po vraždě partnerky se muž z Broumovska zpil, pak se přišel udat policii

Za policisty z Broumovska přišel muž, který jim oznámil, že zavraždil svou přítelkyni. Kriminalisté ověřili, že si...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vždy jsem šel příkladem bojovností. Pořád to v sobě mám, věří Rolinek

Zpochybnili jeho pověst srdcaře a bojovníka. Hokejisty, který se nikdy nevzdává. Radost se v extraligových Pardubicích...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Oddychová zóna ve Vrchlabí se rozroste o bazén, skatepark i hotel

Rekreační zóna Vejsplachy na okraji Vrchlabí na Trutnovsku se výrazně rozšíří. Město tu plánuje nejen stavbu krytého...

Vinohrad na terasách v Hradci už rodí, burgundské bude za dva roky

Na vinohradu založeném před dvěma lety na terasách v Hradci Králové dozrály první hrozny. Pořádná úroda se dá čekat až...

Labská bouda v Krkonoších je opět zavřená, oprava topení potrvá do dubna

Dominanta střední části Krkonoš, Labská bouda u Špindlerova Mlýna, je i v letošní zimě zavřená. Kvůli rekonstrukci...

Dělostřelecká tvrz Stachelberg u Trutnova prodlouží prohlídkovou trasu

Bunkraři z dělostřelecké tvrze Stachelberg u Trutnova rozšířili hlavní prohlídkovou trasu v podzemí o sto metrů. Je to...

DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?
DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?

Kdo jiný by měl vyzkoušet chuť nového Pribináčka Kapsíka než děti. Jak dopadl tenhle tvarohový dezert, který na pultech obchodů najdete ve dvou variantách: kakaové a vanilkové.

Najdete na iDNES.cz