Lezci zdolali nejkrásnější horu světa, ale výstup na Huascarán otočili

  • 0
S částečnými úspěchy se vrátila z jihoamerických And expedice krkonošských horolezců. Povedlo se jim zdolat dvě pětitisícovky, avšak na Huascarán a Huandoy je nepustilo počasí. Šestice lezců se vydala po stopách tragické výpravy z roku 1970, jejíž členové zahynuli v Peru pod lavinou ledu a kamení.

Dobrodruzi vyrazili do peruánských And se stejným cílem jako jejich předchůdci před téměř padesáti lety. Chtěli vylézt na klíčové vrcholy pohoří Cordillera Blanca: 5 947 metrů vysoké Alpamayo, které je díky dokonalému tvaru považováno za „nejkrásnější horu na světě“, obávaný Huandoy s 6 360 metry nad mořem a nejvyšší vrchol Peru Huascarán s 6 768 metry. Některé chtěli také sjet na lyžích.

Expedice začala velmi slibně. Na Alpamayo vystoupalo ve dvou skupinách v rozmezí tří dnů všech šest horolezců.

„Bylo to krásné lezení v dobrém počasí, i když viditelnost nebyla ideální. Měli jsme štěstí, že nefoukalo,“ popisuje vedoucí výpravy Libor Dušek.

Spolu s ním do And vyrazil horský vůdce Martin Štourač, člen úspěšné expedice Manáslu 2015 Petr Kejklíček, Radek Pacner, jenž má za sebou řadu náročných výstupů v Alpách, Miroslav Joudal a kameraman Jan Vlačiha. V následujících dnech už takové štěstí jako na Alpamayu neměli, právě počasí se ukázalo jako hlavní překážka.

Přívaly čerstvého sněhu, hustá mlha a zrádné trhliny je nejdříve nepustily na Huascarán, pod jehož svahy před téměř půl stoletím zahynulo všech patnáct členů československé expedice. Jejich následovníci se dostali pouze do prvního výškového tábora ve výšce 5250 metrů.

„Na cestě z prvního do druhého výškového tábora, který jsme chtěli udělat v šesti tisíci metrech, je spousta trhlin. Přes noc napadlo kolem půl metru sněhu a trhliny nebyly vůbec vidět. Přes hustou mlhu jsme navíc viděli jen na padesát metrů. Byl by to totální hazard se životem, takže jsme to raději otočili,“ vypráví Dušek.

Nezdarem skončil také pokus o výstup severní cestou na Huandoy. Hrozily tam padající seraky, tedy velké bloky ledovcového ledu. Krkonošské výpravě se tak nepovedlo navázat na Marka Holečka a Radoslava Groha z Vrchlabí, kteří na severní Huandoy vylezli v srpnu a vytyčili zcela novou cestu.

Na závěr si expedice přeci jen připsala ještě jeden úspěch. Čtveřice vystoupala na 5 752 metrů vysokou horu Nevado Pisco a Libor Dušek, který měl s sebou jako jediný skialpinistické lyže, ji sjel.

„Technicky to není příliš náročná hora, pozor jsme museli dávat pouze na zrádné trhliny. Jednu nebezpečnou jsem při sjezdu přeskakoval. Nevado Pisco je krásný vrchol, ze kterého je parádní výhled na pohoří Cordillera Blanca,“ poznamenává Libor Dušek, který před rokem se Zdeňkem Jiroušem jako první na světě sjel na lyžích nejvyšší vrchol jižního Pamíru – štít Karla Marxe (6723 m n. m.) v Tádžikistánu.

V květnu se do Peru vrátí

Na posledních několik dní se dobrodruzi z Krkonoš přesunuli do letoviska Máncora na severu Peru kousek od rovníku, kde horolezecké vybavení vyměnili za surfová prkna a relaxovali na plážích.

„Trochu nás mrzí, že se nepovedlo vše, co jsme měli v plánu, ale tak to někdy ve vysokých horách bývá. Celkově hodnotím expedici jako úspěšnou, máme spoustu zážitků a hlavně jsme byli výborná parta,“ dodává vedoucí.

Příští rok v květnu, kdy uplyne padesát let od tragické smrti československé výpravy, se s některými parťáky plánuje do Peru vrátit a znovu zkusit zdolat Huascarán i Huandoy. Libor Dušek navíc bude v Limě a Huarazu s kameramanem Tomášem Galáskem prezentovat připravovaný film o expedici z roku 1970. Velkou část materiálu Galásek natočil na předchozí expedici s Radoslavem Grohem a Markem Holečkem.